Alexandr Vondra
Ač je sám majitel modré knížky, stal se Alexandr Vondra, bývalý disident a spolupracovník Václava Havla, nyní místopředseda občanských demokratů, ministrem obrany koaliční vlády ODS, TOP 09 a VV.
Alexandr Vondra
FOTO: Petr Horník, Právo
Vondra se narodil 17. srpna 1961 v Praze. Absolvoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor geografie. Je ženatý, má jednoho syna a dvě dcery.
Od října 2006 je senátorem za ODS za volební obvod Litoměřice.
Před rokem 1989 byl jako disident a mluvčí Charty 77 za své postoje perzekvován a vystřídal několik zaměstnání. Později byl poradcem prezidenta Václava Havla a v letech 1997 až 2001 velvyslancem v USA.
Řadu let působil jako náměstek ministra zahraničí (1992 až 1997 a 2002 až 2003). V roce 2004 se stal prezidentem České euroatlantické rady. Od října 2006 zasedá v Senátu.
V září 2006 byl jmenován ministrem zahraničí první vlády premiéra Mirka Topolánka, funkci vykonával do 9. ledna 2007. Poté byl ve druhém Topolánkově kabinetu do 8. května 2009 místopředsedou vlády pro evropské záležitosti.
Členem ODS je od prosince 2006, do té doby byl nestraník. V červnu 2010 se stal místopředsedou ODS.
Kariéra diplomata
Patří k nejzkušenějším českým diplomatům, v diplomatických kruzích se pohybuje už od listopadu 1989. Působil mimo jiné jako ředitel sekce zahraniční politiky Kanceláře prezidenta republiky. V létě 1992 přešel na nově ustavené české ministerstvo zahraničí.
Mimo jiné byl oceňován za přípravu Česko-německé deklarace, kde byl hlavním českým vyjednavačem.
Oceňována byla i jeho práce při přípravách Česka na vstup do NATO. Zahajoval rozhovory o přistoupení k Severoatlantické alianci. Po návratu z velvyslanecké mise v USA byl jmenován vládním zmocněncem pro přípravu summitu NATO v Praze v roce 2002, úřadu se ujal 1. srpna 2001.
V roce 2003 údajně odmítl nabídku ODS stát se jejím kandidátem na eurokomisaře. ODS ho na stejnou funkci navrhovala i loni v říjnu, vláda nakonec nominovala tehdejšího ministra pro evropské záležitosti Štefana Füleho.
Během působení v čele ministerstva zahraničí například vyjednával o zrušení vízové povinnosti pro české občany cestující do USA a vedl debatu o možnosti umístit americkou vojenskou základnu v ČR.
Vondra chce zlepšit vnímání armády
Vondra se podle svých slov bude snažit zlepšit vnímání české armády veřejností. Armáda podle něj potřebuje jasnou a dlouhodobou koncepci. Vondra proto chce do debaty o budoucnosti ozbrojených sil vtáhnout i odbornou veřejnost, řekl.
Vondra prohlásil, že armádě musí skončit skandály, které ji v uplynulé době provázely. Jednalo se například o odhalení sympatizantů neonacismu mezi vojáky nebo netransparentní nákupy drahé techniky.
Ze své pozice by Vondra rád prosadil dlouhodobou koncepci rozvoje armády. Měla by sahat deset i dvacet let dopředu. Budoucí ministr se zmínil i o budoucnosti nadzvukových stíhaček Gripen v českém letectvu. Česká republika je má pronajaté na deset let, smlouva tento týden vstoupila do své druhé poloviny.
Rozhodnutí, jestli gripeny ve výzbroji zachovat, či nikoli, se teprve bude tvořit. Bude záležet i na dlouhodobé koncepci rozvoje armády. "Není moment na silná prohlášení," řekl Vondra.
Sám na vojně nebyl
Budoucí ministr podle svého prohlášení sám na vojně nebyl. Od kdysi povinné služby byl osvobozen ze zdravotních důvodů. "Mám modrou knížku... Ale co si budeme povídat, sloužit v komunistické armádě tehdy pro mě nebyl žádný plezír," dodal bývalý disident a signatář Charty 77 Vondra.
Související témata
ODS
Česká pravicová strana, která vznikla v roce 1991. Sama se prezentuje jako liberálně konzervativní. ODS je od roku 1992 členem Evropské...



