Mars bývá označován jako planeta, která se nejvíce podobá Zemi. Vědci se dosud neshodli, zda na čtvrté planetě sluneční soustavy existoval nebo existuje život, je však téměř jisté, že charakter terénu v minulosti utvořila tekoucí voda. Její stopy ostatně v nedávné době potvrdily i vyslané sondy.

Sluneční soustava

Sluneční soustava

FOTO: Ondřej Lazar Krynek, fotobanka Profimedia

V období opozice se Sluncem je Mars od Země vzdálen pouhých 55 miliónů kilometrů. Den trvá na Marsu jen o 37 minut déle než na naší planetě a stejně jako jsme zvyklí my, se na rudé planetě střídají roční období. Povrchová teplota na Marsu se pohybuje v rozmezí od -130 °C až po 20 °C.

Atmosféra, kterou z 95 procent tvoří oxid uhličitý, je na Marsu velmi řídká a tlak vzduchu je přibližně stokrát nižší než na Zemi.

Země v pohledu od Marsu

Země v pohledu od Marsu

FOTO: fotobanka Profimedia

 Mars
Země
Průměrná vzdálenost od Slunce 228,5 mil. km
149,7 mil. km
Průměrná orbitální rychlost
24 km/s
29,8 km/s
Rovníkový průměr
6 791 km 12 756 km
Délka jednoho roku
687 pozemských dní
365,25 dní
Délka jednoho dne
24 hod 37 min
23 hod 56 min
Průměrná teplota
-62.78 °C
13,89 °C
Složení atmosféry
95 % CO², vodní pára dusík, kyslík, argon
Počet měsíců
2
1

Zdroj: nasa.gov

Povrch planety Mars

Povrch planety Mars

FOTO: fotobanka Profimedia

Povrch planety, ke které náleží dva menší měsíce Phobos a Deimos, je převážně kamenitý a skalnatý. Nachází se zde rozsáhlá údolí, obrovské vyhaslé vulkány, krátery, rozlehlé planiny s písečnými dunami nebo dlouhá vyschlá řečiště. Na Marsu se například nachází největší socha ve sluneční soustavě, která se tyčí do výše 24 kilometrů.

Povrch planety Mars

Povrch planety Mars

FOTO: fotobanka Profimedia

Pravděpodobně díky vysokému obsahu oxidu železa v povrchových horninách je Mars zbarvený do ruda. Tato jeho charakteristická vlastnost fascinovala lidstvo odnepaměti, například starověcí Římané, kteří rudou považovali za symbol ohně a krve, podle Marsu pojmenovali svého boha války. Marsem se zabýval také Tycho Brahe, Galileo Galilei a další významní astronomové.

Povrch planety Mars

Povrch planety Mars

FOTO: fotobanka Profimedia

Kolonizace Marsu

V současnosti se vědci především za pomoci sond a terénních vozidel snaží dokázat byť jen elementární zárodky života na Marsu. Mezi rekordmany v době strávené na planetě patří Opportunity, která v květnu 2010 překonala stávající rekord sondy Viking 1, když zaznamenala 6 let a 116 dní strávených na povrchu rudé planety. Sonda Spirit, vyslaná současně s Opportunity, od března 2009 nekomunikuje a pravděpodobně je v režimu hibernace. V roce 2010 tuhá zima nadobro odřízla zatím poslední vyslanou sondu Fénix, jež na Marsu objevila stopy zmrzlé vody, od zdroje energie.

Povrch planety Mars

Povrch planety Mars

FOTO: fotobanka Profimedia

Kromě prozkoumávání se začíná také mluvit o kolonizaci nových vesmírných prostor lidmi. Zatím už se přihlásily stovky dobrovolníků, kteří by se rádi podíleli na obsazení Marsu, byť za cenu nenávratné letenky.