Státní zastupitelství podává k soudu obžalobu a zastupuje ji. Zajišťuje potřebné podklady tak, aby co nejlépe hájilo zájmy státu především na trestní spravedlnost. Funguje jako orgán veřejné žaloby, který má dozor nad místy, kde byla porušena osobní svoboda. Podílí se na prevenci kriminality.

Soustava státních zastupitelství má hierarchickou strukturu, nejprve je okresní, poté krajské, vrchní a následně nejvyšší. Jeho správu vykonává Ministerstvo spravedlnosti. To se snaží vytvářet takovém podmínky, v nichž by zastupitelství nalezlo co nejschůdnější cestu k dosažení vytčeného cíle.

Nejvyšší státní zastupitelství sídlí v Brně a jeho působnost je v souladu s Nejvyšším soudem.

Základní náplní je vykonávání dohledu nad podřízenými úřady, resp. nad vrchními státními zastupitelstvími. Dále vyřizuje podněty ke stížnostem pro porušení zákona v trestných věcech, může k ním však přistupovat i z vlastní iniciativy. Vydává mimo jiné výkladová stanoviska ve formě doporučení a řeší i konkrétní aplikační problémy vycházející z praxe a to jak v trestní tak v netrestní oblasti. Uveřejňuje výkladová stanoviska k jednotlivým zákonům nebo právním předpisům, které jsou publikovány ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a tím pádem sjednocuje interpretaci některých právních otázek.

V čele nejvyššího státního zastupitelství stanul 3. ledna 2011 Pavel Zeman, který nahradil dosavadní šéfku Renatu Veseckou. Jeho novými podřízenými jsou náměstci působící ve třech základních oblastech: trestní a závažná hospodářská a finanční kriminalita; legislativa a mezinárodní pomoc, trestní věci a správa.

Nejvyšší státní zástupci
JUDr. Bohumíra Kopečná (4. května 1994 - 31. března 1997)
JUDr. Vít Veselý (1. dubna 1997 - 14. leden1999)
Mgr. Marie Benešová (15. leden 1999 - 29. září 2005)
JUDr. Renata Vesecká (30. září 2005 - 9. listopadu 2005 pověřená k řízení Nejvyššího státního zastupitelství; 10. listopadu 2005 - 27. října 2010)
JUDr. Pavel Zeman (3. ledna 2011)

Kdo se může státním zastupitelem

Státním zastupitelem se může stát pouze občan České republiky starší 25 let a úspěšně ukončil vysokoškolské magisterské právnické vzdělání a složil závěrečnou zkoušku. Státní zástupce je do funkce jmenován ministrem spravedlnosti a se svým jmenováním musí vyslovit souhlas. Poté je přidělen k některému ze zastupitelství. Funkce je časově neomezená a zaniká nejpozději ke konci kalendářního roku, v němž dovrší 70 let.

Státní zástupce zastává svou funkci v pracovním poměru, je proto omezen v případě jiných placených či výdělečných činností, výjimku tvoří vědecká, pedagogická, literární a umělecká činnost a správa vlastního majetku. Rovněž může působit v poradních orgánech státu, pokud to není v rozporu s požadavky na výkon funkce státního zástupce. V případě provinění podléhá kárnému provinění, v němž lze uložit důtku, snížení platu nebo odvolání z funkce.

Státní zástupce se na výkon funkce připravuje po dobu tří let v rámci čekatelské či uznávané odborné praxe, která má mnoho podob. Uznávána je praxe advokáta, advokátního koncipienta, soudce, asistenta soudce Ústavního, Nejvyššího nebo Nejvyššího správního soudu či asistent veřejného ochránce práv, justiční čekatel atp.