Podle smlouvy o založení Evropského společenství má Evropská centrální banka za úkol vymezovat a provádět měnovou politiku eurozóny, devizové operace, držet a spravovat devizové rezervy států eurozóny a podporovat plynulé fungování platebních systémů. Banka stanovuje hlavní úrokové sazby, kontroluje množství peněz v oběhu a rozhoduje o emisi bankovek.

Banka úzce spolupracuje s členy eurozóny, s jejichž národními centrálními bankami tvoří tzv. eurosystém. ECB se také účastní Evropského systému centrálních bank (ESCB), který sdružuje centrální banky všech zemí EU. To odráží původní předpoklad zavedení eura ve všech zemích unie.

Nový šéf Evropské centrální banky Mario Draghi

Šéf Evropské centrální banky Mario Draghi

FOTO: Francois Lenoir, Reuters

Evropská centrální banka je nezávislá instituce, v jejímž čele je prezident ECB, jmenovaný maximálně na jedno osmileté období. Od roku 2011 jím je Ital Mario Draghi. Ten je členem výkonné rady banky i generální rady, v níž zasedají guvernéři centrálních národních bank všech členů EU.

Hlavním rozhodovacím orgánem ECB je Rada guvernérů, v níž zasedá šestičlenná výkonná rada a guvernéři národních centrálních bank států eurozóny. Schází se zpravidla dvakrát do měsíce.

Myšlenka založení jednotného bankovního institutu pro EU vzešla v rámci vytváření Hospodářské a měnové unie uvnitř EU. Centrální evropská banka pak vznikla v polovině roku 1998 a k 1. lednu následujícího roku začala oficiálně fungovat. Tehdy byla také zavedena jednotná měna euro, zatím ale jen jako elektronický platební prostředek. Fyzicky se do oběhu dostalo euro o tři roky později.

V roce 2011 se měla zásadně podílet na posílení důvěry v euro při řešení dluhové krize. Některé země tvrdí, že by ECB měla skupovat dluhopisy problémových zemí a tím de facto tisknout další peníze, což by vedlo k inflaci. Proti tomu se ale zásadně staví Německo.