V roce 1980 Cyrila a Metoděje prohlásil papež Jan Pavel II. za spolupatrony Evropy.  Cyril a Metoděj jsou také hlavními patrony Moravy.

Oba věrozvěsti ovlivnili tehdejší Velkou Moravu a také Rusko, Bulharsko, Srbsko, Bělorusko, Chorvatsko či Polsko. Na Velké Moravě vytvořili písmo hlaholici a prosadili staroslověnštinu jako bohoslužebný jazyk.

Do Moravské říše byli povoláni knížetem Rostislavem, který chtěl šířit křesťanství v jazyku, kterým se na Moravě mluvilo. Dosud bohoslužby vykonávali pouze latinští kněží v latině nebo řečtině.

Rostislav si uvědomil, že pokud má být křesťanství plně přijato lidmi, nemůže být do země uváděno misionáři, kteří kážou v cizím jazyce. Po neúspěšné žádosti o pravé učitele víry u římského papeže požádal Rostislav o misionáře z Cařihradu, aby položili základy vlastní církve na Velké Moravě

 Staroslověnština

- je nejstarší slovanský spisovný jazyk. Vznikl podle nářečí používaného v okolí Soluně v 9. století. Se změnami se používá pod názvem církevní slovanština dodnes, ne už však jako živý jazyk, nýbrž jako bohoslužebný jazyk církví byzantského obřadu (řeckokatolická, pravoslavná).

Cyril pro staroslověnštinu nejprve vyvinul nové písmo, hlaholici. Ta se používala na Velké Moravě, epizodně ještě ve 11. století v Sázavském klášteře v Čechách, nejdéle se však udržela v Chorvatsku, a to přesto, že tam se po rozkolu církve přiklonili k římskokatolickému směru a přijali latinu.

O půl století později vznikla v Bulharsku cyrilice, kterou pravděpodobně sestavili Cyrilovi žáci. Byla praktičtější, protože její písmena byla jednodušší a hlavně se více podobala svým řeckým vzorům, a řeckou abecedu tehdejší gramotná vrstva (tj. duchovní) v Bulharsku ovládala dobře. Církevní slovanština, která se z Bulharska šířila spolu s pravoslavím, už byla psaná výhradně cyrilicí; díky tomu se cyrilice prosadila u řady pozdějších spisovných jazyků.

Kníže Rostislav měl strach z politického a náboženského vlivu německých kmenů, a proto nechal ze země latinsky mluvící kněze vyhnat.

Svatý Konstantin

Svatý Konstantin zvaný též Konstantin Filosof nebo jen Filosof se narodil kolem roku 826 v Soluni a zemřel roku 869 v Římě. Byl profesorem filosofie v Konstantinopoli, roku 855 vstoupil do kláštera. Byl pouze mnichem, ačkoliv celý středověk byli oba bratři považováni za biskupy.

Znovu vstoupil do kláštera před svou smrtí v Římě, kde přijal řeholní jméno Cyril. Byl mladším bratrem svatého Metoděje.

Svatý Metoděj

Svatý Metoděj se narodil v roce 815 také v řecké Soluni, zemřel roku 885 na Moravě. Starší bratr Konstantina byl zpočátku byzantským státním úředníkem, později mnichem a nakonec prvním moravským arcibiskupem.

Velkomoravská říše

- předstravovala první západoslovanský stát, tehdy nejmocnější a nejsilnější ve středu Evropy. Hranice byly vytyčeny dnešním českým, slovenským a maďarským územím. Existovala mezi léty 833 až 907.

Velkomoravské říši se také říkalo Velká Morava nebo stát Mojmírovců. Mojmír I. byl prvním známým moravským vládcem, založil dynastii Mojmírovců. Předchůdce Velké Moravy byla v sedmém století Sámova říše.

Bratři pocházeli z rodiny hodnostáře Byzantského císařství. Podle některých pramenů a na základě jejich znalostí slovanského jazyka se soudí, že jejich matka byla slovanského původu.

Konstantin před odjezdem na Velkou Moravu sestavil písmo pro slovanský jazyk - hlaholici a společně s Metodějem přeložili do staroslověnštiny liturgické knihy pro konání bohoslužeb.

Cyril a Metoděj přišli na Velkou Moravu 5. července 863. Byli velmi úspěšní, protože vedli kázání i vyučování ve staroslověnštině. Během několika let byli již duchovní, kteří byli učeni Cyrilem a Metodějem, připraveni na vysvěcení na kněze a biskupy

Kníže Rostislav

Patřil k dynastii Mojmírovců, v letech 846–870 byl  druhým velkomoravským knížetem. Byl synovcem Mojmíra I. Pozval Konstatantina a Metoděje na Velkou Moravu. V říjnu 1994 byl prohlášen za svatého Českou pravoslavnou církví.

V roce 864 ale napadl Ludvík II. Němec Velkomoravskou říši a kníže Rostislav byl nucen přiznat vazalství vůči Východofranské říši a umožnit návrat latinským kněžím. Brzy po jejich příchodu zpět do země došlo ke svárům dvou koncepcí - latinské a staroslověnské.

Jedno z vyobrazení sv. Cyrila a Metoděje

Jedno z vyobrazení sv. Cyrila a Metoděje

FOTO: ČTK

Konstantin po cestě do Říma onemocněl, byl vyčerpaný i neustálými hádkami se západním klérem, který na něho dotíral kvůli tomu, že se na Moravě slouží bohoslužby v místním jazyce. Západní klerici trvali na tom, že se bohoslužby smějí konat jen hebrejsky, řecky a latinsky.

Konstantin přijal jméno Cyril

Před svojí smrtí vstoupil Konstantin do kláštera a přijal mnišské jméno Cyril (Kyrillos). Zemřel 14. února 869 ve dvaačtyřiceti letech.

Metoděj byl roku 869 vysvěcen na prvního "arcibiskupa moravského." Po smrti knížete Rostislava se vrátil na Moravu a dokončil překlad Bible. Kvůli své těžké nemoci jmenoval svým nástupcem biskupa Gorazda.

Metoděj zemřel 6. dubna 885 ve věku 63 let. Po jeho smrti se vrátil z Říma švábský duchovní Wiching a ujal se s velkou brutalitou církevních záležitostí.

Nový arcibiskup Gorazd byl spolu s mnoha jinými uvězněn. Zde se o něm zprávy nedochovaly. Staroslověnsky vzdělaní kněží a mniši (bylo jich na dvě stovky) byli doslova vyvedeni v okovech ze země, protože se odmítli podřídit papežovu usnesení a nechtěli zradit odkaz svého učitele.

Odešli do Čech, Polska nebo Bulharska. Vznikající slovanská vzdělanost utrpěla velkou ránu.