Pod svým nynějším jménem existuje od roku 1935. Do jeho agendy spadá vyšetřování zhruba 200 federálních trestných činů, kontrašpionáž a boj proti terorismu a  kybernetickým útokům.

Kromě toho FBI poskytuje ostatním americkým bezpečnostním agenturám výcvik personálu a zajišťuje odborné expertízy prostřednictvím své laboratoře ve virginském Quantiku. Tam také sídlí akademie FBI pro výcvik agentů.

Ředitel jen na deset let

Nynějším ředitelem úřadu je od roku 2001 Robert Mueller a prezident Barack Obama bude nucen příští rok na jeho místo jmenovat nového. Funkční období šéfa úřadu je totiž maximálně desetileté a kandidát nominovaný prezidentem podléhá potvrzení Senátem.

V roce 1968 to uzákonil Kongres v reakci na některé negativní rysy působení Edgara Hoovera, jenž vedl FBI od jeho založení v roce 1935 až do své smrti v roce 1972, přičemž předtím byl od roku 1924 také šéfem Úřadu vyšetřování, předchůdce FBI.

Dějiny FBI mají své slavné i stinné stránky. Hoover se významně zasloužil o výstavbu organizace, která se během let vyznamenala potíráním organizovaného zločinu. Ještě s omezenými pravomocemi to byly v 20. a 30. letech případy mafiánů a lupičů jako Al Capona, Johna Dillingera, dvojice Bonnie a Clyde a později i Ku-Klux-Klanu.

Od roku 1953 byly všechny údaje místních úřadoven hlášeny do centrálního registru. Úřad postupně získal kapacity a prostřednictvím svých nasazených agentů sledoval i pověstné mafiánské rodiny včetně bossů Sama Giancana a Johna Gotiho.

Kontrašpionáž

FBI je spojen i s odhalováním zahraniční špionáže v USA. Největší kapitolou je odhalování sovětské, později ruské, ale také čínské špionáže. V nejznámějších případech jí však většinou na stopu přivedla zrada přeběhlíků.

Tak tomu bylo i v případě sovětského špionážního esa známého pod jménem Rudolf Abel zatčeného v roce 1957 a podle dostupných zpráv také v červnu 2010 pozatýkané sítě deseti ruských špiónů žijících v amerických městech pod falešnou identitou.

Zejména odhalení sítě kolem Američana Julia Rosenberga, která Sovětům předávala tajemství atomové bomby, umocnila psychózu v nejvypjatější fázi studené války na přelomu 40. a 50. let. K jeho usvědčení byly využity poznatky z programu Venona, v jehož rámci se podařilo částečně prolomit kód sovětské vojenské a diplomatické korespondence, na níž se FBI velkou měrou podílel.

Rosenberg a jeho žena Ethel se v roce 1953 stali jedinými civilisty odsouzenými k trestu smrti za špionáž proti USA. Poprava rodičů dvou synů byla pro část americké veřejnosti
traumatická. Problematické byly především důkazy proti Ethel.

Šéf FBI Hoover, jak se později ukázalo, v dopise ministru spravedlnosti Howardu McGrathovi napsal, že stíhání Ethel by sloužilo jako „páka“ při odhalování dalších špiónů, přičemž její bratr David Greenglass později přiznal, že ji označil za součást sítě s cílem ochránit vlastní manželku, která jeho zápisky přepisovala.

„Případ Rosenbergových stále pronásleduje americké dějiny. Připomíná nám nespravedlnost, která se může stát, když zemi zachvátí hysterie,“ napsal po padesáti letech v roce 2003 list The New York Times.

Hoover byl i další léta v čele FBI posedlý sledováním levice v zemi včetně liberálů bez revolučních ambicí.  Riziko pro USA viděl i v hnutí za občanská práva. Sledován byl zejména jeho čelný představitel Martin Luther King.

Proti němu úřad použil nečisté nátlakové metody. Sledoval desítky dalších osob, včetně odpůrců války ve Vietnamu, o nichž také vedl spisy. Byli mezi nimi i u nás známé osobnosti jako například Charlie Chaplin, Elvis Presley, John Lennon, Bob Dylan nebo Michael Jackson.

Skandál kolem balistických expertíz

Velký skandál se kolem FBI rozhořel v roce 2003, kdy Národní akademie věd zveřejnila analýzu 30 let vychvalované balistické expertízy. Zpráva konstatovala, že používaná metoda je chybná a nevyhovuje důkazním pravidlům.

Z 2 500 případů, při nichž byla použita metody stop olova, jsou stovky, možná i tisíce, v nichž FBI předložil soudu chybné nebo zavádějící závěry. V roce 2004 FBI tuto metodu opustil.

Terorismus

Na přelomu 80. a 90. let se s pádem komunistického bloku zdálo, že ani terorismus nebude tak nebezpečný jako dřív a FBI zeštíhlel příslušné odbory. Z omylu jí vytrhly útoky zahraničního i domácího původu.

V roce 1993 muslimští extremisté poprvé zaútočili na newyorské věže Světového obchodního střediska,  dubnu 1995 veterán války v Zálivu Timothy McVeigh odpálil bombu u budovy federálních úřadu v Oklahoma City, kde zahynulo 168 lidí a 680 bylo zraněno.

O rok později FBI konečně dopadl Teda Kaczynského známého jako Unabombera -  geniálního matematika, který se z protestu proti industriální společnosti uchýlil v roce 1971 do lesů státu Montana a v letech 1978-96 rozeslal šestnáct maskovaných bomb na univerzity a letiště. Výsledkem byli tři mrtví a 23 vážně zraněných.

FBI zesílila ochranu veřejnosti včetně elektronického monitorování, ale teroristický útok z 11. září čtyřmi unesenými letadly přistihl USA nepřipravené a vyvolal šok.

Vyšetřování komise Kongresu prokázalo nejen špatné fungování hierarchie FBI, v niž uvízly varovné signály zachycené v terénu, ale i nedostačující koordinaci úřadu s tajnou službou CIA.

Eskalace mezinárodního terorismu jen zvýšila potřebu mezinárodní spolupráce. FBI má zástupce - tzv. právní atašé - při amerických ambasádách ve více než 50 zemích, od roku 2000 i v České republice. S místními médii nekomunikují.