Město v minulosti proslulo nejen léčivými minerálními prameny, zručností tamních sklářů, uměním porcelánek, ale i filmovým festivalem, výrobou jedinečných lázeňských oplatek a vyhlášeného alkoholického bylinného nápoje.

Dnes je rovněž hlavním městem Karlovarského kraje, který je v rámci krajů v ČR nejméně obydleným. V jeho čele stojí primátor.

Ekonomika

Přírodní bohatství umožnilo ve městě čilý rozvoj průmyslu. Ložiska kvalitního kaolínu světové kvality se využívají pro výrobu zdejšího porcelánu. K nejznámějším značkám prověřených tradicí patří například Thun. Ze zručnosti německých sklářů zase těžila sklárna Moser.

Výhodným prodejním artiklem z Varů je také dlouhodobě tamní stáčená minerální voda. Vedle pacientů, kteří za ní míří z daleka, putuje balená také k "běžným" spotřebitelům, celosvětově se pak z obchodních značek proslavila třeba matonka. A proslul i takzvaný třináctý karlovarský pramen - alkoholický nápoj Becherovka.

FOTO: NOVINKY/Ondřej Lazar Krynek

Lázeňství

Místo mezi lázeňskými legendami zajistilo městu dvanáct minerálních pramenů. Slouží v prvé řadě k pitné léčbě.

Nejvydatnější z nich, karlovarské Vřídlo, tryská z hloubky 2000 m, s vydatností 1500 l za minutu, a to do čtrnácti metrové výšky. Jeho teplota je 73 stupňů Celsia.

Objevili jej už v 16. století.  Pramen nesl v minulosti různá jména, například Brudel, Sprudel nebo Fous. Kolem něj postupně vyrůstaly architektonické skvosty. Dnešní podoba Vřídelní kolonády pochází z roku 1975.

Budova, kde se nachází karlovarské vřídlo.

Budova, kde se nachází karlovarské vřídlo.

FOTO: NOVINKY/Tomáš Holý

Prameny pomáhají uzdravovat pacienty trpící především onemocněními zažívacího ústrojí, poruchami látkové výměny, diabetem, dnou, obezitou, paradontózou, chorobami pohybového ústrojí, nemocemi jater, slinivky, žlučníku a žlučových cest, se stavy po onkologických nemocích nebo pacientům s neurologickými onemocněními.

Léčivá voda se také stala součástí kosmetiky. K uzdravení pomáhají navíc koupele a lázeňské procedury, jež ji různě využívají. Vedle osvědčených zdravotních zařízení nabízejí četné kúry i tamní hotely.

Počátkem 20. století byly Karlovy Vary nejslavnějším lázeňským městem Evropy. Například v roce 1911 se tam léčilo přes sedmdesát tisíc lidí. Jejich slávu přerušily dvě světové války a nástup komunistické strany k moci.

Po roce 1948 si užívali následně léčby především Čechoslováci a občané Sovětského svazu. Ruská klientela má ostatně město v oblibě dodnes. Po roce 1989 k ní ale přibyli další cizinci, mimo jiné hosté z Blízkého Východu, kteří přijíždějí do Varů často podstoupit zeštíhlovací kúry.

Slavní hosté

Mezi slavné návštěvníky města patřily takové osobnosti jako ruský car Petr Veliký, císařovna Marie Terezie, francouzská císařovna Marie Louisa, císař František Josef I., Johann S. Bach, Johann W. Goethe, Giacomo Casanova, Friedrich Schiller, Ludwig van Beethoven, Karel Marx, Richard Strauss a mnozí další.

Po staletí ryze německé město - původně nazývané Karlsbad, si ovšem oblíbili rovněž čeští obrozenci. Léčivou sílu pramenů využíval v 19. století třeba Josef Kajetán Tyl, Josef Dobrovský nebo Jan Evangelista Purkyně.

Sharon Stoneová na festivalu v Karlových Varech

Sharon Stoneová na festivalu v Karlových Varech

FOTO: PRÁVO/Lukáš Táborský

V posledních letech na seznamu VIP osobností přibývají především herci, kteří přijíždějí na mezinárodní filmový festival. Nechyběli mezi nimi  Antonio Banderas, Jude Law nebo Robert Redford. Atraktivní herečky reprezentovaly například Sharon Stoneová, modelky zase Karolína Kurková či Hana Soukupová.

Kolonády

Ve městě je celkem pět kolonád.

Seznam kolonád
Sadová kolonáda - Pramen Hadí, Pramen Sadový, Pramen Svoboda
Mlýnská kolonáda - Pramen Skalní, Pramen Libuše, Pramen Kníže Václav I, Pramen Kníže Václav II, Pramen Mlýnský, Pramen Rusalka
Tržní kolonáda- Pramen Tržní, Pramen Karla IV.
Zámecká kolonáda - Pramen Zámecký dolní, Pramen Zámecký horní
Vřídelní kolonáda - Vřídlo

Kultura

Město kultuře přeje. Nejznámější akcí je však beze sporu Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary založený v roce 1946. Probíhá zpravidla první červencový týden. Během devíti dnů se v rámci něj odpromítají stovky filmů. Srdcem akce je pak hotel Thermal vystavěný v roce 1977.

Mediálním partnerem největší filmové události v ČR je už řadu let  deník Právo a  Novinky.cz. Prezidentem festivalu je karlovarský rodák Jiří Bartoška.

Karlovarský hotel Thermal je již dvacet let logistickým centrem filmového festivalu.

Karlovarský hotel Thermal je již desetiletí logistickým centrem filmového festivalu.

FOTO: Film Servis Festival Karlovy Vary,

Filmaři ovšem své snímky v lázních jen neuvádějí. Řada z nich tu přímo vznikla. Z těch nejznámějších z posledních let je to bezesporu díl legendární bondovky: James Bond: Casino Royal. Z českých filmů se v Karlových Varech točil třeba snímek Vrchní, prchni!

Územní členění města

V současnosti se Karlovy Vary skládají z 15 místních částí a 15 katastrálních území.

Seznam částí
Bohatice
Cihelny
Čankov
Doubí - k. ú. Doubí u Karlových Var
Drahovice
Dvory
Hůrky – leží na k. ú. Olšová Vrata
Karlovy Vary – leží na k. ú. Karlovy Vary a Tuhnice
Olšová Vrata
Počerny
Rosnice – k. ú. Rosnice u Staré Role
Rybáře
Sedlec – k. ú. Sedlec u Karlových Var
Stará Role
Tašovice

Historie

Legendy praví, že Karlovy Vary založil Karel IV. Jeho lovecká družina se měla ve druhé polovině 14. století prohánět mezi Krušnými horami a Slavkovským lesem, když náhodně narazila na na horký pramen.

K objevu jí pomohl pes, který při štvaní divoké zvěře spadl do tůně plné horké vody. Bolestivé vytí přilákalo lovce, již následně horkou vodu ochutnali. Pomohla následně i králi vyléčit jeho zdravotní neduhy, mělo jít o bolavou nohu, a on z vděku nechal kolem nezvyklé studánky vystavět město původně nazvané Horké Lázně u Lokte.

Osídlení oblasti je ale mnohem starší. Archeologové jej datují až do období pravěku.

Architektura 

Vybudované lázně si šlechta záhy velmi oblíbila, první rozkvět zaznamenaly už v 16. století. Jejich následnému rozkvětu ovšem nepřály povodně a požáry. Kvůli několika pohromám zbylo ve městě jen málo středověkých budov.

Většina architektonických památek proto pochází až z 18. a 19. století, proslulé jsou stavby ve stylu secese. Mnohé z nich byly financovány ze zisků z prodeje vřídelní soli či z lázeňských daní, jiné ze štědrých příspěvků vděčných hostů.

Z významných staveb byl jako první počátkem 18. století postaven první veřejný lázeňský dům (Mlýnské lázně) a barokní kostel sv. Máří Magdalény. Další, především secesní výstavba následovala v 2. polovině 19. století, kdy vznikly Mlýnská a Vřídelní kolonáda, Císařské lázně nebo budova dnešního divadla.

V 19. století se prosazují i další styly: neoklasicismus, neobaroko a neorenesance.

Grandhotel Pupp je již připraven na nápor zahraničních hostů, kteří se každoročně sjíždějí do Karlových Varů na festival

Grandhotel Pupp - jeden ze symbolů Karlových Varů.

FOTO: Korzo

Největší vliv na celkový vzhled lázeňského města mají v tomto období především stavební projekty firmy Fellner a Helmer, podle jejichž návrhů vzniká ve městě asi dvacet budov - mimo jiné Grandhotel Pupp, divadlo, Císařské lázně a kolonáda Sadového pramene.

Zdroje: Karlovarský kraj, Informační centrum Karlovy Vary, Wikipedie