Za komunismu byl Duka za své protirežimní aktivity vězněn, dnes je uznáván jako jeden z předních křesťanských učenců. V první reakci pro novináře při setkání se svým novým sousedem prezidentem Václavem Klausem si stanovil za cíl, aby lidé k sobě byli po celý rok stejně laskaví jako během Vánoc.

Arcibiskup pražský je díky blízkosti svého sídla na Hradčanech k politickému a kulturnímu centru Česka zřejmě nejviditelnější církevní osobností v zemi, byť nejvýznamnější funkcí co se týče vztahu církve se světem je předseda České biskupské konference.

Dominik Duka

Dominik Duka

FOTO: PRÁVO/Vladislav Prouza

V církevní hierarchii nicméně má mít Duka v mnoha ohledech nezanedbatelné slovo. Veřejnost zejména očekává, jak se bude vyvíjet vztah církve k národu, jehož na evropské poměry velká část  je bez vyznání. Vztahy církve a státu dlouhodobě kalí především otázka vyrovnání ohledně zabaveného majetku bývalým komunistickým režimem, kterou se přes dvacetiletá vyjednávání nepodařilo vyřešit.

Na majetkové vyrovnání bylo ale v době Dukova nástupu do funkce podle jeho vlastních slov příliš brzy a téma označil za svůj „životní evergreen“.

Zásadní roli Duka sehrál již během prvních měsíců v úřadu, a to při vyjasňování otázky vlastnictví katedrály Svatého Víta. S Klausem podepsal smlouvu o společném postupu při správě chrámua zrušení všech soudních sporů. Podle Klausetím skončil 18 let starý spor, který chtěl Vlk dotáhnout k Ústavnímu soudu.

Studia a první působiště

Vlastním jménem Jaroslav Duka se narodil 26. dubna 1943 v Hradci Králové. Jeho otec byl důstojníkem, který za 2. světové vláky uprchl přes Itálii a Švýcarsko do Anglie, kde se v řadách Československé zahraniční armády zúčastnil protinacistického odboje. Po Únorové revoluci byl v 50. letech s dalšímu důstojníky západní fronty vězněn.

Základní data
Narozen 26. 4. 1943 v Hradci Králové
Kněžské svěcení 22. 6. 1970
Jmenován biskupem královéhradeckým 6. 6. 1998
Vysvěcen na biskupa pro královéhradeckou diecézi 26. 9. 1998
Jmenován arcibiskupem pražským 13. 2. 2010

Základní vzdělání nabyl Duka v Hradci Králové, studia na Gymnáziu J. K. Tyla pak dokončil maturitou v roce 1960. Komunistický režim mu ale kvůli nevyhovujícímu kádrovému posudku zamezil v dalších studiích a Duka nastoupil v hradecké továrně ZVÚ. Tam po dva roky pracoval, poté zahájil dvouletou povinnou vojenskou službu.

Krátce po jejím ukončení se vrátil do továrny, ale už v roce 1965 byl na odvolání přijat ke studiu na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Litoměřicích. O pět let později byl vysvěcen kardinálem Štěpánem Trochtou na kněze.

Již jako bohoslovec vstoupil do ilegálního dominikánského řádu a přijal své řádové jméno Dominik. V roce 1972 složil v dominikánském řádu takzvané slavné sliby.

Po svém vysvěcení na kněze vykonával službu po pět let v různých farnostech. V roce 1975 však došlo k zásadnímu zlomu v jeho životě, kdy mu byl odebrán státní souhlas k duchovní správě, tudíž zakázána kněžská činnost. Duka se však nadále angažoval v křesťanském životě a stal se aktivním činitelem církevního podsvětí. Svým působením si vysloužil pozornost tajné policie a vězení.

Patnáct let v ilegalitě

Po ztrátě státního souhlasu pracoval oficiálně až do převratu jako rýsovač v továrně Škoda-Plzeň. Intenzivně však potají pracoval nadále pro svůj řád a prohluboval si své znalosti. Během osmdesátých let byl v dominikánských i církevních kruzích již uznávanou osobností, pomáhal například založit tajné řádové studijní středisko, na celém území tehdejšího Československa organizoval činnost mladých katolíků, spolupracoval se zahraničím. V samizdatu vydával články týkající se zahraničních odborných publikací. Koncem 70. let získal na Papežské teologické fakultě sv. Jana Křtitele ve Varšavě licenciát teologie.

Prezident Václav Klaus s kardinálem Joachimem Meisnerem (vlevo) a biskupem Dominikem Dukou.

Prezident Václav Klaus s kardinálem Joachimem Meisnerem (vlevo) a biskupem Dominikem Dukou.

FOTO: Vladislav Prouza, Právo

Za své aktivity byl v roce 1981 po udání agentem StB odsouzen na 15 měsíců v kriminále, trest si odpykal ve věznici v Plzni-Borech, kde se také seznámil s disidentem a budoucím prezidentem Václavem Havlem. Jeho ilegální řádové aktivity ale neskončily ani po vypršení trestu. Necelé čtyři roky poté, co opustil vězení, byl jmenován provinciálem Československé dominikánské provincie. Ve funkci pak setrval až do roku 1998.

Po listopadových událostech roku 1989 byl Duka za své služby a vzdělání vyznamenán. Záhy se stal předsedou Konference vyšších řeholních představených (KVŘP) v ČR a v letech 1992 až 1996 působil jako viceprezident Unie evropských KVŘP, přednášel na Teologické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci.

Ve službách papeže

V půli roku 1998 jej papež Jan Pavel II. jmenoval královéhradeckým biskupem, v září téhož roku přijal svěcení od arcibiskupa Karla Otčenáška a také od Miloslava Vlka. Od roku 2000 do roku 2004 zasedal v České biskupské konferenci coby její místopředseda.

Za 11 let v čele své diecéze po sobě zanechal několik významných počinů. Mimo jiné zde otevřel církevní gymnázium, dal postavit novou Biskupskou knihovnu nebo založil Diecézní církevní soud.

Nový kardinál Dominik Duka s prezidentem Václavem Klausem

Nový kardinál Dominik Duka s prezidentem Václavem Klausem

FOTO: Petr Hloušek, Právo

Jeho působení na královéhradecku se naplnilo 13. února roku 2010, kdy ho papež Benedikt XVI. po protahujícím se rozvažování jmenoval nástupcem Miloslava Vlka na pražském arcibiskupském stolci.

Aktivně se zapojuje ovšem i do světského kulturního života. Například je členem Etického fóra ČR, Vědeckých rad KTF UK Praha, Technické univerzity Liberec, Univerzity Hradec Králové, Lékařské fakulty UK HK nebo také Konfederace politických vězňů.

Má za sebou také řadu odborných publikací a vědeckých prací, z nichž za nejvýznamnější pokládá třicetileté úsilí a autorský podíl na překladu tzv. Jeruzalémské bible do češtiny. Vydána byla v roce 2009.

V lednu 2012 jej papež Benedikt XVI. jmenoval kardinálem. Duka tak získal možnost účastnit se budoucí volby papeže. Na tzv. konkláve se scházejí kardinálové mladší 80 let.

Nejvýznamnější ocenění
Název Rok
Vyznamenán prezidentem Václavem Havlem Medailí I. stupně za zásluhy o Českou republiku 28. 10. 2001
Ministrem obrany Jaroslavem Tvrdíkem udělen Záslužný kříž II. stupně 2. června 2003
Ministryní obrany Vlastou Parkanovou vyznamenán Záslužným křížem I. stupně 3. června 2008
Vyznamenán Velkým křížem „Pro Piis Meritis“ (z lat. za zbožné zásluhy) Suverénního řádu Maltézských rytířů 20. června 2007

Zdroj: www.apha.cz