Maďarština patří mezi ugrofinské jazyky a je podobná spíše jazykům severským, s těmi slovanskými má jen málo společného.

Převážně rovinatá země s největším středoevropským jezerem Balatonem na svém území se člení do 19 administrativních celků - žup. Samosprávnou jednotkou je hlavní město Budapešť.

Maďarsko je částí někdejšího Uherska. Období státního partnerství s Rakouskem přeťala v roce 1918 po půl století první světová válka a Maďarsko, které se v prvním i druhém světovém konfliktu ocitlo na straně poražených, přišlo v rámci poválečného vyrovnání o část území, přičemž asi pět miliónů jeho občanů zůstalo mimo hranice země.

Budapešť

Budapešť

FOTO: fotobanka Profimedia

Více než dva milióny Maďarů žijí především v Rumunsku, na Slovensku, ve Slovinsku a také na Ukrajině.

Právě přeshraniční Maďaři jsou hlavním důvodem mezinárodních pnutí a jedním z nejvýznamnějších politických témat středoevropské země, kterou mimo jiné proslavilo množství lázeňských měst s horkými prameny nebo tradiční pikantní kuchyně.

Demonstrace na podporu maďarské vlády

Demonstrace na podporu maďarské vlády proti vzbouřené Evropě

FOTO: Ivan Vilček, Právo

Budapešť je jedno z nejoblíbenějších turistických center Evropy

Rozlohou přerůstá Maďarsko Českou republiku zhruba o 15 tisíc čtverečních kilometrů. Počtem obyvatel, kterých podle předběžných údajů z roku 2011 scházelo několik tisíc do 10 miliónů, mírně zaostává. Převážnou většinu z nich tvoří Maďaři, malé procento připadá na národnosti okolních států, poměrně početnou menšinou jsou ale i Romové nebo Balkánci.

Pohled na budovu parlamentu v Budapešti

Pohled na budovu parlamentu v Budapešti

FOTO: fotobanka Profimedia

V historickém skvostu na řece Dunaji žije kolem tři čtvrtě druhého miliónu lidí. Metropole s dominantní neogotickou budovou parlamentu na levém břehu řeky slouží jako hospodářské a kulturní centrum země a jako hlavní dopravní uzel. Mezi turisty nejvíce vyhledávané objekty patří náměstí Hrdinů, bazilika sv. Štěpána nebo Opera.

Pohled na Budapešť z Rybářské bašty.

Pohled na Budapešť z Rybářské bašty.

FOTO: fotobanka Profimedia

Každý čtvrtý Maďar se po válce ocitnul mimo hranice státu

Prvními obyvateli na území dnešního Maďarska byli polonomádi z jižního Ruska a pobřeží Černého moře, kteří se v závěru 9. století přistěhovali do oblasti Karpat. V roce 1000 se pod vedením sv. Štěpána sjednotili v křesťanské království, jehož velká část upadla počátkem 16. století do rukou Osmanských Turků.

Od roku 1867 byli Maďaři součástí unie Rakousko-Uhersko. Císařství zaniklo debaklem v první světové válce a 16. listopadu 1918 Maďarsko vyhlásilo nezávislost. Na základě trianonské smlouvy ale přišlo o dvě třetiny území a s nimi o milióny občanů. Každý čtvrtý Maďar se octnul na území cizího státu.

23. října 1989 se v Budapešti sešly tisíce lidí k oslavám vyhlášení Maďarské republiky.

23. října 1989 se v Budapešti sešly tisíce lidí k oslavám vyhlášení Maďarské republiky.

FOTO: fotobanka Profimedia

Špatná hospodářská situace a pocit křivdy z poválečných vypořádání přispěly na počátku druhé světové války k tomu, že se Maďarsko přidalo na Hitlerovu stranu a z konfliktu vyšlo jako poražený.

Po válce se vlády v Maďarsku chopila komunistická strana a země se na čtyřicet let ponořila do totality. Povstání proti sovětské nadvládě v roce 1956 bylo neúspěšné a tvrdě potlačeno Rudou armádou. I tak se ale Maďarsko stalo první zemí východního bloku, která získala částečnou ekonomickou svobodu a zatímco komunisté byli ještě u moci, přijal stát některé aspekty volného trhu.

Nové tisíciletí pohřbilo naděje z popřevratového hospodářského úspěchu

Částečně díky uvolnění ekonomických pout v 60. letech proběhla popřevratová transformace na rozdíl od jiných postkomunistických zemí relativně klidně a bez výrazných problémů. Maďarské hospodářství zaznamenalo v 90. letech poměrně úspěšné období. Během čtyř let byla zprivatizována skoro polovina tamních podniků a většina zahraničních investic v regionu plynula právě do Maďarska.

Bývalý maďarský premiér Ferenc Gyurcsany (vpravo) diskutuje s někdejším šéfem Mezinárodního měnového fondu Dominiquem Strauss-Kahnem v maďarském parlamentu 13. ledna 2009. Na pořadu byla situace kolem maďarského rozpočtu.

Bývalý maďarský premiér Ferenc Gyurcsany (vpravo) diskutuje s někdejším šéfem Mezinárodního měnového fondu Dominiquem Strauss-Kahnem v maďarském parlamentu 13. ledna 2009. Na pořadu byla situace kolem maďarského rozpočtu.

FOTO: fotobanka Profimedia

Slibně se vyvíjející ekonomika ale vyhasla s příchodem nového tisíciletí. Život na dluh se Maďarům vymstil a problémy eskalovaly během ekonomické krize v roce 2008, kdy byla země nucena zažádat mezinárodní finanční instituce o půjčku. Ve snaze odvrátit kolaps Maďarsko dostalo od Mezinárodního měnového fondu Evropské centrální banky půjčku 20 miliard eur.

Vážný stav se o tři roky později přenesl do nastupující evropské recese. Maďarsko se dostalo do problémů s vysokou zadlužeností, nezaměstnaností a znehodnoceným forintem.

Maďarsko požádalo o finanční pomoc, nebylo ale vyslyšeno.

Důvodem je kontroverzní nová ústava, kterou se maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi podařilo zavést na začátku roku 2012. Ta mimo jiné odstranila z názvu státu slovo republika, zejména ale zavedla několik novinek, které jí vysloužily přízvisko "nedemokratická".

Eurokomisaři, kteří se rozhodli zahájit v této věci právní řízení, poukazovali zejména na omezení nezávislosti maďarské národní banky a tamních soudů. Mnozí kritici si opatrně začali pohrávat s termínem totalita.

Jiní zase kritizují EU a vyčítají jí, že státu bere právo budovat své zákony a jakmile něco dělá jinak, než se Unii líbí, přichází trest.

Šéf Fidesz Viktor Orbán

Šéf Fidesz Viktor Orbán

FOTO: Karoly Arvai, Reuters

Maďarsko v rukou Viktora Orbána

Premiér Viktor Orbán a jeho pravicová strany FIDEZS se zasadili i v boji Maďarů žijících mimo maďarský stát. Poté, co v roce 1998 stanul v čele vlády, prosadil tzv. krajanský zákon, jenž Maďarům žijícím v cizině přiznává určité výhody vůči tamním občanům. Měsíc po vítězných volbách v roce 2010 přijal maďarský parlament kontroverzní zákon o dvojím občanství.

Nacionalistické nálady uvnitř země dokládá také rostoucí popularita extrémně pravicové strany Jobbik, která je známá svou xenofobní, protiromskou a antisemitskou rétorikou. Ve volbách na jaře 2010 skončila jako třetí nejsilnější partaj, když jejím členům připadlo 47 křesel ve sněmovně.

Od roku 1999 je Maďarsko členem Severoatlantické aliance, o pět let později vstoupilo do EU, které v první polovině roku 2011 předsedalo.