Kořeny teroristické sítě Al-Káida sahají do první poloviny 80. let 20. století, kdy se v Afghánistánu začal formovat odpor proti sovětské okupaci organizovaný arabskými mudžáhidy, kteří se těšili podpoře USA.

Na konci 80. let zakládá Usáma bin Ládin, zámožný podnikatel ve stavebnictví, organizaci Al-Káida a rekrutuje do ní mudžáhidy z Afghánistánu.

Kořeny nenávisti k USA

Obrat ve vztahu k USA nastává krátce po irácké invazi do sousedního Kuvajtu v roce 1990. Saúdská Arábie se obávala přímého střetu s početnější iráckou armádou, bin Ládin proto nabídl králi Fahdovi pomoc svých mudžáhidů. Monarcha však jeho nabídku odmítl, a místo toho povolil Spojeným státům zřídit na saúdském území vojenské základny. Bin Ládina to popudilo. Začal veřejně kritizovat královo rozhodnutí umístit cizí vojáky v „zemi dvou mešit“ (Mekka a Medína) a znesvětit tak posvátnou půdu. Za to byl ze země vypovězen a uchýlil se v roce 1992 do exilu v Súdánu.

Bin Ládin v Súdánu zpočátku pomáhal vládě pučistického generála Umara al-Bašíra, zakládal podniky a výcvikové tábory. Spojil se také s egyptským lékařem Ajmánem al-Zavahrím, jehož teroristická organizace Al-Džihád se přetransformovala do jádra Al-Káidy. Poté, co se členové Džihádu neúspěšně pokusili zavraždit vrcholné egyptské politiky, byli ze Súdánu vyhnáni. V květnu 1996 byl vyhnán i bin Ládin, kterému saúdská vláda zrušila státní občanství, zabavila majetek a přesvědčila jeho rodinu, aby mu přestala vyplácet sedm miliónů dolarů ročně.

Nové útočiště: Afghánistán

Afghánistán se po odchodu Sovětů v roce 1989 zmítal v bezvládí, moc postupně přecházela do rukou členů militantního islámského hnutí Tálibán (studenti). Pro bin Ládina a Al-Káidu se tato země, která byla izolovaná od ostatního světa a vládli v ní ideologicky spříznění sunnitští islámští fundamentalisté, ideálním místem pro zřízení nového hlavního štábu.

Bin Ládin zde formuloval hlavní ideologické cíle organizace, jimiž jsou zejména očištění islámských zemí od bezvěrců a vyhnání všech zahraničních armád. Otevřeně vyhlašuje válku Spojeným státům a jejich spojencům. V roce 1998 pak spolu s al-Zavahrím a dalšími islámskými vůdci vydává fatvu (závazný náboženský edikt) vybízející muslimy k zabíjení Američanů a jejich spojenců kdykoli a kdekoli. Ani jeden z nich přitom nikdy neměl potřebnou náboženskou kvalifikaci k vydání fatvy.

 

Nařízení zabíjet Američany a jejich spojence - civilisty i vojáky - je individuální povinnost každého muslima v kterékoli zemi, kde je možné to provést, za účelem osvobození mešity Al-Aksá (v Jeruzalémě) a Svaté mešity (v Mekce) ze svých sevření a za účelem vyhnání jejich armád ze zemí islámu, budou poraženy a neschopny ohrozit žádného muslima. Toto je v souladu se slovy všemohoucího Alláha ‘a pospolu bojujte s pohany, jako oni pospolu bojují s vámi’, ‘bojujte s nimi, dokud nezmizí všechno pobouření a útlak a nezavládne spravedlnost a víra v Alláha’.z fatvy bin Ládina, al-Zavahrího a dalších islámských lídrů

 

Organizační struktura

Al-Káida je velmi promyšleně a efektivně organizovaná. Základními jednotkami ve struktuře sítě jsou tříčlenné buňky operující takřka po celém světě. Jejich členové znají navzájem sami sebe a svého velitele. Velitelé stojící nad nimi jsou v kontaktu vždy pouze se třemi buňkami. Tento systém pokračuje až k samotným špičkám sítě.

Do takto koncipované struktury lze jen velmi obtížně proniknout. Když už se podaří odhalit a dopadnout člena Al-Káidy, většinou může prozradit jen kolegy z buňky a přímého velitele. Není-li dopaden velitel, další stopy mizí. Tento systém se v praxi osvědčil, o čemž svědčí i relativně malá úspěšnost lovu na špičky velení Al-Káidy.

Ke komunikaci používají členové Al-Káidy moderní technologie, domlouvají se i prostřednictvím internetu v zašifrovaných zprávách, jež lze jen stěží rozkódovat.

Teroristické útoky

Teror je metodou boje, kterou členové Al-Káidy považují za naprosto přijatelnou. V rámci svého úsilí o prosazení islámského práva šarí’a si ideologicky ospravedlňují zabíjení bezvěrců i muslimů vlažných ve víře. Opírají se přitom o svou interpretaci díla islámského myslitele Sajjída Kutba, egyptského novináře a vůdčí osobnost Muslimského bratrstva.  

Al-Káida používá jako standardní způsob útoku sebevražedný atentát. Podobně jako v případě palestinských radikálů je i zde útočník náležitě ideologicky zpracován, takže mu nečiní potíže obětovat svůj život v zájmu islámské otázky a stát se mučedníkem, který má zaručen vstup do ráje. 

Organizaci Al-Káida je připisována řada teroristických útoků po celém světě. Jedním z prvních atentátů, který má mít na svědomí, jsou bombové útoky na americké vojenské objekty v Saúdské Arábii v letech 1995 a 1996, při nichž zemřela zhruba desítka lidí. V roce 1998 se organizace přihlásila k útokům na americké ambasády v keňském Nairobi a v Dar es-Salaamu v Tanzanii. Obětí tehdy byly celkem dvě stovky, 5000 lidí bylo zraněno. Další útok podnikli členové Al-Káidy na americký torpédoborec USS Cole v jemenském přístavu Aden v roce 2000. Atentátníci najeli na loď ve člunu plném výbušnin, kromě nich zahynulo 17 amerických námořníků.

Nejzásadnější zločin Al-Káidy měl ale teprve přijít.

11. září 2001

Bezpochyby největším teroristickým aktem novodobých dějin byl útok unesenými dopravními letadly na USA 11. září 2001. Devatenácti útočníkům, kteří byli napojeni na Al-Káidu, se podařilo nad Spojenými státy unést čtyři velká dopravní letadla společností American Airlines a United Airlines.

Se dvěma Boeingy 767 únosci narazili do mrakodrapů Světového obchodního centra v New Yorku. Obě „dvojčata“ se krátce na to zřítila.

Věže Světového obchodního centra v New Yorku po útoků teroristů z Al-Káidy 11. září 2001.

Věže Světového obchodního centra v New Yorku po útoků teroristů z Al-Káidy 11. září 2001.

FOTO: fotobanka Profimedia

Další unesený letoun, Boeing 757,  teroristé navedli na budovu Pentagonu u Washingtonu. Útok posledním letounem, rovněž Boeingem 757, se únoscům nezdařil, cestující se teroristům postavili a pokusili se je připravit o kontrolu nad strojem. Letadlo nakonec spadlo do polí v Pensylvánii jižně od Pittsburghu. Nikdo nepřežil.

Útoky z 11. září 2001 si vyžádaly celkem 3000 životů lidí z 90 zemí světa a pro USA, které nejsou zvyklé být vojensky napadány na svém vlastním území, jsou dodnes traumatickou zkušeností.

Válka v Afghánistánu

Jako okamžitou odpověď na útoky z 11. září 2001 Američané rozhodli o vojenském zásahu v Afghánistánu, který měl za cíl svrhnout režim Tálibánu, jenž měl poskytovat Al-Káidě zázemí.

Ještě před útokem dostal šéf Tálibánu Mulla Umar od USA nabídku na smírné řešení, pokud vydá bin Ládina a jeho spolupracovníky. Tálibán skutečně nabídl bin Ládina vydat v neutrální zemi k soudnímu řízení, pokud USA poskytnou důkazy o jeho účasti na atentátech z 11. září. Tehdejší americký prezident George W. Bush na to odpověděl: „Víme, že je vinen. Vydejte ho.“

Krátce na to americké a spojenecké síly vtrhly do Afghánistánu a začala válka, která měla za cíl zbavit Tálibán moci a nastolit v zemi demokratický režim. To se však ukázalo jako tvrdší oříšek, než se zprvu čekalo, a boje s houževnatými afghánskými táliby pokračují dodnes.

Al-Káida v současnosti

Vůdce Al-Káidy bin Ládin byl vystopován a zabit 2. května 2011 speciálním americkým týmem Navy SEALS ve svém sídle u Abbottabádu asi sto kilometrů od pákistánské metropole Islámábádu. Nahradil ho jeho zástupce, egyptský lékař Ajmán Zavahrí.

Již dávno před jeho smrtí ale „obchodní značka“ Al-Káida dávno nebyla v jeho rukou. Pod tímto označením působily a nadále působí různé teroristické a povstalecké skupiny v bouřlivých oblastech světa. V Pákistánu jsou bojovníci Al-Káidy angažováni hlavně v konfliktech v Kašmíru. V Iráku se Al-Káida připojila k sunnitským povstalcům, které vedl Abú Músab al-Zarkáví.

V poslední době pak vyvíjejí činnost agenti Al-Káidy v Somálsku, kde úzce spolupracují s organizací Šaháb na rekrutování mladých lidí, které doslova exportují k sebevražedným útokům proti Američanům na afghánsko-pákistánské hranici.

Na síle také nabývá Al-Káida v Jemenu, kde využívá napjatou hospodářskou a demografickou situaci země. V roce 2009 podniklo jemenské křídlo první pokus o atentát na člena saúdské královské rodiny po několika desetiletích. V reakci na rostoucí aktivity Al-Káidy v Jemenu požádal americký prezident Barack Obama svůj jemenský protějšek Alího Abdulláha Sáliha, aby spolupracoval s USA v boji proti teroristům.

Američané se obávají, že kvůli vojenskému vytížení v Iráku a Afghánistánu nebudou mít kapacity na konfrontaci s Al-Káidou v Jemenu a Somálsku, odkud by v budoucnu mohly pramenit další problémy.

Přestože existuje několik místních odboček Al-Káidy, oslabovalo nejen pákistánské centrum, ale i Al-Káida ztrácela svůj vliv i na Blízkém východě, kde na sebe pozornost strhl z ní odštěpený Islámský stát, když v roce 2014 ovládl značnou část Iráku.

Jeho vůdce abú Bakr Bagdádí odmítl už v roce 2013 Zavahrího příkaz, aby se soustředil jen na Irák a nepokoušel se pohltit Frontu an-Nusra.