V čele Českých Budějovic stojí primátor(ka). Řídí město, které se rozkládá na 55,56 kilometru čtverečním. Počet obyvatel jej řadí na osmou příčku v lidnatosti v celé České republice.

Jméno města

České Budějovice získaly jméno pod staré osady Budivojovice. Její jméno se během staletí různě komolilo.

V době husitské se přidalo také přídavné jméno České, které sice původně bylo jen správním termínem, ale postupně se stalo rozlišovacím znamením pro českou a německou komunitu.

Zatímco Češi říkali svému městu České Budějovice, Němci používali pouze německého názvu pro Budějovice - Budweis.

Počet obyvatel
RokObyvatel
190045 778
191055 099
192157 869
193059 477
195056 132
196164 661
197076 699
198088 448
199197 243
200197 339
201095 623*  

* Údaj k červenci 2010

Povodně 

Poloha města na soutoku dvou velkých řek v jihovýchodní části Českobudějovické pánve s sebou přináší pravidelné problémy s povodněmi.

Nejčastěji se rozvodňovaly Dobrovodský potok a Malše. Problémy mají dnes ovšem i lidé žijící v severozápadní části města, kde při větších srážkách kanalizace nestíhá odvádět vodu stékající z okolních polí.

V první čtvrtině 20. století se tak regulovaly Malše a Vltava, přesměroval Dobrovodský potok a v padesátých letech 20. století na Vltavě vznikla vodní nádrž Lipno. Dosavadní snahy o řešení situace přinášely ovšem střídavý (ne)úspěch.

Ve čtvrtek po šesté ráno již hladina Malše v Plavu před Českými Budějovicemi dosáhla druhého povodňového stupně a začala ohrožovat některé ze zahrad a domů na břehu u silnice z Římova do Českých Budějovic.

Problémy s o povodněmi přináší Českým Budějovicím pravidelně řeka Malše.

FOTO: Vladimír Vácha, Právo

Přesto velké povodně Budějovice poničily v lednu 1920, srpnu 1925, březnu 1940 a červenci 1954. Největší zásah z posledních let přinesla městu pětisetletá povodeň v 2002.

Rozdělení města

Město se v současnosti skládá z 11 katastrálních území. Dvě z nich, Kaliště a Třebotovice tvoří exklávu. Na nich leží sedm místních částí.

České Budějovice 1 (k. ú. České Budějovice 1) - vnitřní město – městská památková rezervace
České Budějovice 2 (k. ú. České Budějovice 2, České Vrbné a Haklovy Dvory) - Čtyři Dvory, sídliště Šumava, sídliště Vltava, sídliště Máj
České Budějovice 3 (k. ú. České Budějovice 3) - Pražské předměstí, Kněžské Dvory, Nemanice
České Budějovice 4 (k. ú. České Budějovice 4) - Husova kolonie, Nové Vráto
České Budějovice 5 (k. ú. České Budějovice 5, Kaliště u Českých Budějovic, Třebotovice) - Suché Vrbné, Pohůrka
České Budějovice 6 (k. ú. České Budějovice 6) - Havlíčkova kolonie, Mladé, Nové Hodějovice
České Budějovice 7 (k. ú. České Budějovice 7) - Linecké předměstí, Rožnov

Památky

České Budějovice patří k lokalitám v ČR, kam turisté přijíždějí v hojném počtu. Z těch zahraničních převažují podle statistik Němci, Rakušané a Nizozemci.

Jejich zájem přitahují nejen kvalitní pivo, ale především význačné památky, jejichž srdce je soustředěno do městské památkové rezervace přímo v historickém centru.

Okolo deseti tisíc motocyklů značky Harley Davidson se o víkendu sjelo na letišti v Plané u Českých Budějovic na celoevropském setkání majitelů těchto strojů.

Českobudějovické náměstí patří k nejkrásnějším v Česku.

FOTO: ČTK/David Veis,

Střed města jinak tvoří rozlehlé čtvercové náměstí, které je považováno za jeden z vrcholů středověkého urbanismu u nás. Pozoruhodná je budova tamní radnice nebo bývalá goticko-renesanční zvonice Černá věž z 16. století.

Ta stojí vedle katedrály sv. Mikuláše stavěné původně v gotickém stylu. Z jejího ochozu je pak nádherný rozhled na město i do celého Jihočeského kraje, včetně Novohradských hor a jižní Šumavy.

Renesance zase zanechala stopy na domech bohatých měšťanů, kteří si v jejím duchu zkrášlovali své domy. Mnohé z nich bohužel ale lehly popelem při velkém požáru v roce 1641.

Obnova města následně trvala desetiletí a prosadil se při ní tehdy módní barokní styl, který dominuje četným českobudějovickým církevním památkám, mimo jiné jedné z dnešních symbolů města - Samsonově kašně vystavěné v letech 1721-1727 na náměstí Přemysla Otakara II.

Architektonický skvost jinak vyrostl v centru Budějovic z praktických důvodů, sloužil jako zásobárna vody. Dnes je ovšem jedním z největších svého druhu v ČR. Základ fontány tvoří kamenná nádrž o sedmnácti metrovém průměru. V jejím středu vystupuje z vodní hladiny hranolový sokl se čtyřmi chrliči na bočních stranách.

České Budějovice

Samsonova kašna (vpravo) je dominantou náměstí.

FOTO: archiv Spráce.cz

Stojí na nich čtyři postavy atlantů. Ti podpírají rozměrnou kruhovou mísu, z jejíhož středu vyrůstá podstavec s plastikou představující biblického Samsona na lvu.

Do budoucna by mohla mezi českobudějovickými architektonickými perlami přibýt i stavba od zesnulého Jana Kapického, který ještě za svého života v srpnu 2008 představil vlastní návrh koncertní síně. Město dalo projektu už zelenou.

Vizualizace nového projektu Jana Kaplického

Vizualizace nového projektu Jana Kaplického

FOTO: Jan Kaplický

Kultura

Budějovice jsou také vyhlášenou kulturní metropolí. Od poloviny devadesátých let 20. století začaly třeba  v létě organizovat několikadenní slavnosti města s doprovodnými kulturními akcemi a hudební slavnosti připomínající legendární operní pěvkyni Emu Destinnovou.

Ema Destinnová na obalu DVD od Supraphonu

Ema Destinnová v Českých Budějovicích zemřela.

FOTO: Supraphon

V areálu výstaviště se stále koná třeba populární veletrh Země živitelka.

Do kulturní gastronomie beze sporu patří návštěva vyhlášené restaurace Masné krámy v centru města.

Kultovní českobudějovická pivnice Masné krámy se otevře již 5. prosince.

Kultovní českobudějovická pivnice Masné krámy.

FOTO: Story Design

Nejen mezi odborníky na kulturu jsou proslulé také Jihočeské divadlo České Budějovice, Jihočeské muzeum a Muzeum koněspřežky.

Historie

Město nechal v roce 1265 založit český král Přemysl Otakar II. v rámci mocenského soupeření s mocnými jihočeskými rody Vítkovců a Rožmberků. Chtěl tak získat v oblasti oficiální centrum královské moci.

Hned od začátku těžilo z dobré geografické polohy, stalo se proto vyhledávaným bodem četných obchodů, centrem výsostných práv udělených králem, mimo jiné práva vařit pivo. Jeho odbyt byl zajištěn českými králi Karlem IV. a jeho synem Václavem II. udělením “Mílového práva” podle něhož nesměly být do vzdálenosti deset kilometrů od města žádné cizí krčmy ani konkurenční pivovary a sladovny.

Pivo prý vyvinuly a do dnešní podoby šlechtily ženy

Vaření piva je spojeno s městem už po staletí.

FOTO: fotobanka Profimedia

Krátkodobý úpadek přinesly Budějovicím husitské války. Rychle se ale ekonomicky vzpamatovaly. Obchod se solí a suknem přinášel blahobyt tamním měšťanům i v 16. století. Jejich, ale rovněž královské pokladny plnilo také právo vařit pivo, rybníkářství a rozsáhlá těžba stříbra.

Za třicetileté války (1618-1648) se z města na čas stala metropole Čech, tamní kostel dokonce krátce ukrýval korunovační klenoty. Krátkodobý mocenský vzestup ovšem ukončil rozsáhlý požár v červenci 1641, kdy shořely dvě třetiny Budějovic. Větší důležitost městu pak přinesl konec 18. století, kdy se stalo sídlem biskupa nové diecéze českobudějovické.

Devatenácté století vstoupilo do života města jednak převratným technickým pokrokem a jednak vývojem moderní občanské společnosti. Napomohla tomu mimo jiné koněspřežní železnice postavená mezi lety 1825-1832 jako první na evropském kontinentu.

Spojila České Budějovice s hornorakouským Lincem a společně s vltavskou plavbou urychlila přepravu zboží v severojižním směru.

Neoficiální premiéru měla koněspřežka letos při oslavách vstupu České republiky do EU.

Koněspřežka ještě vyráží do místních ulic. Na snímku akce při oslavách vstupu České republiky do EU v roce 2004.

FOTO: Foto PRÁVO/Jiří Falout,

Výrazný vzestup města pak přišel počátkem 20. století, kdy přijalo správu kraje z Písku a Tábora. Příliv úředníků, další rozvoj železnice z něj učinily přirozené centrum jižních Čech. To posílila i skutečnost, že ve srovnání s jinými příhraničními místy v něm výrazně převažovali Češi nad Němci.

Úplné "počeštění" pak přinesl jejich odsun po 2. světové válce. Své domy tehdy opustilo přibližně šestnáct procent obyvatel.

FOTO: fotobanka Profimedia

Průmysl

Klíčovým podnikem je pro město Budvar. Tento nyní národní podnik byl založený v roce 1895. V roce 2007 vyrobil 1 253 000 hektolitrů piva. Nejdůležitějším a nejznámějším pivem z nabídky Budějovického Budvaru je světlý ležák značky Budweiser Budvar, který se vyváží do více než 50 zemí celého světa.

Pivovar je populární i pro exkurze. Každý rok přivítá kolem padesát tisíc zájemců, kteří stojí o to nahlédnout do jeho výrobních prostorů. Kvalitu jeho výrobků jinak zajišťuje vybraný moravský slad, hlávkový žatecký chmel a voda z artéských studní čerpaná z hloubky 300 metrů. Doba "ležení" ve sklepě trvá devadesát dnů.

FOTO: Budvar

Nejen městskou konkurencí Budvaru je Budějovický měšťanský pivovar, který na trh dodává například výrobky Samson a Pito.

Dobré jméno si ale vydobyly i další "českobudějovické" firmy, například Koh-i-noor Hardtmuth, Bosch, Gamex, Jihočeské mlékárny nebo Pozemní stavby.

Doslova legendou je mezi nimi společnost Koh-i-noor Hardtmuth, v současnosti jeden z největších světových producentů a distributorů uměleckých, školních a kancelářských potřeb.

Nové prezidentské pero

Firma Koh-i-noor Hardtmuth dodala na Hrad i nové prezidentské pero.

FOTO: Koh-i-noor Hardtmuth

Podnik založený Josefem Hardtmuthem v roce 1790 ve Vídni sídlí v jihočeské metropoli od roku 1848. Tamní tužky slavily postupně úspěchy na různých světových výstavách, například roku 1855 z New Yorku, roku 1856, 1900 a 1925 z Paříže, 1862 z Londýna, 1882 z Vídně nebo roku 1905 z Milána.

Zdroje: Budějovický měšťanský pivovar, Jihočeský kraj, Koh-i-noor, Město České Budějovice, Ministerstvo zahraničí ČR, Wikipedie