Hlavní obsah

Boeing 787

Foto: Profimedia.cz
Článek

Letadlo nové generace Boeing 787 Dreamliner aspiruje na titul nejúspěšnějšího projektu amerického koncernu. Díky bezpočtu technických zlepšení dosáhl téměř 20procentního snížení spotřeby oproti podobným strojům. Je také prvním letounem, v jehož trupu a křídlech byl hliník nahrazen uhlíkovými vlákny.

Jako o nástupci modelu B767 uvažoval Boeing v devadesátých letech o přelomovém dopravním letounu Sonic Cruiser, který by se přiblížil rychlosti zvuku. Po událostech z 11. září 2001 však nastala krize v letectví a tím pádem vzrostl důraz na ekonomickou stránku provozu letadel. Proto byl vývoj nákladnějšího Sonic Cruiseru zastaven, avšak některé původně navržené technologie použili konstruktéři pro novou řadu s označením 787.

Převratné novinky

787 je prvním letadlem, kde kompozitní materiály, plasty vyztužené uhlíkovými vlákny, nahradily hliník v konstrukci trupu a křídel. To hraje podstatnou roli nejen při snížení váhy letadla (více než o 18 tun oproti podobným letounům), ale také mu dodává větší pevnost a odolnost.

Nízká hmotnost společně s aerodynamickým tvarem zapříčinila 20procentní úsporu paliva oproti jiným srovnatelným strojům. Vylepšení doznaly také motory. Ty jsou dva na každém modelu a pocházejí buďto od společnosti General Electric nebo Rolls-Royce. Díky standardizovanému uchycení a podobným parametrům se dají oba typy poměrně rychle vyměnit. Motory jsou také méně hlučné a šetrnější k životnímu prostředí.

Dreamliner se pyšní šedesátimetrovým rozpětím křídel, což je o tři metry více než jeho celková délka. Na palubu, která je vyvedená téměř až ve futuristickém stylu, se vejde od 210 do 330 cestujících. Ti se mohou mimo jiné těšit na výhled z nezvykle velkých oken (27x43 cm) a pro jejich pohodlí bylo také dosaženo snížení tlaku uvnitř letadla. Díky nekorodujícím kompozitům bude mít navíc vzduch uvnitř stroje přirozeně vysokou vlhkost.

Foto: ČTK

Maximální dolet nového Boeingu činí 15 700 kilometrů, přičemž je schopen vyvinout rychlost až 913 kilometrů v hodině. Je uzpůsoben pro delší lety a podle konstruktérů nemá problémy s přistáním na menších letištích, jakým je třeba Ruzyně.

Výrazného zlepšení se dočkal také řidicí systém letounu. Je například vybaven programem, který monitoruje chod jednotlivých komponent a případné chyby hlásí nejen pilotovi, ale také personálu na zemi. Systém je navíc uzpůsoben pro snadné doplnění dalších inovací. Do budoucna se počítá například se zavedením nočního vidění, které pilotům poskytne i pohled skrz mraky.

Uvedení na trh provází problémy

Jednotlivé díly nového stroje vznikají v celkem 43 továrnách po celém světě. Finální podobu pak letadlo získává v domácím závodě v Everettu nedaleko Seattlu.

První zkušební let se uskutečnil 15. prosince 2009, což je o dva roky později, než bylo původně naplánováno. Podepsaly se na tom především obavy o bezpečnost při premiérovém použití nových technologií, jako je zmíněná kompozitová konstrukce.

Další potíže přinesla ekonomická krize. Finanční problémy společně se zpožděním výroby donutily množství aerolinek zrušit své objednávky. I tak to ale vypadá, že by Dreamliner mohl po sedm čtyři sedmičce převzít žezlo pro historicky nejúspěšnější letoun Boeingu.

Články k tématu