Mars
Rudá planeta bývá odedávna spojována s vesmírným životem. Ve skutečnosti zatím nikdo nedokázal potvrdit výskyt některé formy života. Načervenalý Mars, jehož atmosféra je plná oxidu uhličitého, je předmětem mnoha výzkumů a do budoucna se spekuluje o jeho osídlení.
Planeta Mars
FOTO: Profimedia.cz
Mars bývá označován jako planeta, která se nejvíce podobá Zemi. Vědci se dosud neshodli, zda na čtvrté planetě sluneční soustavy existoval nebo existuje život, je však téměř jisté, že charakter terénu v minulosti utvořila tekoucí voda. Její stopy ostatně v nedávné době potvrdily i vyslané sondy.
Sluneční soustava
FOTO: Ondřej Lazar Krynek, fotobanka Profimedia
V období opozice se Sluncem je Mars od Země vzdálen pouhých 55 miliónů kilometrů. Den trvá na Marsu jen o 37 minut déle než na naší planetě a stejně jako jsme zvyklí my, se na rudé planetě střídají roční období. Povrchová teplota na Marsu se pohybuje v rozmezí od -130 °C až po 20 °C.
Atmosféra, kterou z 95 procent tvoří oxid uhličitý, je na Marsu velmi řídká a tlak vzduchu je přibližně stokrát nižší než na Zemi.
Země v pohledu od Marsu
FOTO: fotobanka Profimedia
| Mars | Země | |
| Průměrná vzdálenost od Slunce | 228,5 mil. km | 149,7 mil. km |
| Průměrná orbitální rychlost | 24 km/s | 29,8 km/s |
| Rovníkový průměr | 6 791 km | 12 756 km |
| Délka jednoho roku | 687 pozemských dní | 365,25 dní |
| Délka jednoho dne | 24 hod 37 min | 23 hod 56 min |
| Průměrná teplota | -62.78 °C | 13,89 °C |
| Složení atmosféry | 95 % CO², vodní pára | dusík, kyslík, argon |
| Počet měsíců | 2 | 1 |
Zdroj: nasa.gov
Povrch planety Mars
FOTO: fotobanka Profimedia
Povrch planety, ke které náleží dva menší měsíce Phobos a Deimos, je převážně kamenitý a skalnatý. Nachází se zde rozsáhlá údolí, obrovské vyhaslé vulkány, krátery, rozlehlé planiny s písečnými dunami nebo dlouhá vyschlá řečiště. Na Marsu se například nachází největší socha ve sluneční soustavě, která se tyčí do výše 24 kilometrů.
Povrch planety Mars
FOTO: fotobanka Profimedia
Pravděpodobně díky vysokému obsahu oxidu železa v povrchových horninách je Mars zbarvený do ruda. Tato jeho charakteristická vlastnost fascinovala lidstvo odnepaměti, například starověcí Římané, kteří rudou považovali za symbol ohně a krve, podle Marsu pojmenovali svého boha války. Marsem se zabýval také Tycho Brahe, Galileo Galilei a další významní astronomové.
Povrch planety Mars
FOTO: fotobanka Profimedia
Kolonizace Marsu
V současnosti se vědci především za pomoci sond a terénních vozidel snaží dokázat byť jen elementární zárodky života na Marsu. Mezi rekordmany v době strávené na planetě patří Opportunity, která v květnu 2010 překonala stávající rekord sondy Viking 1, když zaznamenala 6 let a 116 dní strávených na povrchu rudé planety. Sonda Spirit, vyslaná současně s Opportunity, od března 2009 nekomunikuje a pravděpodobně je v režimu hibernace. V roce 2010 tuhá zima nadobro odřízla zatím poslední vyslanou sondu Fénix, jež na Marsu objevila stopy zmrzlé vody, od zdroje energie.
Povrch planety Mars
FOTO: fotobanka Profimedia
Kromě prozkoumávání se začíná také mluvit o kolonizaci nových vesmírných prostor lidmi. Zatím už se přihlásily stovky dobrovolníků, kteří by se rádi podíleli na obsazení Marsu, byť za cenu nenávratné letenky.
Václav Lang, Novinky









