Háfiz Asad vládl v Sýrii pevnou rukou více než čtvrt století. Jako podporovateli terorismu se mu podařilo udělat ze Sýrie mezinárodního vyvrhele. V takové podobě ji pak zdědil jeho syn, který se stal prezidentem v roce 2000.

Vše zpočátku nasvědčovalo tomu, že se bude snažit tvář své země v mnohém vylepšit. Nechal propustit stovky politických vězňů a povolil vydávání nezávislých novin. Rovněž povolil mítinky skupin dožadujících se demokratických reforem a coby šéf Syrské vědecké společnosti pro informační technologie se zasadil o zavádění internetu v Sýrii (v Damašku zřízeny dvě internetové kavárny; vláda přesto kontroluje, jaké stránky mohou Syřané navštěvovat).

Ruský prezident Dmitrij Medvěděv v Damašku se svým syrským protějškem Bašárem Asadem

Dmitrij Medvěděv v době, kdy zastával úřad ruského prezidenta, navštívil Damašek. Na snímku se svým syrským protějškem Bašárem Asadem

FOTO: Khaled al-Hariri, Reuters

Všechna tato povolení však vláda časem zase okleštila a Bašár Asad ukázal, že jsou mu bližší ekonomické než politické reformy. Syrská ekonomika se začala pozvolna otevírat světu. Po desetiletích se objevily plány na zřízení soukromých bank. Přesto se nepodařilo zatočit s vysokou korupcí.

Damašek zůstal ve vzrůstajícím mezinárodním tlaku zejména kvůli setrvání Syřanů v Libanonu a podpoře palestinských ozbrojenců a vzbouřenců v Iráku. Asad navíc stejně jako jeho otec šířil nenávistné postoje vůči Izraeli, třebaže opakovaně sliboval otevření debat o sporných Golanských výšinách.

"Izraelci se snaží zničit zásady všech ostatních náboženství stejným přístupem, jakým zradili Ježíše Krista a pokoušeli se zradit a zabít proroka Mohameda," vyjádřil se rok po svém zvolení a nedlouho nato dodal, že "rasismus Izraelců překonal německý nacismus".

Tlaky se ještě vystupňovaly poté, co byl v roce 2005 zavražděn libanonský premiér Rafík Harírí, v čemž měli údajně prsty Syřané. O dva roky později byl Asad znovu zvolen prezidentem na další sedmileté období.

Protesty, které se rozpoutaly v roce 2011, znamenaly první velkou zkoušku Bašárova režimu. Jeho vláda nejprve odpověděla slibem větší otevřenosti, ale následně palbou do protestantů, která si vyžádala smrt několika desítek z nich. 29. března Asad rozpustil kabinet a mluvilo se dokonce o zrušení výjimečného stavu, který trvá v zemi od roku 1963. Místo toho hned druhého dne hovořil o spiknutí zahraničních agitátorů a ukončení výjimečného stavu vyloučil, třebaže se vyslovil pro reformy.

Koncem dubna 2014 ohlásil Asad kandidaturu v prezidentských volbách, ve kterých poprvé po desetiletích soupeřil s více kandidáty. Zvítězil a 16. července složil v damašském paláci přísahu na třetí sedmileté období.

Nebýt smrti bratra, stal by se lékařem

Lidé popisují Bašára jako tichého a přemýšlivého muže. Narodil se jako druhý prezidentský syn 11. září 1965 v Damašku. V rodném městě vystudoval střední školu a medicínu na tamní univerzitě. V letech 1988 - 1992 studoval oční lékařství ve vojenské nemocnici v Tišrínu a pokračoval studiem oční chirurgie v Londýně.

Syrský prezident Bašář Asad

Syrský prezident Bašář Asad

FOTO: Reuters

Jeho životní zlom přišel v roce 1994, kdy se při autonehodě zabil jeho bratr Basil, který byl do té doby připravován, aby v budoucnu obsadil nejvyšší státní posty. Kdyby se tomu tak nestalo, Bašár by se pravděpodobně na politické výsluní vůbec nedostal a pokračoval by v kariéře lékaře. Místo toho se vrátil do Sýrie a nastoupil na vojenskou akademii. V roce 1999 získal hodnost plukovníka a jeho otec mu postupně vyklízel cestu od potenciálních rivalů k převzetí prezidentské funkce.

Šestnáctý syrský prezident a generální tajemník Socialistické strany arabské obrody (Baas) Asad je ženatý a má dva syny a jednu dceru. Hlásí se k šíitské sektě alávitů.