Odbory působí v mnoha velkých podnicích, například v Plzeňském Prazdroji, mladoboleslavské Škodě Auto, Českých drahách či v obchodním řetězci Tesco. Stávky či demonstrace nebývají při vyjednávání nebo při nespokojenosti s vládou žádnou výjimkou.

Například jedna z největších demonstrací za několik let se uskutečnila na konci června 2008. Tehdy protestoval proti vládním reformám asi milión lidí. Stávku vyhlásila právě ČMKOS a to od 13. do 14. hodiny. V té době nejezdily vlaky a MHD v mnoha městech. K protestům se připojili i zdravotníci. [celá zpráva]

Naposledy pak odbory pohrozily stávkou kvůli danění benefitů. Vláda jim ustoupila a narychlo parlament přijal zákon, který zajišťoval nižší danění benefitů. Proti se však postavil prezident Václav Klaus, který zákon vetoval. O benefitech se tak bude dál jednat.

K čemu se Tripartita vyjadřuje:
hospodářská politika
pracovněprávní vztahy
kolektivní vyjednávání a zaměstnanost
sociální otázky a zdravotnictví
mzdy a platy
veřejné služby a veřejná správa
bezpečnost práce
rozvoj lidských zdrojů a vzdělávání
postavení ČR v rámci EU
Zdroj: převzato z www.cmkos.cz

Historie odborů v tuzemsku

Historie odborových svazů sahá do roku 1870, kdy rakouský parlament schválil zákon o koaliční svobodě. Odbory již tehdy chtěly hájit zájmy svých členů, zákon byl přijat pod tlakem dělnických demonstrací.

Během II. republiky nastal rozkol v odborových organizacích, proto byly ministerstvem vnitra nuceně vytvořeny dvě nové organizace ‑ Národní odborová ústředna zaměstnanecká (NOÚZ) a mnohem menší Ústředí veřejných zaměstnanců (ÚVZ).

 

FOTO: Tomáš Reiner, Novinky

Po druhé světové válce se NOÚZ transformovalo v Revoluční odborové hnutí (ROH). Formálně mělo jít o nadstranickou organizaci, přesto úzce spolupracovala s KSČ. Po Sametové revoluci byly odbory transformovány, a to až do dnešní podoby ČMKOS.

Odbory mají pravomoc jednat s nejvyššími představiteli státu. Jedním z hlavních úkolů je pak kolektivní vyjednávání. Pokud nejsou odboráři s výsledky spokojeni, svoji nevoli dávají nejčastěji najevo stávkami a demonstracemi.

Cíle ČMKOS:
Obrana a obhajoba ekonomických, pracovních, sociálních a ostatních zájmů členů konfederace, kterými jsou jednotlivé odborové svazy v ní sdružené.
Prosazování požadavků členů konfederace ve vztahu ke státu, k zaměstnavatelským sdružením a jiným subjektům.
Rozvíjení spolupráce s partnerskými zahraničními ústřednami, nadodvětvovými odborovými organizacemi a dalšími mezinárodními institucemi.
Koordinace a obhajoba zájmů členů konfederace na celostátní i regionální úrovni.
ČMKOS se při své práci řídí následujícími zásadami:
Nezávislostí na orgánech státní moci, správy a samosprávy, na organizacích zaměstnavatelů, na politických stranách a hnutích a na jiných odborových a občanských sdruženích.
Demokratickými principy jednání a rozhodování.
Sjednocováním zájmů a mezisvazovou a mezinárodní solidaritou.
Respektováním a podporou společných cílů.
Nevměšováním se do vnitřních záležitostí členů konfederace.
Zdroj: převzato z www.cmkos.cz