Po srpnových událostech roku 1968 byl z armády propuštěn. Živil se jako výzkumný pracovník sociologie řízení v Institutu poradenství Československého komitétu pro vědecké řízení (1970-75) a ve Výzkumném ústavu strojírenské technologie a ekonomiky (1975-89). Rehabilitace se dočkal po listopadu 1989, dosáhl hodnosti generálmajora.

Stal se civilním náměstkem ministra obrany a ředitelem Institutu pro strategická studia. Spolupracuje se Střediskem bezpečnostní politiky UK.

Poté se věnoval publicistice, literatuře a vědeckovýzkumné činnosti.  Je autorem devatenáct románů. Za svoji literární činnost dostal řadu cen.