Hlavní obsah

Kanada

Foto: Ondřej Lazar Krynek, Novinky
Článek

Kanada je celosvětově významná v mnoha ohledech, a to nejen kvůli své rozloze. Na jejím území se nachází velké zásoby nerostných zdrojů, což z ní ve výsledku dělá ekonomickou velmoc. Od objevení Ameriky sem proudí velké množství imigrantů, a tak je značně národnostně různorodá. Bývalá britská kolonie je dnes pouze součástí Commonwealthu.

Druhý největší stát světa se rozkládá v severní části severoamerického světadílu. Jeho vrchní část je výrazně členitá a zahrnuje množství různě velkých ostrovů. Nejvýše položený z nich se téměř dotýká dánského ostrova Grónsko, jinak Kanada sousedí pouze se Spojenými státy. Ty jsou pro její fungování takřka nepostradatelné, především v otázce obchodu a ekonomiky. Bývalá anglická kolonie se dotýká tří oceánů: Atlantiku, Pacifiku a Severního ledového oceánu.

Území státu je rozděleno do tří teritorií a deseti provincií. Největší z nich je Quebec, nejlidnatější Ontario, kde se nachází hlavní město celého státu Ottawa. Tyto dvě provincie jsou hlavním centrem země. Lidé se zdržují především podél hranice s USA a při východním pobřeží. Důvodem je také fakt, že mají tyto oblasti z celé země nejmírnější klima.

Foto: Profimedia.cz

Kanadský Kananaskis Park

Ačkoli již Kanada není britskou kolonií, stále patří do Britského společenství národů a za oficiální hlavu státu považuje panovníka Velké Británie. Toho v zemi zastupuje generální guvernér. V čele každé provincie stojí viceguvernér, teritoria vede korunní komisař. Zákonodárná moc náleží dvoukomorovému parlamentu, jehož sídlo se nachází v hlavním městě. Největší podíl v něm zastupují strany konzervativců a liberálů.

Země, kde leží dosud neobjevené kraje

Kanada se s celkovou rozlohou bezmála 10 milionů kilometrů čtverečních řadí hned za největší světovou zemi Rusko. Díky velké ploše jsou její přírodní i klimatické podmínky značně různorodé. Na většině území převládá subarktické podnebí s tuhými zimami a chladnými léty, ale v pobřežních oblastech je vlivem oceánu klima daleko příznivější. Mnohdy nehostinná místa jsou proto často neosídlená a údajně zde dosud existují oblasti, kam se člověk ještě nepodíval.

Foto: Profimedia.cz

Britská Kolumbie

Západ země určuje pohoří Kordillery, jež se táhne celým kontinentem. Nejvyšší horou je šestitisícovka Mount Logan, která se nachází na severu země při hranicích s Aljaškou a je druhou nejvyšší horou Severní Ameriky. Zbytek pevninské části je převážně nížinatý, silně členité severní pobřeží přechází ve vyšších zeměpisných šířkách v desítky arktických ostrovů.

Permafrost v severních oblastech se směrem na jih mění v tundru, prérie a přibývá jehličnatých i smíšených lesů. Země je hustě poseta vodními plochami, zejména jezery, která zabírají zhruba desetinu celého území. Významná je skupina Velkých jezer, Velké Medvědí jezero, Velké otročí jezero a jezero Winnipeg. Nejdelší řeka Mackenzie na severozápadě země měří 4 240 kilometrů.

Domov desítek rozmanitých národů

Kvůli drsným podmínkám je rozlehlá Kanada velmi řídce osídlena, v tomto ohledu dokonce patří mezi světové rekordmany. Počet jejích obyvatel byl v roce 2009 téměř 34 milionů, což znamená, že na jeden čtvereční kilometr připadali pouze tři lidé. V roce 2022 počet obyvatel Kanady stoupl na 39 milionů.

Foto: Profimedia.cz

Britská Kolumbie

Etnicita obyvatel je vlivem dlouhodobě velkého přílivu přistěhovalců silně různorodá. Při sčítání obyvatelstva se dokonce lidé mohou přihlásit k více etnickým původům. Kromě rodilých Kanaďanů dnes nejvíce lidí pochází z Anglie, Skotska, Irska, Francie a Německa. Milionové hranice dosáhli také Italové, Ukrajinci, Indové nebo Číňané.

Provincie Quebec je v tomto směru výjimečná. Když v roce 1763 získali Angličané území od Francouzů, rozhodli se její obyvatele nevyhánět ani nepoangličťovat, ale místo toho akceptovali jejich zvyklosti. Výsledkem byla silně frankofonní provincie, ve které dnes žije kolem osmdesáti procent Francouzů. Někteří z nich od sedmdesátých let dvacátého století usilují o získání alespoň částečné nezávislosti na zbytku federace, ačkoli v referendech z let 1980 a 1995 se separatistické tendence nepotvrdily.

Zvláštní kategorii v Kanadě tvoří původní obyvatelé: indiáni a Inuité, kterých je kolem čtyř procent z celkového počtu, tedy přibližně 1,4 milionu. Inuité jsou považováni za první obyvatele kontinentu, do Ameriky se dostali ze Sibiře přes zamrzlý Beringův průliv. Indiánům zase patří zásluhy za pojmenování země. Její původní název Kanata je huronským ekvivalentem pro vesnici. Oba polokočovné přírodní národy se ale v posledních desetiletích integrují do urbanizované civilizace.

Foto: Profimedia.cz

Vancouver

V posledních letech se navíc ukazuje, že počet původních etnik roste dvakrát rychleji než zbytek kanadské populace. Stejné je to u části obyvatel řadících se do skupiny takzvaných viditelných menšin. Mezi ně patří například asiaté, černoši, latinoameričané a zástupci desítek dalších neeuropoidních ras. V některých městech, jako je třeba Vancouver, již podíl těchto menšinových skupin dokonce převažuje.

Češi v Kanadě

Významné místo mezi kanadskou populací zaujímají také Češi a Slováci. Příchod prvních občanů českých zemí se datuje již do poloviny osmnáctého století, ale plošná emigrace nastala až přibližně o sto padesát let později. Příliv našinců probíhal v několika vlnách.

Foto: Profimedia.cz

Dospělý hnědý medvěd v kanadských lesích

V první polovině dvacátého století je sem přivedly zejména ekonomické důvody, naopak po druhé světové válce, zvláště po únorovém převratu v roce 1948, šlo hlavně o politické příčiny. Většina Čechoslováků se usazovala v provincii Ontario a její metropoli Torontu. Zasadili se o vznik desítek osad (Kolin, Prague) a zakládáním různých spolků a organizací (Sokol) utvrzovali jednotu české komunity.

Mezi nejznámější Čechy, kteří pojali Kanadu za svůj domov, patří Tomáš Baťa, jenž v zemi javorového listu založil město Batawa, kam přestěhoval celý provoz své zlínské obuvnické továrny, Josef Škvorecký, zakladatel exilového nakladatelství 68 publishers, nebo podnikatel Antonín Čermák, který ve třicátých letech dvacátého století zastával úřad starosty Chicaga. Dnes žije v Kanadě přes 100 tisíc obyvatel s českými kořeny.

Kanada používá jako úřední jazyky angličtinu a francouzštinu. Prvním z nich hovoří zhruba 75 procent obyvatel a 21 procent používá francouzštinu. V Kanadě se podle statistik vyskytuje pár desítek různých náboženských vyznání. Nejvíce je křesťanů (tvořící zhruba polovinu), asi třetina obyvatel jsou ateisté.

Kanada výsledkem kolonizačních bojů 

Americký kontinent se dlouhá léta vyvíjel nezávisle na evropské civilizaci. Na území Kanady se jako první usídlili Inuité. Vikinští objevitelé z přelomu prvního tisíciletí se v zemi nadlouho neusadili a teprve po výpravě Kryštofa Kolumba v patnáctém století se Nový svět stal terčem evropských kolonizátorů.

Jako první se na území Kanady usadili Francouzi, ale po vleklých bojích s Angličany museli nakonec v roce 1763 zemi přenechat jim.

Foto: Profimedia.cz

Kosatka u pobřeží Britské Kolumbie

V devatenáctém století se začaly formovat jednotlivé územní celky a došlo i na vymezení hranice se Spojenými státy. V roce 1867 pak byl přijat zákon o Britské Severní Americe, který sjednotil anglické kolonie pod jednotné autonomní dominium.

Do první světové války se Kanada zapojila po boku Velké Británie, čímž si částečně řekla o své osamostatnění. Po válce se sama za sebe přidala ke Společnosti národů a v roce 1931 se dočkala uznání nezávislosti v rámci Britského společenství národů.

Přední zásobárna nerostných zdrojů

Ekonomika země stojí z velké části na mezinárodním obchodu se Spojenými státy. Jejich spolupráci stvrdila v roce 1987 bilaterální dohoda o volném obchodování FTA a později Severoamerická dohoda o volném obchodu (NAFTA), která od roku 1994 umožňuje volný obchod mezi všemi státy severoamerického světadílu. Dnes se úspěch Kanady značně odvíjí od prosperity USA, což se například při ekonomické krizi na počátku jedenadvacátého století odrazilo velmi negativně.

Foto: Profimedia.cz

Její hospodářství se ale i přesto těší značnému úspěchu a země se řadí mezi světovou ekonomickou špičku. Patří jí i místo v uskupení nejvyspělejších států G7 nebo Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Průměrná roční mzda Kanaďanů dosahuje kolem 40 tisíc dolarů, průměrná hodinová mzda se pohybuje kolem 20 dolarů.

Za prosperitou země stojí především dostatek přírodních i nerostných zdrojů. Výsadní komoditou největšího severoamerického státu je ropa. Významnou roli hraje také zemní plyn, zinek, uran, zlato a nikl.

Mezi nejdůležitější průmyslová odvětví proto patří těžba a zpracování přírodních zdrojů. Mezi strojírenskými obory je významná především výroba automobilů. Díky hustě zalesněným oblastem se zde daří také dřevařství a papírenství. Dostatek vodních elektráren dovoluje Kanadě jako jedné z mála zemí vyvážet elektrickou energii.

Také zemědělský sektor je v Kanadě úspěšný. Země patří v tomto oboru k vůbec nejdůležitějším světovým dodavatelům a sama je téměř zcela soběstačná. Nejčastější komoditou je obilí, daří se také zelenině a živočišným a mlékárenským produktům.

Články k tématu

Blesk v Kanadě udeřil do letadla

Letadlo Boeing 777-300ER společnosti Air Canada zasáhl v neděli krátce po startu z letiště ve Vancouveru blesk. Informuje o tom kanadský list CBC, podle něhož...

Zemřel oscarový režisér Norman Jewison

Ve věku 97 zemřel kanadský režisér Norman Jewison. Všestranný filmař se proslavil muzikálem Jesus Christ Superstar či dramatem V žáru noci. Informovala o tom...

V kanadském regionu vznikl superpožár

Kanada stále bojuje s rozsáhlými požáry. Dva z nich se v regionu Shuswap dokonce spojily v jeden „superpožár“, který způsobil evakuaci zhruba 36 tisíc lidí...

Takhle vypadá bydlení jako v pohádce

Bydlení v domečcích z pohádek nabízejí svým hostům kanadští manželé Audy a Tyson z Alberty. Nápad nabídnout dětem a jejich rodičům možnost prázdninového...

Kanadský premiér se po 18 letech rozvádí

Kanadský premiér Justin Trudeau se rozvádí; s manželkou Sophií mají tři děti a manželi byli 18 let. Premiér o tom informoval na svém instagramovém profilu....

Kouř z kanadských požárů opět dusí USA

Varování před špatnou kvalitou ovzduší už znovu platí pro 80 milionů Američanů. Nad území Spojených států se opět dostal kouř z kanadských lesních požárů.

Smrt v ponorce Titan šetří kanadská policie

Kanadská policie zahájila vyšetřování okolností úmrtí pěti lidí, kteří zahynuli při výbuchu miniponorky Titan během plavby k vraku ztroskotaného parníku...