Vznikla v březnu roku 1990 jako protějšek Komunistické strany Slovenska (KSS), která ale později ze společného svazku vystoupila a přejmenovala se na Stranu demokratickej l’avice.

Předsedou strany je od října 2005 Vojtěch Filip, který převzal křeslo po Miroslavu Grebeníčkovi. Ve volbách v roce 2006 získala KSČM 26 poslaneckých mandátů.

Vojtěch Filip

FOTO: Petr Horník, Právo

KSČM byla dlouhodobě třetí nejsilnější stranou zastoupenou v Poslanecké sněmovně, úspěch TOP 09 ve volbách v roce 2010 ji odsunul na čtvrté místo.

Stabilní volební výsledky KSČM vyplývají mj. ze široké členské základny. Ke konci roku 2007 měla strana 77 tisíc členů. Drtivou většinu z nich ale představují předlistopadoví komunisté, věkový průměr rychle řídnoucí členské základny tak přesahuje 70 let.

Politika KSČM tradičně vychází z levicových principů založených na učení marxismu. Jejím programovým cílem je zavedení socialismu, tedy rovnostářské společnosti s důrazem centrální řízení ekonomiky, sociální solidaritu a upřednostňování zájmu kolektivu. Podle názoru KSČM, který je obsažen v jejím programu Naděje pro ČR je základní příčinou problémů světa kapitalismus.

Své voliče získávají komunisté zastáváním zájmů sociálně slabých obyvatel a snahou o maximální míru přerozdělování. Kritici proto stranu viní z populismu. Přízeň voličů si komunisté získávají také tím, že se po roce 1989 nepodíleli na žádné vládě. Tím se vyhnuli kritice, která se snesla na ostatní strany, které byly u moci, a naopak získali protestní hlasy.

Případné vládní angažmá KSČM zatím komplikuje přístup ČSSD, která je komunistům programově nejblíže. Sociálním demokratům zakazuje vytvoření vládní koalice s KSČM tzv. bohumínské usnesení z roku 1995. Také ostatní strany nahlas vylučují spolupráci s komunisty s odkazem na jejich totalitní minulost, v mnoha záležitostech s nimi ale jednají a ve Sněmovně usilují o jejich podporu pro řadu svých návrhů.