V roce 2008 Barack Obama vešel do dějin jako první prezident USA tmavé pleti. V tuhém boji o post porazil populární Hillary Clintonovou, jejímuž manželovi pomáhal po studiích do Bílého domu, i válečného hrdinu z vietnamské války republikána Johna McCaina.

Časopis Time ho v letech 2005, 2007 a 2008 zařadil mezi sto nejvlivnějších osobností planety a on po necelém roce v úřadu dostal v říjnu 2009 Nobelovu cenu za mír.

Čtyři roky po vítězství v prezidentských volbách v roce 2008 se s podporou demokratů rozhodl mandát obhájit. A uspěl. V listopadu 2012 mu ve volbách podlehl i další republikánský kandidát - Mitt Romney.

Barack Obama v Nyang'oma v Keni v roce 1995 s babičkou Sarah Ogwel Onyango

Obama v Nyang'oma v Keni v roce 1995 s babičkou Sarah Ogwel Onyango

FOTO: fotobanka Profimedia

Cesta za sny otce

Obama se narodil 4. srpna 1961 v Honolulu na Havaji keňskému otci, po němž zdědil jméno, a Američance z Arkansasu. Jeho matka Ann v Honolulu žila s rodiči a jeho otec, původem z pastevecké rodiny, tam byl na studijním stipendiu.

Rodiče se rozešli, když byly Obamovi dva roky. Otec získal doktorát ekonomie na Harvardově univerzitě a vrátil se zpět do vlasti, kde pracoval jako ekonom pro vládu. Než v roce 1982 zemřel, viděl se se synem už jen jednou.

Barack Obama v roce 1991 promující na Cambridge v Massachusetts

Promoce v Massachusetts v roce 1991

FOTO: fotobanka Profimedia

Obamova matka, která byla antropoložkou, se vdala za indonéského geologa a později se i se synem přestěhovala do Jakarty. I když byl jeho nevlastní otec muslim, chodil Obama do sekulární a katolické školy. Dnes mluví obstojně indonésky.

Po čtyřech letech se ale vrátil do USA, kde ho vychovávali rodiče matky. Obama své dospívání v rodině americké střední třídy popsal v pamětech vydaných po matčině smrti v roce 1995. Nazval je Dreams from My Father (česky Cesta za sny mého otce).

Obama vystudoval politologii na Columbijské univerzitě v New Yorku a před zahájením studií práv na Harvardu pracoval tři roky v Chicagu na projektech pro rozvoj sociálně slabších komunit. Dějiny začal přepisovat už na Harvardu, kde se stal prvním prezidentem tmavé pleti žurnálu Harvard Law Review. Každé léto se pak vracel do Chicaga, kde jako stážista pracoval pro právnické firmy. Zde potkal právničku Michelle Robinsonovou, kterou si v roce 1992 vzal.

Barack Obama v roce 1991 na výroční fotografii z harvardských práv

Barack Obama v roce 1991 na výroční fotografii z harvardských práv

FOTO: fotobanka Profimedia

Po studiích se pár ve městě usadil a Obama v roce 1992 pomáhal ke zvolení Billa Clintona do prezidentského úřadu.

Politická kariéra

Obama nejprve působil v Senátu státu Illionois. Poprvé byl do něj zvolen v roce 1996 a o osm let později se dočkal znovuzvolení. V roce 2000 kandidoval do Sněmovny reprezentantů, ale neúspěšně.

Kampaň do Senátu USA v listopadu 2004 se už ale vyplatila, Obama dostal 70 procent voličských hlasů. V době svého působení v Kongresu zastával podle analytiků poměrně liberální stanoviska. Zatímco podpořil například zákony proti lobbistům, byl proti válce v Iráku.

Barack Obama skládá prezidentskou přísahu na Bibli, kterou drží jeho manželka Michelle

Obama skládá prezidentskou přísahu na Bibli, kterou drží jeho manželka Michelle.

FOTO: fotobanka Profimedia

"Nestavím se proti každé válce, jsem proti hloupé válce, proti neuvážené válce. Jsem proti cynickému pokusu Richarda Perlea, Paula Wolfowitze a dalších pohovkových, víkendových válečníků v této administrativě nakrmit nás svou ideologií bez ohledu na to, kolik to bude stát životů a jaké to přinese útrapy," řekl s tím, že irácký prezident Saddám Husajn je sice brutální muž, který masakruje vlastní lidi, a světu by bez něj bylo lépe, nicméně "nepředstavuje žádnou bezprostřední hrozbu pro USA ani své sousedy".

Video

Obama složil přísahu a stal se 44. prezidentem USA. Zdroj: ČTK

Senátor Obama každý víkend dojížděl z Washingtonu za rodinou do Chicaga. Kromě toho, že byl fanouškem místního baseballového týmu Chicago White Sox a fotbalových Chicago Bears, téměř dvě dekády byl členem místní černošské protestantské církve Trinity United Church of Christ, kterou opustil v květnu 2008 kvůli rasistickým výrokům pastora Jeremiaha Wrighta.

Obama do Bílého domu

Svou kandidaturu na příštího amerického prezidenta oznámil v únoru 2007 ve Springfieldu ve státě Illinois. Propagoval především potřebu odchodu amerických vojsk z Iráku, větší energetické nezávislosti USA na cizích zdrojích a univerzální zdravotní péče pro všechny Američany.

Americký prezident Barack Obama

Americký prezident Barack Obama

FOTO: ČTK/AP

Na předvolební mítinky charismatického řečníka několikrát přišlo více než 100 000 lidí a Obamovi se na kampaň podařilo získat nejvíc peněz v dějinách. Stal se miláčkem nejen v USA, ale díky tehdy neoblíbenému prezidentovi Georgi Bushovi i ve světě. Jeho vítězství v listopadových volbách bylo přesvědčivé a v lednu byl jako první prezident USA tmavé pleti uveden do úřadu.

Když ale v říjnu 2009 obdržel Nobelovu cenu za mír, norská porota byla za toto rozhodnutí kritizována, a to i příznivci Obamy. Prezident podle nich zatím neměl žádné výsledky, a dokonce vedl válku.

V Iráku se stále bojovalo, byť se Američané podle dohody stáhli z měst, rovněž v Afghánistánu umírali civilisté a spojenci se tam opírali o zkorumpovanou vládu, Irán dál odmítal smírčí dialog, v Pákistánu sílili islámští radikálové, zatímco se zjistilo, že tamní vláda dosud využívala peníze na jiné účely než na boj proti nim. Izraelci s Palestinci měli ke kompromisu a míru pořád daleko, a to se schylovalo k bouřím v arabském světě, které vedly k pádu spřáteleného režimu Husního Mubaraka v Egyptě a občanské válce v Libyi, do níž se v roce 2001 připojilo NATO v čele s USA, Británií a Francií.

Za Obamy navíc rapidně narostl počet útoků amerických bezpilotních letounů, s nimiž operovala CIA v Afghánistánu, Pákistánu, Jemenu či Somálsku.

Americký prezident Barack Obama se rozloučil na letišti v Praze.

Prezident Obama se rozloučil na letišti v Praze.

FOTO: Petr Hloušek, Právo

Prezident Obama zdědil nejen války, ale i největší dluh v dějinách USA, což mu situaci, kdy na domácí půdě obtížně prosazoval svou vizi reformy zdravotnictví, neulehčovalo.

Navíc nebyl dodržen Obamou slibovaný termín uzavření věznice Guantánamo, kde Američané za tvrdých podmínek a bez obvinění drželi lidi podezřelé z terorismu. Prezidentova administrativa nebyla schopna Guantánamo uzavřít a vězně přemístit na americkou pevninu. Postupně ale některé zadržené předávala po dohodě do zemí původu zadrženého, anebo do dalších hostitelských států.

Na poli bezpečnosti a v boji s islámskými radikály však Obama dosáhl jednoho významného úspěchu: speciálnímu komandu SEAL se v Pákistánu podařilo zlikvidovat strůjce teroristických útoků proti USA z 11. září 2001 Usámu bin Ládina. Velení jeho sítě Al-Káida pak utrpělo hned několik vážných ran, když při amerických náletech zemřeli i další její velitelé.

Historická schůzka státníků v Praze

Počátkem dubna 2009 navštívil Obama poprvé Českou republiku, a před Pražským hradem dokonce pronesl klíčový projev k novému transatlantickému spojenectví.

Video

Celý projev Baracka Obamy při jeho prvním vystoupení v Praze. Zdroj: Stream.cz

Obama připomenul historické vazby mezi ČR a USA, prvního československého prezidenta T. G. Masaryka, Pražské jaro i sametovou revoluci. Prahu označil za „zlaté město, které je mladé i starobylé“ a dodal, že byla vždy výjimečná. Obama také ocenil smysl pro humor, který poznal u českých imigrantů v jeho dosud domovském státě Illinois.

Americký prezident však v Praze hlavně předložil svou vizi světa bez jaderných zbraní. Za rok se k ní na stejném místě vrátil, a to při podpisu smlouvy START II, jíž se USA a Rusko zavázalo k redukci svých jaderných arzenálů. Podobné setkání jako to Obamy s ruským protějškem Dmitrijem Medvěděvem z 8. dubna 2010 Česko dosud nikdy nezažilo.

Zleva Dmitrij Medvěděv, Václav Klaus a Barack Obama v zahradách Pražského hradu

Zleva Dmitrij Medvěděv, Václav Klaus a Barack Obama v zahradách Pražského hradu

FOTO: Michaela Říhová, Právo

Dokumentem se obě země zavázaly snížit počty rozmístěných strategických jaderných hlavic na 1550 z 2200 domluvených předchozí smlouvou z roku 2002 a počet rozmístěných nosičů – tedy těžkých bombardérů, raket a ponorek – na 700.

"Snižování jaderného arzenálu u USA a Ruska, které vlastní 90 procent světové kapacity, poukazuje na náš důležitý vůdcovský aspekt. Změnili jsme také formální politiku: země, které plní usnesení o nešíření jaderných zbraní, budou bezpečnější a budou mít více příležitostí, a ty, které je neplní, budou izolovány," řekl Obama. Medvěděv doplnil, že podpis je dějinnou událostí.

Americký prezident rovněž poděkoval svým hostitelům a vyjádřil radost, že „se mohl vrátit do překrásného města Prahy“. "Chovám velký obdiv k českému lidu,“ prohlásil Obama s tím, že Češi podle něj po mnoho desetiletí prospívali USA. Obama v Praze rovněž povečeřel s lídry jedenácti středo- a východoevropských zemí.

Prosadil průlomovou reformu zdravotnictví

Během pražské návštěvy už měl Obama za sebou i první výrazný úspěch v domácí politice. Koncem března 2010 se mu podařilo prosadit reformu zdravotnictví, která byla jeho prioritou v kampani před volbami.

Nejprve přijal svou verzi zákona Senát a následně tu vlastní Sněmovna reprezentantů. Její předsedkyně Nancy Pelosiová zvolila ojedinělý způsob projednávání a poslanci hlasovali jen o změnách a dodatcích k senátní verzi zákona, což bylo pokládáno za nepřímý souhlas. Senát následně doplněný text přijal ve smírčím řízení, pro které stačila prostá většina hlasů. Pikantní bylo, že v textu schváleném sněmovnou byly dva body, které nebyly v senátní verzi, a opoziční republikáni si vynutili nové hlasování. Prezident tedy zákon podepisoval nadvakrát.

Reforma představovala největší změnu v americkém zdravotnictví od roku 1965, kdy byly za prezidenta Lyndona Johnsona přijaty zdravotní programy pro chudé a seniory. Měla zajistit pojištění 32 miliónům lidí, kteří ho neměli.

Po úspěšném prosazení reformy Obama vzal republikánům vítr z plachet také tím, že částečně povolil těžbu ropy a zemního plynu v pobřežních oblastech USA, především podél atlantského od středu Spojených států na jih a na východě Mexického zálivu. Republikáni po tom volali už během prezidentské kampaně. Krok měl zajistit větší nezávislost USA na zahraničních zdrojích.

Obama se ale současně kvůli obavám ekologů postavil proti plánům svého předchůdce George W. Bushe těžit také u Aljašky a nepovolil ani stavbu ropovodu z Kanady. Zároveň se vyslovil pro stavbu nových jaderných elektráren.

Produkci americké ropy a plynu v roce 2010 poznamenala havárie ropné plošiny Deepwater Horizon v Mexickém zálivu a následná největší ekologická katastrofa v dějinách Spojených států.

Ekonomika za Obamovy vlády se vzpamatovávala jen pomalu a centrální banka se opakovaně uchýlila k radikálnímu kroku, který představuje tištění nových peněz a vpouštění jejich většího objemu do oběhu. Postupně však oživoval trh s nemovitostmi, který se před nástupem prezidenta do funkce zhroutil, a na konci mandátu klesala i nezaměstnanost.

Barack Obama v roce 1990

Barack Obama v roce 1990

FOTO: fotobanka Profimedia

Rodina a další

Barack Obama má s manželkou Michelle dvě dcery: Maliu Ann (1999) a Sashu (2001). Kromě knihy pamětí Cesta za sny mého otce napsal také knihu komentářů o americké politice nazvanou The Audacity of Hope (česky Od slibu k činu). Oba tituly se staly světovými bestsellery.