V prvorepublikovém národním shromáždění byli sociální demokraté druhou nejsilnější stranou. V době rozmachu však došlo v roce 1920 k vnitřnímu rozkolu. Oddělila se od ní marxisticko-leninská frakce, z níž se o rok později stala KSČ.

Během německé okupace se bývalí členové zapojili do odboje, někteří působili v exilové vládě v Londýně. Po válce na jaře 1945 obnovila svou činnost jako jedna ze složek Národní fronty. Spor mezi přívrženci spolupráce s komunisty a zastánci ideové samostatnosti vyvrcholil v únoru 1948, kdy zvítězila první skupina, stranu zlikvidovala a splynula s KSČ. Část členů emigrovala a v Londýně založila exilovou stranu.

Po listopadu 1989 strana svoji činnost obnovila opět na pražském Břevnově. Předsedou se stal Jiří Horák, ale ve volbách nebyla příliš úspěšná, navíc jí opět

Vedení strany:
Slavomír Klabanleden 1990 - 25. března 1990
Jiří Horák 25. března 1990 - 28. února 1993
Miloš Zeman28. února 1993 - 7. dubna 2001
Vladimír Špidla7. dubna 2001 - 26. června 2004
Stanislav Gross 26. června 2004 - 24. září 2005
Bohuslav Sobotka (z pozice místopředsedy)
24. září 2005 - 13. května 2006
Jiří Paroubek od 13. května 2006 - 29. května 2010
Bohuslav Sobotka
od 18. března 2011

Po nástupu Miloše Zemana do čela ČSSD (1993) se začala její obliba u voličů zvyšovat a v roce 1998 zvítězila v předčasných volbách do Sněmovny. Poprvé od listopadu 1989 sestavovala vládu. Zvolila menšinový kabinet, když předtím uzavřela tzv. Opoziční smlouvu s ODS.

Vítězství zopakovala i v roce 2002, kdy sestavila většinovou koaliční vládu s lidovci a US-DEU.

V roce 2006 ČSSD skončila druhá za ODS. O dva roky později ČSSD zvítězila poprvé v novodobé historii v senátních volbách se ziskem 23 senátorů a drtivě následně i v krajských volbách - když vyhrála ve všech třinácti krajích, ve kterých se volilo.

V Evropském parlamentu patří do frakce Pokrokové spojenectví socialistů a demokratů. Od roku 2006 stranu vedl Jiří Paroubek. Její členská základna se v roce 2009 rozšiřovala a blížila někdejšímu maximu z roku 1999, kdy se k ní hlásilo až 19 tisíc členů.

Předseda ČSSD Jiří Paroubek při projevu.

Bývalý předseda ČSSD Jiří Paroubek při projevu

FOTO: Petr Horník, Právo

Ve volbách do Sněmovny v roce 2010 ČSSD sice zvítězila se ziskem 22,08 procenta hlasů před druhou ODS, k vytvoření vlády jí to ale nestačilo. Paroubek v reakci na nízký volební zisk z čela strany odstoupil. O rok později ze strany vystoupil a začal pracovat na novém politickém subjektu.

Bohuslav Sobotka těsně po oznámení jeho zvolení předsedou ČSSD

Bohuslav Sobotka těsně po oznámení svého zvolení předsedou ČSSD

FOTO: Petr Hloušek, Právo

Nový předseda vzešel z volebního sjezdu v roce 2011, stal se jím Bohuslav Sobotka, který stranu po odchodu Paroubka z postu statutárního místopředsedy vedl. Mezi jeho výrazné úspěchy v období bez předsedy se připočítává vítězství v senátních volbách, kdy sociální demokraté ovládli horní komoru parlamentu.

Proti Sobotkovi kandidoval jihomoravský hejtman Michal Hašek, který byl nakonec zvolen statutárním místopředsedou. Sobotka porazil Haška těsně až ve druhém kole volby.

V předčasných volbách do Poslanecké sněmovny v říjnu 2013 ČSSD zvítězila. A to se ziskem 20,45 procenta před hnutím ANO miliardáře Andreje Babiše. To skončilo druhé se ziskem 18,65 procenta.

Zdeněk Škromach, Michal Hašek a Jeroným Tejc vystoupili před novináři po jednání grémia ČSSD.

Účastníci Lánské schůzky. Zleva Zdeněk Škromach, Michal Hašek a Jeroným Tejc.

FOTO: Jan Handrejch, Právo

ČSSD ztratila oproti minulým volbám 1,63 procenta. Poměrně chabý výsledek byl jednou z příčin tzv. stranického puče proti předsedovi strany Bohuslavu Sobotkovi, který vedl Michal Hašek.

V den, kdy byly vyhlášeny výsledky voleb, se na zámku v Lánech sešel prezident Miloš Zeman s prvním místopředsedou strany Haškem, místopředsedou Zdeňkem Škromachem, místopředsedou Milanem Chovancem, jihočeským hejtmanem Jiřím Zimolou a šéfem poslanců ČSSD Jeronýmem Tejcem.

Následující den tzv. zemanovské křídlo prosadilo v předsednictvu soc. dem. vyřazení Sobotky z vyjednávacího týmu o budoucí vládě a zároveň ho vyzvalo k rezignaci na post šéfa strany. Sobotka jednání Haška a jeho stoupenců označil za pokus o puč, odstoupit odmítl.

Když se následně informace o schůzce dostaly do médií, kromě Chovance ostatní účastníci setkání zapírali, nebo odmítali komentovat. Hašek tvrdil, že jde o fámu.

Video

Chovanec o schůzce u Zemana: Buď lžu já, nebo pan Hašek

Zdroj: Novinky

Hašek se později omluvil za to, že lhal. Zároveň spolu s dalšími účastníky lánské schůzky podpořil Sobotku. Ten ale požadoval, aby tzv. pučisté vyvodili politickou zodpovědnost a odešli z vedení ČSSD. Čtyři z nich to nakonec udělali, podle Haškových slov tak přijali odpovědnost za výsledek voleb. Rezignaci místopředsedy Milana Chovance nakonec Sobotka nepřijal.

Video

Hašek se omluvil za lhaní a podpořil Sobotku

Zdroj: Novinky

Ústřední výkonný výbor strany v neděli 10. listopadu 2013 rozhodl, že Sobotka bude kandidátem soc. dem. na premiéra. Povolební vyjednávání vedlo ke vzniku koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL.

Devadesát pět dní po předčasných volbách (29. ledna 2014) jmenoval prezident Zeman Sobotkovu koaliční vládu. V historii České republiky to bylo vůbec nejdelší čekání. 

Vláda Bohuslava Sobotky s prezidentem Milošem Zemanem

Vláda Bohuslava Sobotky s prezidentem Milošem Zemanem

FOTO: Milan Malíček, Právo

Zastoupení ve vládách ČR
22. července 1998 - 15. července 2002 vláda ČSSD v čele s Milošem Zemanem
15. července 2002 - 4. srpna 2004vláda premiéra Vladimíra Špidly v koalici s KDU-ČSL a US-DEU
4. srpna 2004 - 25. dubna 2005vláda premiéra Stanislava Grosse v koalici s KDU-ČSL a US-DEU
25. dubna 2005 - 4. září 2006vláda premiéra Jiřího Paroubka v koalici s KDU-ČSL a US-DEU
od 29. ledna 2014
vláda premiéra Bohuslava Sobotky v koalici s ANO a KDU-ČSL
Volby do Poslanecké sněmovny:
1992Volby do ČNR (předchůdkyně sněmovny); ČSSD byla třetí (6,53 procenta, 16 mandátů)
1996ČSSD byla druhá za ODS (26,44 procenta, 61 mandátů)
1998ČSSD zvítězila před ODS (32,31 procenta, 74 mandátů)
2002ČSSD zvítězila před ODS (30,20 procenta, 70 mandátů)
2006ČSSD byla druhá za ODS (32,32 procenta, 74 mandátů)
2010
ČSSD zvítězila před ODS (22,08 procenta, 56 mandátů)
2013
ČSSD zvítězila před ANO (20,45 procenta, 50 mandátů)
 Základní údaje (k březnu 2014)
Vznik: 1874
Sídlo: Lidový dům, Hybernská 7, Praha 1
Předseda: Bohuslav Sobotka
Místopředsedové: Alena Gajdůšková, Milan Chovanec, Martin Starec, Lubomír Zaorálek
Počet poslanců: 50
Počet senátorů: 44
Počet poslanců v EP:7
Počet hejtmanů: 11
Počet primátorů:10
WEB: www.cssd.cz