Nejmenší kontinent a zároveň jeden z největších států na světě. Australská federace se skládá z šesti států a dvou teritorií. Přiléhá k ní také několik zámořských území, například Vánoční ostrovy nebo Norfolk.

Oficiální název státu zní Australské společenství (Commonwealth of Australia) a rozkládá se přibližně na sedmi a půl miliónech čtverečních kilometrů. V jeho čele stojí britský panovník, kterého v zemi zastupuje generální guvernér.

Opera v Sydney

Opera v Sydney

FOTO: ČTK/AP

Naprostá většina významných sídel se nachází na pobřeží. Mezi ně patří zejména Melbourne, Brisbane, Adelaide, Perth nebo nejlidnatější Sydney, které pojme přibližně patnáctkrát více obyvatel než hlavní město, zhruba čtyři a půl miliónu. Tím je pouze tří set tisícová Canberra, ležící na jihovýchodě nedaleko oceánu. Ve městech žije naprostá většina tamních obyvatel.

Pohled od západu na Sydney

Pohled od západu na Sydney

FOTO: fotobanka Profimedia

Odtržení od okolního světa znamenalo nebývalý výskyt endemitů

Pobřeží rovinaté Austrálie dosahuje délky téměř 26 tisíc kilometrů. Velký bariérový útes, ležící v severovýchodní oblasti, je s délkou kolem dvou tisíc kilometrů největším korálovým útesem na světě. Na západě země se rozkládá také největší světový monolit Mount Augustus, který o tento titul soupeří s o něco známějším a fotogeničtějším Uluru, známém též jako Ayerova skála.

Sydney

Sydney

FOTO: fotobanka Profimedia

Nejvyšší hora kontinentu je Mount Kosciuszko (2 228m). Jinak je ale celý stát převážně rovinatý, plný rozsáhlých pánví. Největší plochu na něm zabírají pouště a polopouště. Proto je také Austrálie nejsušším ze všech kontinentů. Mimo to jsou její specialitou suché tropické lesy nazývané buše. Velkou část plochy zaujímají i tropické deštné lesy.

Austrálie je typická množstvím rostlinných i živočišných endemitů. Z rostlin, které se vyskytují pouze na jejím území, jsou například eukalypty, akácie nebo různé druhy luštěnin. Mezi charakteristické živočichy patří koala, klokan, emu, pes dingo, ježura, ptakopysk a mnoho dalších.

Pohled na Sydney s budovou opery v popředí

Pohled na Sydney s budovou opery v popředí

FOTO: fotobanka Profimedia

Klima je na většině území státu tropického až subtropického charakteru. Celý ostrov je značně ovlivněn oceánem. Zatímco léto na nejmenším kontinentě trvá přibližně od listopadu do března, zima probíhá v červnu a červenci.

Vazby na Británii jsou minimální, republiku však Australané odmítli

Ačkoli je oficiální hlavou státu britský panovník, poslední vazby na Spojené království byly přerušeny v roce 1986 přijetím takzvaného zákona o Austrálii. Ten eliminoval britské vlivy v jednotlivých státech a zrušil soudní odvolatelnost k britským orgánům.

12 apoštolů ve Virginii v Austrálii

12 apoštolů ve Virginii v Austrálii

FOTO: fotobanka Profimedia

Ve druhé polovině devadesátých let se dokonce objevily tendence změnit státní zřízení na republiku, ovšem referendum z roku 1999 ponechalo Austrálii konstituční monarchií federativního typu.

Legislativu má v zemi na starosti dvoukomorový parlament. V dolní komoře zasedá 150 poslanců, v horní 76 senátorů, z nichž čtyři, kteří jsou voleni v teritoriích, působí v úřadě tři roky, ostatní šest let.

Skály v australské poušti

Skály v australské poušti

FOTO: fotobanka Profimedia

Mezi nejsilnější politické strany patří Australská labouristická strana, Liberální strana, Národní strana, strana Zelených, Rodina především a Liberální strana venkova.

Generální guvernér, který v Austrálii zastupuje panovníka Spojeného království, má sice podle ústavy řadu pravomocí, ale ve skutečnosti je spíše ceremoniálním zástupcem hlavy státu. V roce 2008 se této funkce poprvé v historii ujala žena, právnička a bývalá guvernérka státu Queensland Quentin Bryce.

Každý stát i teritorium má svůj vlastní legislativní orgán, v čele exekutivy vždy stojí premiér. Navíc má každý stát svého guvernéra. V Severním teritoriu působí administrátor, hlavou Teritoria hlavního města je generální guvernér.

Příroda Austrálie

Příroda Austrálie

FOTO: fotobanka Profimedia

Polovina obyvatel žije v Sydney a Melbourne

V roce 2010 dosahoval počet obyvatel přibližně 22 miliónů. V poměru k rozloze země je toto číslo značně nevyrovnané. Na jednom kilometru čtverečním žijí podle statistik pouze tři lidé, což řadí Austrálii až na nejspodnější příčky žebříčku států podle zalidnění. Téměř polovina veškerého obyvatelstva navíc žije v největších městech Sydney a Melbourne a jejich přilehlém okolí.

Medvídek Koala

Medvídek Koala

FOTO: fotobanka Profimedia

Zhruba padesát procent všech obyvatel tvoří katolíci a anglikáni, po deseti procentech je metodistů a presbyteriánů a pět procent se hlásí k jiným než křesťanským náboženstvím.

Úředním jazykem v Austrálii je angličtina, které ovšem místní obyvatelé přidali specifický ráz a obohatili ji o množství regionalismů. Kromě angličtiny se zde také hojně hovoří čínsky, italsky nebo řecky.

Žralok

Žralok

FOTO: fotobanka Profimedia

Většinu tvoří potomci Evropanů, domorodci si stěžují na chudobu

Sedmdesát procent tamních obyvatel jsou potomky britských a irských přistěhovalců, patnáct procent tvoří shodně přistěhovalci z ostatních evropských zemí a obyvatel přišlých z Asie. Dvě procenta připadají na původní obyvatele, kterým se říká Austrálci nebo Aboriginci.

Jde o původně kočovné lovce a sběrače se silným spirituálním cítěním, kteří žili v blízkém souznění s přírodou. V průběhu 19. století je ale bílí osadníci téměř vybili a uplatňovali na nich takzvaný zákon prázdné země, který jim upřel jakákoli práva na vlastnění půdy.

Krokodýl

Krokodýl

FOTO: fotobanka Profimedia

Teprve v roce 1960 jim byl udělen status plnohodnotných občanů a jejich populace opět narostla na několik set tisíc. Stát jim také vytvořil výhodné sociální podmínky, které často bývají trnem v oku ostatních Australanů. Ti v nich vidí přehnanou solidaritu a pozitivní diskriminaci. I přes sociální výhody si však dnes velké množství Aboriginců stěžuje na diskriminaci. Ve většině případů sice pracují na farmách nebo v průmyslu, ale i tak se musejí potýkat s velkou chudobou.

Poznávacími znaky těchto vynálezců bumerangu a autorů mnoha nástěnných maleb jsou kromě tmavé barvy pleti také kudrnaté vlasy a široký nos. V minulosti používali až několik stovek jazyků v závislosti na různorodém kmenovém členění. Do současnosti se zachovalo zhruba 150 těchto jazyků.

Klokan

FOTO: fotobanka Profimedia

Pravým bohatstvím Austrálie jsou nerosty

Austrálie se může pochlubit vyspělým průmyslem i zemědělstvím. Její ekonomika dlouhodobě konkuruje i nejvyspělejším státům.

Hlavní předností Austrálie jsou bohaté nerostné zásoby. Nejvýznamnějším odvětvím je proto těžební průmysl. Austrálie má největší zásoby zinku na světě, druhé největší zásoby zlata, stříbra a mědi a čtvrté největší zásoby železné rudy. Čtyřicet procent veškerého exportu tvoří právě těžba nerostných surovin.

Významnou roli hraje také zemědělství. Austrálie je předním světovým vývozcem vlny, pšenice, hovězího a jehněčího masa, cukru a obilovin. Zemědělská půda tvoří téměř 60 procent celkové plochy země. Jejímu plnému využití však brání velká sucha a nedostatek vodních zdrojů.

Tajemná skála Uluru v Rudém středu Austrálie

Tajemná skála Uluru v Rudém středu Austrálie

FOTO: Leoš Šimánek

Největší evropská věznice

Historici hovoří o příchodu prvních lidí přibližně před padesáti tisíci lety. Údajně šlo o dosavadní obyvatele jihovýchodní Asie. Původní australští obyvatelé, Aboriginci, dodnes představují významnou etnickou složku. V zemi jich žije kolem tří set tisíc.

Evropští mořeplavci údajně o ostrov mezi Indickým a Tichým oceánem zavadili už dříve, avšak oficiální objevování kontinentu se datuje až do sedmnáctého století. Tehdy na australské půdě stanul Holanďan Wilem Jansz, ale brzy zemi opět opustil, jelikož se mu nezdála perspektivní a užitečná.

Abel Tasman narazil na zemi koal a klokanů v polovině sedmnáctého století. Do popředí jeho zájmu se však tehdy dostal spíše Nový Zéland. Podle něj bylo pojmenováno moře, které jej dělí od Austrálie, a také Tasmánie, ostrova na jih od kontinentu.

Whitehaven při pohledu z letadla

Whitehaven při pohledu z letadla

FOTO: Leoš Šimánek

Významným mezníkem se stal rok 1770, kdy na březích dnešní Austrálie přistál se svou lodí Endeavour anglický mořeplavec James Cook. Tento muž prohlásil nově nalezené území za britské a začlenil jej tak do rozšiřujícího se impéria.

Tou dobou Angličané ztratili vliv nad americkými koloniemi, kam předtím deportovali své trestance, a tak se rozhodli pro tento účel využít nově objevenou zemi. První flotila dorazila v roce 1787 a zamířila do oblasti dnešního Sydney. K odsouzencům se však postupem času přidávali také emigranti a začalo se tak formovat nové osídlení.

Elegantní krasavec

Elegantní krasavec

FOTO: Leoš Šimánek

Rostoucí populace brzy zapříčinila počátek osidlování vnitrozemských oblastí. V polovině 19. století zemi navíc postihla zlatá horečka, která přilákala mnoho dalších přistěhovalců. V této době Austrálie poprvé dosáhla miliónu obyvatel.

Oficiální vznik státu se datuje k 1. lednu 1901, kdy došlo k federativnímu spojení původních šesti kolonií. Správa Australského svazu ovšem nadále spadala pod Velkou Británii. Jako taková se zúčastnila první světové války, zejména pak neúspěšné bitvy o Gallipoli. Austrálie tehdy přišla o 200 tisíc mužů a žen.

Novoroční ohňostroj nad přístavem v Sydney

Novoroční ohňostroj nad přístavem v Sydney

FOTO: ČTK/AP

Druhá světová válka se také podepsala na lidských životech, ale vyznačovala se především neustálé hrozbě ze strany Japonska, které dokonce několikrát letecky bombardovalo australský přístav Darwin. Po válce nastoupila Austrálie rozsáhlou imigrační politiku, což zapříčinilo zásadní změnu demografické skladby státu.