Breivikovo jméno se stalo světově známým 22. července 2011, kdy zosnoval bombový útok v centru Osla. Krátce na to zaútočil na ostrově Utaya v převlečení za policistu na mítinku mladých příznivců sociálně demokratické vládní strany NAP. Následky jeho činů zemřelo 76 lidí.

Breivik se hlásí k pravicovým radikálům a označil se za křesťana s konzervativními politickými názory. Zastává protimuslimské postoje a staví se proti imigrační politice, již vedou skandinávské země. Mezi jeho koníčky patří posilování a lov.

Látky pro výrobu bomby kupoval přes farmářskou firmu

Anders Behring Breivik se narodil 13. února 1979 bývalému norskému diplomatovi Jensi Breivikovi a zdravotní sestře Wenche Behringové. Od svého prvního roku žil po rozvodu rodičů pouze s matkou.

Další z fotografií Anderse Behringa Breivika na jeho profilu

FOTO: fotobanka Profimedia

Breivik vystudoval obchodní školu v Oslu a podle svých slov má za sebou zhruba 14 500 hodin studia srovnatelných s bakalářským oborem v obchodních, ekonomických a manažerských oborech (BBA) a 3000 hodin studia mikro- a makroekonomie a náboženství.

Breivik si založil firmu s názvem Breivik Geofarm, která se zabývala podnikáním s farmářským zbožím. Ta měla podle policie Norovi sloužit jako zástěrka pro nákup většího množství hnojivových látek, jež použil na výrobu bomby. Před útokem údajně nakoupil šest tun umělých hnojiv.

Útok si vyžádal 76 obětí

Útok proběhl 22. července 2011 a sám Breivik později uvedl, že s jeho "úspěšným" provedením nepočítal. V jeho první fázi vybuchla silná nálož v centru Osla a zabila osm osob. Tím útočník odlákal pozornost a ozbrojené síly, aby mohl "řádit" na ostrově Utaya, kde v mládežnickém táboře vládní sociálně demokratické strany pobývalo na 600 lidí ve věku 14 až 18 let.

FOTO: Ondřej Lazar Krynek, Mapy.cz

Nor, převlečený za policistu, údajně přišel na ostrov s tím, že jde zkontrolovat bezpečnostní situaci na mítinku po explozi v centru hlavního města. Místo toho však začal bezhlavě střílet do davu lidí. Některé z nich údajně nejprve střílel do nohou, aby nemohli utíkat, a teprve potom je střelil do obličeje střelami dum-dum. Někteří lidé se pokusili doplavat na pevninu a utonuli. Počet obětí se rozrostl na 76.

Svůj čin měl plánovat od roku 2009. Jeho přípravu detailně popsal v manifestu nazvaném 2083: Evropská deklarace nezávislosti, který začal psát devět let před útokem a bezprostředně před akcí jej rozeslal na zhruba tisícovku e-mailových schránek.

Breivik na internetu zveřejnil své foto v potápěčské výstroji s automatickou zbraní.

FOTO: Reuters

V textu se podle agentury DPA zabývá "rasovou válkou" a otázkou, jak by bylo možné Evropu osvobodit od přistěhovalců. Vymezuje se vůči multikulturalismu, sovětismu, komunismu a podobným myšlenkovým proudům. V 1500stránkovém pamfletu také dvakrát cituje Václava Klause.

Chtěl vyslat ostrý varovný signál

Z manifestu vyplývá, že se Nor pokoušel sehnat zbraně a munici pro svůj útok v Praze, kterou považoval za jedno z nejnebezpečnějších měst Evropy. Nakonec ale uznal, že to vůbec není pravda, a zbraně v Praze nekoupil.

Podle Breivikova právníka byla motivem činu snaha změnit norskou společnost. "Myslí si, že to bylo hrůzné, ale nutné spáchat tyto činy. V jeho hlavě to však bylo nutné," citovala BBC Breivikova obhájce Geira Lippestada, který novinářům také potvrdil, že jeho mandant útoky plánoval již delší čas.

Anders Behring Breivik v policejním autě odjíždí od soudu.

FOTO: fotobanka Profimedia

Chtěl prý vyslat "ostrý" varovný signál. Shromáždění mladých socialistů, kde rozpoutal masakr, si vybral proto, že sociální demokracie v minulých vládách nezvládla svoji roli a zklamala norský lid, proto musela zaplatit. Breivikovi údajně však nešlo o to, aby zabil co nejvíce lidí.