Česko je v EP zastoupeno 22 poslanci, v květnu 2014 se bude volit 21 zástupců.

Předsedou EP je německý poslanec Martin Schulz, který ve funkci nahradil Poláka Jerzyho Buzka. Předsedové EP se mění v polovině funkčního období, tedy po dvou a půl letech.

Zástupci jsou do EU voleni poměrným systémem tajnou volbou na pětileté období, volby jsou povinné v Belgii, Lucembursku, Řecku a na Maltě.

Evropský parlament ve Štrasburku

Evropský parlament ve Štrasburku

FOTO: Tomáš Reiner, Novinky

Funkce EP jsou zejména reprezentativní a kontrolní. EP není zákonodárným sborem ve smyslu jeho protějšků z členských zemí. Legislativním motorem je v EU převážně Evropská komise a nejvyšší schvalovací pravomoci má Rada EU, tedy stále politici členských zemí.

EP po celou dobu své existence bojoval o zvyšování svých pravomocí, jelikož nejprve byl spíše jen diskusním a poradním orgánem. EP však společně s Radou EU schvaluje unijní rozpočet. V posledních letech se jeho pravomoci mírně zvýšily, například může spolurozhodovat o bezpečnostní politice EU.

Získané mandáty českých stran ve volbách do EP 2009 (celkem 22)
ODS9
ČSSD7
KSČM4
KDU-ČSL2

EP nyní spolurozhoduje s Radou EU o návrzích zákonů. Parlament tak společně s Radou přijímá zákony navržené Evropskou komisí. Parlament musí s návrhem zákona souhlasit, jinak takový návrh nevstoupí v platnost.

Spolurozhodování se vztahuje mimo jiné na volný pohyb pracovníků, ustanovení vnitřního trhu, výzkum a technologický rozvoj, životní prostředí, ochranu zákazníků, vzdělání, kulturu a zdraví. V dalších oblastech EP pouze vyjadřuje svůj názor, například v otázce daní.

Sídlem EP je Štrasburk, kde se konají plenární zasedání, ale Parlament pracuje také v Bruselu a Lucemburku, kde sídlí jeho sekretariát.

FOTO: Evropský parlament, Novinky

EP dále také schvaluje složení Evropské komise. Ratifikuje prezidenta Komise a vede slyšení o každém navrženém komisaři, následně rozhoduje o jmenování Komise v hlasování o důvěře.

Europoslanci komisi interpelují a „grilují“ navržené kandidáty na eurokomisaře, to znamená, že při veřejném slyšení testují jejich předpoklady a schopnosti pro funkci. EP má také právo vyjádřit komisi nedůvěru, a tak ji přinutit k rezignaci. [celá zpráva]

Nově zvolený parlament v roce 2014 bude rozhodovat o nástupci šéfa EK Josého Manuela  Barrosa.

Poslanci v EP tvoří politické frakce, které jsou nezávislé na národní příslušnosti. V současné době působí v Parlamentu sedm politických skupin. V EP jsou však i "nezařazení" poslanci, kteří nejsou členy žádné politické frakce.

Frakce v EP:
Skupina Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů)
Skupina Progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu
Skupina Aliance liberálů a demokratů pro Evropu
Skupina Zelených/Evropské svobodné aliance
Evropská konzervativní a reformní skupina
Skupina Konfederace evropské sjednocené levice a severské zelené levice
Skupina Evropa svobody a demokracie

Politické skupiny sdružují poslance z více než stovky politických stran z členských států. Každá politická skupina má předsedu, předsednictvo a sekretariát. Politická skupina musí splňovat podmínku, že jejími členy jsou poslanci reprezentující alespoň jednu pětinu členských států a musí mít minimálně 19 členů.

V současnosti existuje v Evropském parlamentu sedm frakcí. Největšími jsou Skupina Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) s 265 poslanci a Skupina progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu se 184 poslanci.

Počet europoslanců není nijak stabilní. V roce 2009 bylo zvoleno 736 zástupců, postupně se, kvůli přijetí Lisabonské smlouvy a přijetí Chorvatska počet změnit na 766.

V květnu 2014 se bude do europarlamentu volit 751 lidí, což je maximální počet, který stanovuje Lisabonská smlouva. Ta také určuje maximální možný počet poslanců jednoho státu 96. To se týká Německa, v nových volbách o jedno křeslo přijde.

Česká republika bude mít 21 zástupců. O místo europoslance se uchází kandidáti z 38 stran a hnutí.