Článek
Přezdívá se mu hlavní město Evropy. Je sídlem NATO a některých institucí Evropské unie včetně sídla Evropského parlamentu. Mnozí jej považují za jedno z nejbezpečnějších míst starého kontinentu. Přesto se stal Brusel 22. března 2016, pouhé čtyři dny po zatčení jednoho z atentátníků z Paříže, terčem teroristického útoku, k němuž se přihlásil Islámský stát. Atentát spáchali lidé, kteří byli v kontaktu s atentátníky z Paříže.
Zadržení posledního útočníka z Paříže Salaha Abdeslama, k němuž došlo 18. března, neznamenalo definitivní tečku za pácháním teroristických útoků v Evropě. Čtyři dny po jeho dopadení se 22. března 2016 stal cílem dvou sebevražedných atentátů Brusel. Vyžádaly si 32 obětí a tři stovky zraněných, z nichž 62 bylo v kritickém stavu.
Nejprve dva atentátníci odpálili kolem osmé ráno nálože ukryté v kufrech v odletové hale bruselského letiště Zaventem. Jeden přímo u odbavování pasažérů British Airways a Iberie, druhý u kavárny.
Teroristé zaútočili na bruselském letišti Zaventem a ve stanici metra Maalbeek.
Exploze silných náloží zabila 16 lidí a další desítky osob byly vážně zraněny, protože atentátníci použili střepinové bomby. Hala byla vážně poškozená, tlaková vlna vyrazila okna a zřítilo se i obložení stropu. Třetí nálož nevybuchla. Protože nálože explodovaly právě na letišti, bylo mezi oběťmi mnoho cizinců včetně Peruánky, Američanů, Brita nebo Číňana a Inda.
Následky výbuchu v hale bruselského letiště Zaventem
O hodinu a čtvrt později otřásl výbuch prostředním vagónem metra ve stanici Maalbeek ležícího nedaleko budovy Evropské komise. V metru zahynulo dalších šestnáct lidí.
K útoku se ještě v úterý přihlásil Islámský stát. „Bojovníci Islámského státu začali střílet uvnitř letiště Zaventem, a pak odpálili své pásy s výbušninami,“ uvedl v prohlášení pro agenturu Amak. Další útok podle něj podnikl ”mučedník” ve stanici metra Maalbeek. „Atentáty byly provedeny na základě velmi rychlého plánování a rozhodnutí," stálo dále v prohlášení, což naznačovalo, že rozhodnutí zaútočit bylo přijato narychlo.
BEZ KOMENTÁŘE: Záchranáři ošetřují zraněné u stanice metra v bruselské čtvrti Maalbeek
Vyšetřování ukázalo, že útočili Najim Laachraoui a bratři Ibrahim a Khalid El Bakraouiovi. Ibrahim a Najim útočili na letišti, Khalid v metru, kde s ním byl komplic Osama Krayem.
V bytě, odkud jeli Najim a Ibranim na letiště, byla nalezena bomba i 15 kg výbušniny TATP (triaceton triperoxid) a velké množství chemikálií k jeho výrobě - 150 litrů acetonu a 30 litrů peroxidu vodíku. V nedaleké popelnici byl nalezen počítač Ibrahima El Bakraouiho, ve kterém byl neodeslaný dopis matce na rozloučenou. Psal v něm, že je vystresovaný, necítí se bezpečně a nevidí důvod proč dál žít.
Následovalo rozsáhlé pátrání s cílem dopadnout komplice atentátníků, který doprovázel Najima a Ibrahima na letišti. 8. dubna se podařilo dopadnout Mohameda Abriniho, který muže na letiště opravdu doprovázel, sám se však neodpálil. Policie má podezření, že mohl mít Abrini prsty nejen v útocích v Bruselu, ale mohl být klíčovou postavou i útoku v Paříži. Před listopadovými útoky totiž doprovázel Abdeslama a zařizoval ve městě hotel a půjčení vozu.
Abrini u výslechu vypověděl, že původně všichni chtěli zaútočit na mistrovství Evropy v kopané v roce 2016 ve Francii, ale kvůli dopadení Abdeslama museli změnit plán a akci uspíšit.
Abrini na záběrech z kamery v obchodu na pumpě.
Dopadeni byli 12. dubna i další komplici Smail F. a Ibrahim F., kteří používali stejný byt, z něhož 22. března odešli dva atentátníci zaútočit do metra.
Belgická policie čelila během vyšetřování kritice, že měla značné problémy s identifikací atentátníků. Navíc vyšlo najevo, že atentátníci jí byli dobře známí, některé soudili za jiné trestné činy, ale nedařilo se je dopadnout.
Především se ale také ukázalo, že v Belgii v rodinách přistěhovalců vyrostlo mnoho domácích radikálů. Do Sýrie odešlo bojovat 440 Belgičanů, což je vůbec největší počet v poměru k počtu obyvatel. Brusel pro islámské radikály představoval bezpečný přístav a policie s tím nebyla schopna nic udělat. Už při vyšetřování atentátu na redakci satirického týdeníku Charlie Hebdo a s ním spojeného útoku v košer obchodu se ukázalo, že jeden z útočníků měl zbraň právě z Belgie.
Belgická policie podnikla 15. ledna 2015 rozsáhlou razii ve městě Vervier, kam se vrátila skupina bojovníků ze Sýrie, jež chtěla páchat atentáty. Byli při ní zabiti dva radikálové, ani poté ale policie nezačala s rozsáhlou operací. Buňku ve Vervier přitom řídil z Řecka strůjce atentátů z Paříže Abdelhamid Abaaoud. Dva útočníky z Paříže Brahima a Salaha Abdeslama belgická policie na začátku roku vyslýchala, ale nezadržela je, protože prý nepředstavovali nebezpečí.
Bratři Bakraouiové dokonce nějaký čas pracovali přímo na letišti Zaventem, kde později útočili.
