Hradec Králové patří k tradičním českým městům, v němž hrála důležitou roli česká kultura. Po staletí v něm rovněž sídlily instituce spravující severovýchodních Čech, byl přirozeným centrem náboženského života této oblasti. V jeho čele stojí v posledních letech primátor(ka).

Hrál i důležitou roli v náboženském životě. Dodnes v něm sídlí biskupství královéhradecké diecéze. V letech 1998 až 2010 v něm působil jako biskup královéhradecký tamní rodák a nynější český arcibiskup Dominik Duka.

Dominik Duka při ceremonii na Pražském hradě

Dominik Duka při ceremonii na Pražském hradě.

FOTO: Petr Horník, Právo

Hradec Králové je (po Olomouci a Českých Budějovicích a zčásti Liberci) čtvrtým největším statutárním městem v Česku, které není rozčleněno na samosprávné městské části ani městské obvody.

Demografie

Hradec Králové patří k českým „stotisícovým městům“: roku 1990 měl 101 302 obyvatel, ale kvůli úbytku obyvatel v celé České Republice a stěhování lidí takzvaně za město znovu klesl pod tuto hranici a nyní má necelých 96 tisíc obyvatel.

Počet obyvatel v Hradci Králové
RokPočet
196166 608
197080 463
198096 145
199199 917
200197 155
201095 804*

* Údaj k srpnu 2010

Historie

Území dnešního Hradce bylo osídleno díky vhodné rovinaté povaze, Labi i klimatickým podmínkám už v době prehistorické. Archeologové tam nalezli pozůstatky jak z období pravěku, tak z doby římské. Rozvoji osad napomáhal především brod přes řeku, který do oblasti stahoval tehdejší rušné obchodní stezky.

V 10. století tak vzniklo slovanské hradiště rodu Slavníkovců ovládající starou obchodní stezku od Krakova přes Náchod k Praze. Svůj rozhodující vliv si oblast zachovala i za Přemyslovců, kdy se stala sídlem knížete a správním střediskem rozsáhlého území severovýchodních Čech po obou stranách Labe, a to od Dvora Králové až k Pardubicím.

Za Přemysla Otakara I. roku 1225 se stal tamní hrad s tržním předhradím svobodným královským městem. Václav II. jej posléze ustanovil za část věna českým královnám, sídlily v něm mimo jiné královny vdovy.

Rozkvět města nezastavilo ani husitství. V chrámu sv. Ducha byl dokonce podle dobových zpráv slavnostně pochován vojevůdce Jan Žižka. Jeho tělo bylo o pár let později ale převezeno jinam.

Pomník Jana Žižky vytvořil sochař Bohumil Kafka, ale veřejného odhalení se nedočkal.

V Hradci byl pohřben i Jan Žižka.
FOTO: fotobanka Profimedia

Oslabení pozice Hradce přišlo až v polovině 16. století. Za odboj proti císaři Ferdinandovi I. následoval trest - konfiskace majetku města spojené s dosazením královského rychtáře.

V roce 1664 bylo v Hradci Králové zřízeno biskupství. Farní kostel sv. Ducha se stal katedrálním chrámem. Další dobu vzestupu od poloviny 17. do poloviny 18. století ukončily války –o rakouské dědictví a sedmiletá, a požár z roku 1762. Císař Josefa II. pro lepší ochranu města následně rozhodl o jeho přebudování na vojenskou pevnost. Ta z velké části padla až koncem 19. století.

Průmyslový a dopravní rozmach 19. století spojí roku 1857 Hradec se světem železnicí. Roku 1864 tam vznikla i světoznámá továrna na piána firmy Antonín Petrof. O další významný rozvoj území se postaralo založení Československa v roce 1918. Získalo důležitou pozici správního města, což ještě vyostřilo tradiční mocenské zápolení s nedalekými Pardubicemi.

Sídlo obrozenců

Hradec Králové je spjat s českými dějinami také jako důležité centrum Národního obrození, které mělo svou základnu právě ve východních Čechách. Vlastenecká tradice však žila ve městě už dříve, a to od dob Bohuslava Balbína (17. století) a matematika Stanislava Vydry (18. století), kteří se tam oba narodili.

V první polovině 19. století se češství prosadilo ve městě naplno, tehdy se nadšenci pro obrodu soustřeďovali především kolem čtyř institucí: divadla, gymnázia, semináře a nakladatelství s knihkupectvím Jana Hostivíta Pospíšila. Do učebnic vešla z tamních buditelů jména dramatika Václava Klimenta Klicpery, profesora Josefa Chmely, kněze Josefa Liboslava Zieglera.

Na hradeckém gymnáziu navíc tehdy studovali význační literáti, básníci, novináři, hudebníci - mimo jiné Václav Hanka, Josef Jaroslav Langer, Josef Kajetán Tyl, Karel Jaromír Erben, František Škroup nebo Alois Jirásek.

Bratři Čapkovi

Bratři Čapkovi. Karel (vlevo) studoval v Hradci čtyři roky. Pak musel z politických důvodů přestoupit do Brna.

FOTO: fotobanka Profimedia

Na počátku 20. století se ke jménům slavných absolventů přidají i Karel Čapek a Emil Vachek.

Architektura

Historický význam Hradce se odráží také v jeho jedinečné architektonické tváři. Výjimečné je především Velké náměstí, kde se na poměrně malé ploše v centru města setkávají v pozoruhodných stavbách hned tři stavební slohy: gotická katedrála svatého Ducha, renesanční zvonice zvaná Bílá věž a barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie.

Hradec Králové

Velké náměstí je dominantou města.
FOTO: archiv

Pestrou minulost má za sebou především Katedrála svatého Ducha v severní části Velkého náměstí. S její stavbou se začalo už ve 14. století. První prokázané zmínky jsou datovány k roku 1313.

O její základy se postarala Eliška Rejčka, vdova po králi Václavu II. Katedrála je dlouhá 56 metrů (i s opěrnými pilíři), 25 metrů široká a 33 metrů vysoká. Ve věžích jsou umístěny čtyři zvony, nejstarší z nich zvaný Michal byl zhotoven a zavěšen roku 1480 a nejmladší z nich Klement je z roku 1510.

Renesanční Bílá věž je zase nejvyšší dominantou města. Její stavba byla zahájena 7. června 1574 z milodarů obyvatel uprostřed západní strany Velkého náměstí. Dnes šplhá do výšky 72 metrů a při dobrém počasí je z ní vidět i na vzdálené vrcholky Krkonoš a Orlických hor. Skrývá i jeden z největších zvonů v Česku – Augustin. Je vysoký 169 centimetrů a široký 206 centimetrů, slavnostně byl znovu vysvěcený 28. srpna 2008.

Uprostřed Velkého náměstí stojí také výrazná barokní hradecká památka - devatenáct metrů vysoký Mariánský sloup. Své místo zaujal v roce 1716, na památku velké morové epidemie, která se šťastně městu vyhnula.

O současnou podobu Hradce se ale nejvíc zasloužil jeho starosta František Ulrich. V jeho čele stál od roku 1895 a za třicet let ve funkci je díky spolupráci s význačnými architekty své doby - zvaných z Prahy a Vídně - zcela změnil.

V roce 1909 díky novému regulačnímu plánu Hradce, který rozbil původní koncepci pevnosti, například vznikly stavby jako Městské muzeum (Jan Kotěra), schodiště u kostela Panny Marie (Josef Gočár), Labská elektrárna (František Sander), Evangelický kostel v Nezvalově ulici (Oldřich Liska).

Hradec Králové se pyšní originální architekturou. Budovu Reálného gymnázia navrhl jeden z nejlepších českých meziválečných architektů Josef Gočár. Dodnes neztratila půvab.

Hradec Králové se pyšní originální architekturou. Budovu Reálného gymnázia navrhl jeden z nejlepších českých meziválečných architektů Josef Gočár. Dodnes neztratila půvab.

FOTO: czechtourism,

Byl to ovšem právě Gočár, jenž město ovlivnil nejvíc. Jeho regulační plán z let 1926 - 1928 se svým radiálně okružním principem výstavby se stal v architektuře legendou.

Umělecké vize naplnil i jinde, dodnes jej připomínají třeba: úprava Masarykova náměstí, školní areál na Tylově nábřeží, Sbor kněze Ambrože, úprava Ulrichova náměstí, Okresní a finanční úřady (dnes Magistrát města Hradec Králové). Tato etapa rozvoje města proto bývá často nazývána „Gočárův Hradec“.

K romantické procházce městem dodnes patří také cesta kolem Labské elektrárny přezdívané "Hučák". První etapa byla postavena již roku 1909. Ve výstavbě do dnešní podoby se ale pokračovalo až do roku 1930. Budovu v secesním stylu o půdorysu ve tvaru L navrhl v té době věhlasný architekt František Sander. Nezaměnitelnou osobitost jí dává režné cihelné zdivo, plastické omítky a pískovec.

Průmysl

V Hradci Králové funguje průmysl strojírenský, chemický, elektrotechnický, potravinářský a dřevozpracující.

Přímo legendární firmou, která proslavila město v celé světě, je ale společnost na výrobu pián, Petrof. První vyrobil její zakladatel Antonín Petrof za Chrámem Sv. Ducha už v roce 1864. Původně malý rodinný podnik na přelomu 19. a 20. století následně dobyl svět. V roce 1934 získal za výrobky například na světové výstavě v Bruselu zlatou medaili. V té době pracovalo v továrně čtyři sta lidí.

Koncertní křídlo Petrof

Koncertní křídlo Petrof

FOTO: petrof.cz,

Současná společnost PETROF, spol. s r. o., rozkládající se zhruba na ploše 130 821 m², patří se svými zhruba 220 zaměstnanci dodnes mezi přední evropské výrobce pián. Její výrobky směřují do Evropy, Severní Ameriky, Asie a Austrálie.

Zdroje: Bilavez.cz, Hradec Králové, Město Hradec Králové, Petrof, Wikipedie