Hlavní obsah

Nizozemsko

Foto: Ondřej Lazar Krynek, Novinky
Článek

Monarchie, ve které žijí nejvyšší lidé světa, je pro svou úrodnou nížinatou krajinu bezkonkurenčním lídrem na trhu s květinami. V minulosti se musela vypořádat s těžkými nepokoji, ale v době kolonizace si užila svých několik let slávy. Dnes její ekonomika patří k nejlepším na světě a země se může pochlubit vysokou životní úrovní.

Část Nizozemska leží při pobřeží Severního moře, zbytek se rozkládá na pomezí střední a západní Evropy. Země se často nesprávně označuje jako Nizozemí, což bylo v minulosti území odpovídající dnešnímu Beneluxu. Ještě častěji se užívá název Holandsko, které je však fakticky platné pouze pro dvě z celkem dvanácti nizozemských provincií.

Oficiální název Nizozemské království (Koninkrijk der Nederlanden) v současnosti zahrnuje ještě karibský ostrov Aruba a několik ostrovů v Nizozemských Antilách. Každý z členských subjektů má vlastní vládu i premiéra, ale všechny uznávají společnou hlavu státu. Konstituční monarchie se opírá o dvoukomorový parlament.

Na konci ledna 2013 oznámila královna Beatrix svou abdikaci, která vešla v platnost na den jejích narozenin a Den Královny 30. dubna 2013. Udělala to podobně jako její matka před 33 lety ve prospěch svého syna Viléma Alexandra. Nizozemským králem je teď tedy Vilém Alexandr Nizozemský.

Foto: Profimedia.cz

Nizozemsko - Ikonické větrné mlýny

Předním střediskem Amsterdam

Se svou rozlohou 41 526 čtverečních kilometrů patří Nizozemsko k nejmenším evropským státům, ale hustota osídlení činí kolem 400 obyvatel na kilometr čtvereční.

Hlavním městem Nizozemska je Amsterdam, v němž žije téměř milion obyvatel. Je zároveň největším městem v zemi a centrem kultury. Parlament, vláda i královská rodina ovšem sídlí v třetím největším městě Haagu, kde se nacházejí také desítky mezinárodních orgánů, mimo jiné mezinárodní soudní dvůr nebo Europol.

Amsterdamem protéká řeka Amstel a podobně jako například Stockholm nebo Benátky je protknut sítí vodních kanálů. Jako tradiční dopravní prostředek díky rovinatému terénu slouží městská kola, takže tamní ovzduší je poměrně málo znečistěné.

Jedná se o jedno z nejnavštěvovanějších evropských sídel. Velké množství zejména mladších turistů jej vyhledává i kvůli takzvaným coffee shopům, kterým vláda toleruje prodej lehkých drog. Vyhlášeným cílem je také De Wallen - čtvrť červených luceren - jež je známá vysokou koncentrací prostitutek, které se vystavují ve výkladních skříních směřujících do ulice.

Foto: Profimedia.cz

Nizozemsko - Země tulipánů

Nejvyšší vrchol měří 300 metrů

Synonymem pro Nizozemsko je rovina. Nejvyšším bodem na jeho území je tří set metrový kopec Vaalserberg a celá jedna čtvrtina země dokonce leží pod úrovní moře. Tuto část tvoří takzvané watty, což jsou plochy, které pravidelně zaplavuje příliv. S pomocí písečných valů, hrází a přesypů se však daří tato místa odvodňovat, čímž vznikají suchozemské poldry.

Podnebí státu má oceánský charakter, je vlhké a chladné. Vysoký je roční úhrn srážek i počet silných bouří, které nezřídka rozpoutají ničivé povodně. Kvůli nízkému výskytu přírodních překážek se rovinatou zemí téměř bez ustání prohání silný vítr, pouhých několik dní v roce bývá bezvětrných.

Tento fakt využívají místní obyvatelé již od pradávna, kdy začali v hojné míře stavět větrné mlýny. Dodnes jsou jich v zemi stovky a staly se jedním ze symbolů státu. V minulosti se kromě mletí obilí používaly také k již zmiňovanému vysoušení půdy. Dnes slouží spíše jako atrakce. Ve velké míře je však nahrazují větrné elektrárny.

Foto: Profimedia.cz

V zahradě Evropy roste přední světová ekonomika

Dalším ze znaků království jsou tulipány. Nizozemci se podílí šedesáti procenty na celkovém světovém trhu květin a jsou třetím největším vývozcem zemědělských produktů vůbec. Za tento úspěch vděčí především úrodným pobřežním nížinám, kterým se říká marše. Díky tomu se jejich vlasti přezdívá zahrada Evropy. Vedle pěstitelství se Nizozemci řadí i mezi největší světové producenty mléka a mléčných výrobků. Jejich sýry jsou mezinárodně proslulé.

Nizozemská ekonomika jinak patří dlouhodobě k nejvyspělejším na světě. Dlouhodobě se také řadí na přední příčky v pořadí zemí s nejvyšší životní úrovní.

Průmysl se na celkovém hospodářském výkonu podílí přibližně z jedné čtvrtiny. Nejvýznamnějšími odvětvími jsou potravinářství, tabáčnictví, strojírenství a chemický průmysl. Velký význam má také zpracování ropy, hlavní rafinerie leží poblíž Rotterdamu v Severním moři.

Foto: Envato Elements

Amsterdam

Pod nadvládou katolických Habsburků zemi ničily náboženské bouře

Dějiny země jsou spjaté s dějinami celé historické oblasti Nizozemí, které se rozprostíralo na území dnešních států Beneluxu. Počátek osidlování sahá až do doby ledové. V prvním tisíciletí před naším letopočtem pak území ovládly keltské a germánské kmeny. Brzy si je však podmanili Římané, za jejichž éry vznikla města jako Nijmegen nebo Utrecht. Severní část dnešního Nizozemska tehdy ovládal kmen Frísů, který zde dodnes přetrval jako specifická etnická menšina s vlastním jazykem.

Foto: Toussaint Kluiters, Reuters

V Amsterdamu se koná každých pět let námořnický festival. Na přehlídku připluly plachetnice i historický trojstěžník.

Po zániku římského impéria se Nizozemí stalo součástí Francké říše a po smrti Karla Velikého součástí Východofranské říše. Období středověku znamenalo pro Nizozemsko, jež sloužilo jako důležitá evropská křižovatka, silný rozkvět obchodu a měst. Ve čtrnáctém století se pak země dostala pod nadvládu burgundských vévodů, kteří ukončili období nestability a politické roztříštěnosti.

Když však v bitvě u Nancy v roce 1477 padl vévoda Karel Smělý, území si mezi sebe rozdělili francouzský král Ludvík XI. a habsburský arcivévoda Maxmilián I., který uzavřel sňatek s dědičkou trůnu Marií Burgundskou. Území dnešního Nizozemska připadlo pod nadvládu španělské větve Habsburků a stalo se součástí Svaté říše římské.

V šestnáctém století Nizozemskem zmítaly náboženské nepokoje. Silně katolickým Habsburkům se totiž příčil rozmach protestanství v rámci církevní reformace. Přitom právě kalvinismus, který dbá na disciplínu a pracovitost, se v obchodně založené zemi těšil značné popularitě.

Rozepře mezi šlechtou a poddanými vyústily v roce 1568 v takzvanou osmdesátiletou válku. Povstání vedl luteránský stoupenec Vilém Oranžský, který po deseti letech uzavřel s několika protestantskými provinciemi na severu Utrechtskou unii, jež byla na Habsburcích nezávislá. Naproti tomu jižní provincie, které se k povstání nepřidaly, se spojily v prohabsburskou Arraskou unii.

Tyto dva subjekty se staly zárodkem dnešního Nizozemska, respektive Belgie. Boje nadále trvaly, v sedmnáctém století je přiživila třicetiletá válka, avšak Vestfálský mír, uzavřený v roce 1648, definitivně posvětil sjednocení severních provincií a jejich svaz získal status republiky.

Foto: Profimedia.cz

Nizozemsko - Plavební kanály v Amsterdamu

Zlatý věk kolonizační velmoci ukončily boje s Anglií a Francií 

Tou dobou již Nizozemsko prožívalo zlatý věk své existence. Zapojilo se do procesu kolonizace a vydobylo si tak pozici mezi předními světovými velmocemi. Své územní snahy upřelo především na Asii, počátkem 17. století zde založilo Východoindickou společnost, zahrnující téměř celou Indonésii. Západoindická společnost na opačné straně zeměkoule zase spravovala několik menších území v Africe a Americe. Mezi nimi například kolonii New Amsterdam, kterou později prodali Angličanům a dali tak vzniknout současné metropoli New York.

Ze všech zabraných oblastí plynulo evropskému státu veliké bohatství a Amsterdam se stal významným finančnickým centrem. Celá země se navíc mohla pochlubit vysokou úrovní života. O tom svědčí i přítomnost řady vědců, myslitelů a zejména umělců. Mezi nejslavnější z nich patří malíři Vincent van Gogh, Rembrandt van RijnJan Vermeer van Delft nebo filosof Baruch Spinoza.

Foto: Profimedia.cz

Nizozemsko - Plavební kanály v Amsterdamu

Období prosperity zarazila až na konci století série námořních válek s Anglií a vleklý spor s Francií. Na počátku devatenáctého století byla země tak hospodářsky vytížená, že se blížila k úpadku. Konečnou ránu zasadil Napoleon Bonaparte, který zemi připojil k Francii.

Nezávislost získalo opětovně až s Napoleonovým svržením, ale až do roku 1830 sdílelo společný stát se Španělským Nizozemím (někdejší provincie Arraské unie), které se po osamostatnění přejmenovalo na Belgii. V průběhu století se Nizozemsko všestranně stabilizovalo.

V první světové válce sice Nizozemsko vyhlásilo neutralitu, ale přesto doznalo některých škod, zvláště co se týče dodávky potravin. Druhé světové válce se ale nevyhnulo. Hitler jej se svými vojsky přepadl v roce 1940 a okupoval téměř do konce války. Stejně jako ostatní země postižené válkou utrpělo i Nizozemsko rozsáhlé škody a ztráty na životech. Bylo vyhlazeno velké množství Židů, kteří se sem v hojném počtu v minulosti přestěhovali kvůli velké náboženské toleranci. Významný přístav Rotterdam byl prakticky celý zničen.

Stejně jako zbytek státu byl ale během let obnoven a mohl se těšit nové prosperitě. Velkou ranou pro celé království však byla ztráta většiny zámořských kolonií. I tak ale jeho rozkvět neustával. V padesátých letech bylo jednou ze zakládajících členů Evropského hospodářského společenství a nadále pokračovalo v integraci do mezinárodních uskupení. Dnes je například členem NATO, OSN a OECD, patří do eurozóny, jako oficiální platidlo tedy používá euro.

Nejhustěji osídlený velký stát v Evropě

Nizozemsko patří k nejhustěji obydleným státům světa, v evropském měřítku obsazuje přední příčky. Na pevninské ploše o rozloze kolem 34 tisíc kilometrů čtverečních žije sedmnáct a půl milionu lidí, což v průměru znamená, že na jeden čtverečný kilometr připadá přibližně 522 obyvatel.

Většina Nizozemců se usazuje ve velkých městech. Téměř polovina jich žije v konurbaci Randstadt, tvořené městy Amsterdam, Rotterdam, Haag a Utrecht. Zhruba 80 procent všech obyvatel tvoří lidé s nizozemskou národností, zbytek jsou zejména Němci, Marokánci, Turci, Poláci a Rumuni.

Foto: Profimedia.cz

Nizozemsko - Červené uličky Amsterdamu

Jako úřední jazyk se používá nizozemština, která vznikla kolem roku 700 z množství germánských dialektů, a rozmanitá fríština, jež je blízce podobná angličtině a používá se v severní provincii Frísko. Na Nizozemských zámořských ostrovech se používá též karibský jazyk papiamento, který je založen na románských jazycích a ovlivněn řečí kolonizátorů.

Navzdory historickým událostem, kterými dlouhá léta hýbaly především náboženské spory, se dnes 57 procent občanů nepřiznává k žádné církevní příslušnosti. Římští katolíci a protestanti dohromady tvoří polovinu všech věřících a zbylých osm procent připadá na vyznavače islámu a jiných náboženství.

Články k tématu

Blesk ve Slovinsku zabil dva turisty

Na tři se v pátek odpoledne zvedl počet obětí bouří a záplav z přívalových dešťů ve Slovinsku poté, co dva nizozemské turisty v horách zabil blesk. Těla byla...

Timmermans chce opustit Evropskou komisi

Místopředseda Evropské komise Frans Timmermans opustí funkci v unijní exekutivě a bude se ucházet o post lídra levicové koalice Strany práce (PvdA) a Zelené...

Zelenskyj přiletěl do Nizozemska

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu pozdě večer přicestoval do Nizozemska. Tamní média informovala, že letoun nizozemské vlády přistál na...