Před čtvrtstoletím motoristé právem slavili vítězství nad prudce jedovatým oxidem uhelnatým (CO). K vítězství jim pomohl katalyzátor. Po masovém zavedení katalyzátorů měnících jedovatý CO na „pouze“ nedýchatelný oxid uhličitý (CO2) se podstatně snížilo riziko otrav výfukovými plyny v uzavřené garáži. Časem se však dostal i CO2 na pranýř jako jedna z hlavních příčin skleníkového efektu, respektive globálního oteplování.

CO2 je v současné době pojem skloňovaný snad ve všech pádech, je však často zaměňován s pojmem emise výfukových plynů, což není zcela správně, jelikož složek výfukových plynů je mnohem více. V posledních letech se výrobci automobilů předhánějí ve snižování produkce oxidu uhličitého, řidiči začínají myslet „zeleně“ a v řadě států běží vládou podporované programy propagující ekologická vozidla. Oxid uhličitý se stal fenoménem dnešní doby. Co všechno o něm ale víte? Pojďme se podívat na pár základních otázek a odpovědí, které souvisejí s CO2

Co je vlastně CO2 a škodí jeho vdechování zdraví?

Molekula oxidu (postaru kysličníku) uhličitého představuje sloučeninu dvou atomů kyslíku a jednoho uhlíku. Vzniká při spalování uhlovodíkových paliv, ale i při obyčejném dýchání. Jedná se o plyn bez barvy chuti i zápachu. Na rozdíl od CO (oxid uhelnatý) CO2 není jedovatý.

K čemu slouží CO2?

Oxid uhličitý je možné vyrábět průmyslově. Je používán např. v hasicích přístrojích, v klimatizačních jednotkách nebo v potravinářství do sodovek a limonád.

CO2 vs. život

Oxid uhličitý se bezesporu podílí na skleníkovém efektu. Nejškodlivější skleníkové plyny jsou vodní pára, CO2, metan a ozon. CO2 je tedy až druhé hned za vodní párou (podíl 9-26 %). Jeho obsah v atmosféře ale nutně neznamená katastrofu, ba právě naopak. Do ovzduší se oxid uhličitý dostal v dávnověku díky explozím vulkánů. Způsobil tak pozitivní skleníkový efekt, který umožnil ohřátí zemského povrchu do té míry, že se zde mohl objevit život. Bez oteplení země v důsledku skleníkového efektu by teplota na Zemi dosahovala asi -18 °C. Navíc je oxid uhličitý nedílnou součástí základního procesu živé přírody – fotosyntézy.

Jak v přírodě vzniká CO2?

Většina oxidu uhličitého, který je obsažen v atmosféře, je přírodního původu. Vznikla např. při erupci sopek, při kompostování, při spalování biomasy apod. Oxid uhličitý dokonce vzniká při dýchání živých tvorů. Když se nadechneme, nasáváme vzduch s přibližnou koncentrací CO2 0,03 %, ale když vzduch opouští naše plíce má koncentraci CO2 4 %.

Jak spočítám emise CO2 u svého starého automobilu?

Ač to pro mnohé může znít překvapivě, emise CO2 lze spočítat velmi jednoduchým přibližným výpočtem. Pokud znáte průměrnou spotřebu na 100 km, pronásobte litry benzínu koeficientem 23,69 (pro naftu 26,58) vyjde vám produkce CO2. Např. sedmi litrům benzínu tudíž odpovídá 166 g CO2 na km.