Česko je v EP zastoupeno 22 poslanci. Předsedou EP je Polák Jerzy Buzek z Evropské lidové strany, který ve funkci nahradil Hanse-Gerta Pötteringa z téže frakce.

Zástupci jsou do EU voleni poměrným systémem tajnou volbou na pětileté období, volby jsou povinné v Belgii, Lucembursku, Řecku a na Maltě.

Evropský parlament ve Štrasburku

FOTO: Tomáš Reiner, Novinky

Funkce EP jsou zejména reprezentativní a kontrolní. EP není zákonodárným sborem ve smyslu jeho protějšků z členských zemí. Legislativním motorem je v EU převážně Evropská komise a nejvyšší schvalovací pravomoci má Rada EU, tedy stále politici členských zemí.

EP po celou dobu své existence bojoval o zvyšování svých pravomocí, jelikož nejprve byl spíše jen diskusním a poradním orgánem. EP však společně s Radou EU schvaluje unijní rozpočet. V posledních letech se jeho pravomoci mírně zvýšily, například může spolurozhodovat o bezpečnostní politice EU.

EP nyní spolurozhoduje s Radou EU o návrzích zákonů. Parlament tak společně s Radou přijímá zákony navržené Evropskou komisí. Parlament musí s návrhem zákona souhlasit, jinak takový návrh nevstoupí v platnost.

Spolurozhodování se vztahuje mimo jiné na volný pohyb pracovníků, ustanovení vnitřního trhu, výzkum a technologický rozvoj, životní prostředí, ochranu zákazníků, vzdělání, kulturu a zdraví. V dalších oblastech EP pouze vyjadřuje svůj názor, například v otázce daní.

Sídlem EP je Štrasburk, kde se konají plenární zasedání, ale Parlament pracuje také v Bruselu a Lucemburku, kde sídlí jeho sekretariát.

FOTO: Evropský parlament, Novinky

EP dále také schvaluje složení Evropské komise. Ratifikuje prezidenta Komise a vede slyšení o každém navrženém komisaři, následně rozhoduje o jmenování Komise v hlasování o důvěře.

Europoslanci komisi interpelují a „grilují“ navržené kandidáty na eurokomisaře, to znamená při veřejném slyšení testují jejich předpoklady a schopnosti pro funkci. EP má také právo vyjádřit komisi nedůvěru a tak ji přinutit k rezignaci. [celá zpráva]

Poslanci v EP tvoří politické frakce, které jsou nezávislé na národní příslušnosti. V současné době působí v Parlamentu sedm politických skupin. V EP jsou však i "nezařazení" poslanci, kteří nejsou členy žádné politické frakce.

Politické skupiny sdružují poslance z více než stovky politických stran z členských států. Každá politická skupina má předsedu, předsednictvo a sekretariát. Politická skupina musí splňovat podmínku, že jejími členy jsou poslanci reprezentující alespoň jednu pětinu členských států a musí mít minimálně 19 členů.

V současnosti existuje v Evropském parlamentu sedm frakcí. Největšími jsou Skupina Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) s 265 poslanci a Skupina progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu se 184 poslanci.