Druhý největší stát světa se rozkládá v severní části severoamerického světadílu. Jeho vrchní část je výrazně členitá a zahrnuje množství různě velkých ostrovů. Nejvýše položený z nich se téměř dotýká dánského ostrova Grónsko, jinak Kanada sousedí pouze se Spojenými státy. Ty jsou pro její fungování takřka nepostradatelné, především v otázce obchodu a ekonomiky. Bývalá anglická kolonie se dotýká tří oceánů: Atlantiku, Pacifiku a Severního ledového oceánu.

Území státu je rozděleno do tří teritorií a deseti provincií. Největší z nich je Quebec, nejlidnatější Ontario, kde se nachází hlavní město celého státu Ottawa. Tyto dvě provincie jsou hlavním centrem země. Lidé se zdržují především podél hranice s USA a při východním pobřeží. Důvodem je také fakt, že mají tyto oblasti z celé země nejmírnější klima.

Kanadský Kananaskis Park

Kanadský Kananaskis Park

FOTO: fotobanka Profimedia

Ačkoli již Kanada není britskou kolonií, stále patří do Britského společenství národů a za oficiální hlavu státu považuje panovníka Velké Británie. Toho v zemi zastupuje generální guvernér. V čele každé provincie stojí viceguvernér, teritoria vede korunní komisař. Zákonodárná moc náleží dvoukomorovému parlamentu, jehož sídlo se nachází v hlavním městě. Největší podíl v něm zastupují strany konzervativců a liberálů.

Země, kde leží dosud neobjevené kraje

Kanada se s celkovou rozlohou bezmála 10 miliónů kilometrů čtverečních řadí hned za největší světovou zemi Rusko. Díky velké ploše jsou její přírodní i klimatické podmínky značně různorodé. Na většině území převládá subarktické podnebí s tuhými zimami a chladnými léty, ale v pobřežních oblastech je vlivem oceánu klima daleko příznivější. Mnohdy nehostinná místa jsou proto často neosídlená a údajně zde dosud existují oblasti, kam se člověk ještě nepodíval.

Britská kolumbie

Britská Kolumbie

FOTO: fotobanka Profimedia

Západ země určuje pohoří Kordillery, jež se táhne celým kontinentem. Nejvyšší horou je šestitisícovka Mount Logan, která se nachází na severu země při hranicích s Aljaškou a je druhou nejvyšší horou Severní Ameriky. Zbytek pevninské části je převážně nížinatý, silně členité severní pobřeží přechází ve vyšších zeměpisných šířkách v desítky arktických ostrovů.

Permafrost v severních oblastech se směrem na jih mění v tundru, prérie a přibývá jehličnatých i smíšených lesů. Země je hustě poseta vodními plochami, zejména jezery, která zabírají zhruba desetinu celého území. Významná je skupina Velkých jezer, Velké Medvědí jezero, Velké otročí jezero a jezero Winnipeg. Nejdelší řeka Mackenzie na severozápadě země měří 4 240 kilometrů.

Domov desítek rozmanitých národů

Kvůli drsným podmínkám je rozlehlá Kanada velmi řídce osídlena, v tomto ohledu dokonce patří mezi světové rekordmany. Počet jejích obyvatel dosáhl v roce 2009 téměř 34 miliónů, což znamená, že na jeden čtvereční kilometr připadají pouze tři lidé.

Britská kolumbie

Britská Kolumbie

FOTO: fotobanka Profimedia

Etnicita obyvatel je vlivem dlouhodobě velkého přílivu přistěhovalců silně různorodá. Při sčítání obyvatelstva se dokonce lidé mohou přihlásit k více etnickým původům. Kromě rodilých Kanaďanů dnes nejvíce lidí pochází z Anglie, Francie, Skotska, Irska a Německa. Miliónové hranice dosáhli také Italové, Ukrajinci, Nizozemci nebo Číňané.

Provincie Quebec je v tomto směru výjimečná. Když v roce 1763 získali Angličané území od Francouzů, rozhodli se její obyvatele nevyhánět ani nepoangličťovat, ale místo toho akceptovali jejich zvyklosti. Výsledkem byla silně frankofonní provincie, ve které dnes žije osmdesát procent Francouzů. Někteří z nich od sedmdesátých let dvacátého století usilují o získání alespoň částečné nezávislosti na zbytku federace, ačkoli v referendech z let 1980 a 1995 se separatistické tendence nepotvrdily.

Zvláštní kategorii v Kanadě tvoří původní obyvatelé: indiáni a Inuité, kterých je kolem čtyř procent z celkového počtu, tedy přibližně 1,4 miliónu. Inuité jsou považováni za první obyvatele kontinentu, do Ameriky se dostali ze Sibiře přes zamrzlý Beringův průliv. Indiánům zase patří zásluhy za pojmenování země. Její původní název Kanata je huronským ekvivalentem pro vesnici. Oba polokočovné přírodní národy se ale v posledních desetiletích integrují do urbanizované civilizace.

Vancouver

Vancouver

FOTO: fotobanka Profimedia

V posledních letech se navíc ukazuje, že počet původních etnik roste dvakrát rychleji než zbytek kanadské populace. Stejné je to u části obyvatel řadících se do skupiny takzvaných viditelných menšin. Mezi ně patří například asiaté, černoši, latinoameričané a zástupci desítek dalších neeuropoidních ras. V některých městech, jako je třeba Vancouver, již podíl těchto menšinových skupin dokonce převažuje.

Češi v Kanadě

Významné místo mezi kanadskou populací zaujímají také Češi a Slováci. Příchod prvních občanů českých zemí se datuje již do poloviny osmnáctého století, ale plošná emigrace nastala až přibližně o sto padesát let později. Příliv našinců probíhal v několika vlnách.

Dospělý hnědý medvěd v kanadských lesích

Dospělý hnědý medvěd v kanadských lesích

FOTO: fotobanka Profimedia

V první polovině dvacátého století je sem přivedly zejména ekonomické důvody, naopak po druhé světové válce, zvláště po únorovém převratu v roce 1948, šlo hlavně o politické příčiny. Většina Čechoslováků se usazovala v provincii Ontario a její metropoli Torontu. Zasadili se o vznik desítek osad (Kolin, Prague) a zakládáním různých spolků a organizací (Sokol) utvrzovali jednotu české komunity.

Mezi nejznámější Čechy, kteří pojali Kanadu za svůj domov, patří Tomáš Baťa, jenž v zemi javorového listu založil město Batawa, kam přestěhoval celý provoz své zlínské obuvnické továrny, Josef Škvorecký, zakladatel exilového nakladatelství 68 publishers, nebo podnikatel Antonín Čermák, který ve třicátých letech dvacátého století zastával úřad starosty Chicaga.

Josef Škvorecký a Marie Vašáková-Štichová v roce 1949.

Josef Škvorecký a Marie Vašáková-Štichová v roce 1949.

FOTO: Repro Putování k Port Arthuru

V roce 2006 se k české národnosti přihlásilo 80 tisíc lidí, kolem 50 tisíc ke slovenské národnosti a více než 30 tisíc se stále prohlašuje za Čechoslováky. Češtinu však za svůj mateřský jazyk považuje jen asi 25 tisíc Čechokanaďanů.

Kanada používá jako úřední jazyky angličtinu a francouzštinu. První z nich považuje za svou mateřštinu 58 procent obyvatel a 22 procent používá francouzštinu.

V Kanadě se podle statistik z roku 2001 vyskytuje celkem pětatřicet různých vyznání. Bezmála osmdesát procent občanů se ale hlásí ke křesťanským církvím. Nejvíce je římských katolíků, kolem 13 miliónů. Následuje sedmina ateistů, několik set tisíc muslimů, pravoslavných, židů nebo vyznavačů asijských náboženství.

Kanada výsledkem kolonizačních bojů 

Americký kontinent se dlouhá léta vyvíjel nezávisle na evropské civilizaci. Na území Kanady se jako první usídlili Inuité. Vikinští objevitelé z přelomu prvního tisíciletí se v zemi nadlouho neusadili a teprve po výpravě Kryštofa Kolumba v patnáctém století se Nový svět stal terčem evropských kolonizátorů.

Jako první se na území Kanady usadili Francouzi, ale po vleklých bojích s Angličany museli nakonec v roce 1763 zemi přenechat jim.

Kosatka u pobřeží Britské Kolumbie

Kosatka u pobřeží Britské Kolumbie

FOTO: fotobanka Profimedia

V devatenáctém století se začaly formovat jednotlivé územní celky a došlo i na vymezení hranice se Spojenými státy. V roce 1867 pak byl přijat zákon o Britské Severní Americe, který sjednotil anglické kolonie pod jednotné autonomní dominium.

Do první světové války se Kanada zapojila po boku Velké Británie, čímž si částečně řekla o své osamostatnění. Po válce se sama za sebe přidala ke Společnosti národů a v roce 1931 se dočkala uznání nezávislosti v rámci Britského společenství národů.

Přední zásobárna nerostných zdrojů

Ekonomika země stojí z velké části na mezinárodním obchodu se Spojenými státy. Jejich spolupráci stvrdila v roce 1987 bilaterální dohoda o volném obchodování FTA a později Severoamerická dohoda o volném obchodu (NAFTA), která od roku 1994 umožňuje volný obchod mezi všemi státy severoamerického světadílu. Dnes se úspěch Kanady značně odvíjí od prosperity USA, což se například při ekonomické krizi na počátku jedenadvacátého století odrazilo velmi negativně.

Losos v kanadských vodách

Losos v kanadských vodách

FOTO: fotobanka Profimedia

Její hospodářství se ale i přesto těší značnému úspěchu a země se řadí mezi světovou ekonomickou špičku. Patří jí i místo v uskupení nejvyspělejších států G7 nebo Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Průměrná měsíční mzda Kanaďanů v roce 2008 činila 2 277 euro.

Za prosperitou země stojí především dostatek přírodních i nerostných zdrojů. Výsadní komoditou největšího severoamerického státu je ropa. Jde o druhou největší zásobárnu hned za Saúdskou Arábií. Významnou roli hraje také zemní plyn, zinek, uran, zlato a nikl.

Mezi nejdůležitější průmyslová odvětví proto patří těžba a zpracování přírodních zdrojů. Mezi strojírenskými obory je významná především výroba automobilů. Díky hustě zalesněným oblastem se zde daří také dřevařství a papírenství. Dostatek vodních elektráren dovoluje Kanadě jako jedné z mála zemí vyvážet elektrickou energii.

Také zemědělský sektor je v Kanadě úspěšný. Země patří v tomto oboru k vůbec nejdůležitějším světovým dodavatelům a sama je téměř zcela soběstačná. Nejčastější komoditou je obilí, daří se také zelenině a živočišným a mlékárenským produktům.