Olomouc je jinak dodnes tradičním regionálním centrem střední Moravy, zároveň pak středisko Olomouckého kraje.

V čele města stojí primátor. Nyní je tam trvale hlášeno k pobytu přes sto dva tisíce obyvatel. Rozkládá se na 10 336 hektarech v Hornomoravském úvalu na řece Moravě při soutoku s Bystřicí a je obklopené úrodnou krajinou Hané.

Střed Olomouce leží v nadmořské výšce 219 metrů nad mořem. Nejnižším bodem je pak řeka Morava na jihu. Jako jediná obec s více než 100 000 obyvateli je 100 % zásobována vodou z podzemních zdrojů.

Vzdálenost Olomouce od ostatních měst
MěstoPočet kilometrů
Berlín620
Brno80
Bratislava200
České Budějovice290
Budapešť400
Hradec Králové140
Londýn1 540
Liberec240
Moskva1 790
Ostrava110
Paříž1 340
Plzeň370
Vídeň200
Praha280
Varšava500
Ústí nad Labem370

V Olomouci sídlí Univerzita Palackého a arcibiskupství. Díky ojedinělé architektuře, především barokním skvostům, zavítá do města každý rok přes sto tisíc turistů.

Rektorát Univerzity Palackého v Olomouci

Rektorát Univerzity Palackého v Olomouci

FOTO: Univerzita Palackého

Historie

Oblast nynějšího města byla podle archeologických nálezů osídlená již v období prehistorie, konkrétně paleolitu. Do popředí moci se dostala v 11. století.

Jako první moravský kníže se v Olomouci usadil přibližně od roku 1030 Břetislav, syn českého knížete Oldřicha. Nejstarší zmínka o olomouckém raně středověkém hradu se ovšem datuje do roku 1055.

V roce 1063 tam kníže Vratislav II., pozdější český král, založil u olomouckého kostela sv. Petra biskupství. O pár let později vyrostl kamenný hrad a benediktinský klášter Hradisko.

Samo středověké město bylo založeno až před polovinou 13. století za krále Václava I., a to v místech starší řemeslnicko-kupecké osady v podhradí. O pár desítek let později vyrostly městské hradby.

Olomouc v té době fungovala jako správní, církevní, obchodní a vojenské středisko. Stala se největším centrem obchodu na Moravě. Do dějin vešla i jinak. V roce 1306 tam byl zavražděn český král Václav III.

Za husitství se pak stala baštou římskokatolické církve. V předbělohorském období byla s osmi tisíci obyvatel a počtem 1200 domů druhým největším městem v českých zemích po Praze.

Svůj vliv si město zachovávalo po staletí. Například v dómě svatého Václava roku 1469 prohlásila část českých a moravských pánů uherského krále Matyáše Korvína králem českým.

Úpadek nastal během 16. a 17. století, kdy oblast zasáhly opakovaně morové epidemie, při nichž zemřely tisíce lidí, a v neposlední i Třicetiletá válka.

Vedle dějin moci procházely Olomoucí i ty kulturní. Roku 1767 tam mimo jiné při svém pobytu zkomponoval jedenáctiletý Wolfgang Amadeus Mozart VI. symfonii F – dur.

Církevní vliv regionu zase posílil rok 1777, kdy se z tamního biskupství stalo arcibiskupství.

Rozlitá Morava v olomoucké části Nové Sady.

Rozlitá Morava v olomoucké části Nové Sady.

FOTO: Marek Dostál, Právo

V posledních letech zasáhly město opakovaně rozmary počasí. Ničivá povodeň v roce 1997 zatopila více než třetinu jeho území. Ve čtvrtích ležících při řece Moravě – zejména v Černovíře, Lazcích, Nových Sadech, zanechala drtivé škody.

Název města

Původ názvu města Olomouc (hanácky Olomóc nebo Holomóc, německy Olmütz, polsky Ołomuniec, latinsky Eburum nebo Olomucium, Holomucensis) je etymologicky sporný.

Místní jméno je poprvé doloženo v Kosmově kronice Čechů z roku 1055. Nářeční tvar s počátečním h- je poprvé doložen v roce 1208.

Problém někdy činí skloňování samotného jména. Ve spisovné češtině je Olomouc zásadně rodu ženského, skloňuje se podle vzoru píseň. V místním úzu převládá rod mužský, skloňování podle vzoru stroj.

Kultura

Více než čtyřicetiletou tradici má Academia film Olomouc (AFO), mezinárodní festival dokumentárních filmů a videoprogramů.

Dále pak do města láká na jaře, v létě a na podzim návštěvníky z daleka akce FLORA Olomouc, mezinárodní zahrádkářská výstava s každoroční návštěvností okolo 80 000 návštěvníků. Její kořeny sahají do roku 1966.

Krásu květin mohou nyní obdivovat návštěvníci na olomouckém výstavišti.

Krásu květin mohou obdivovat návštěvníci na olomouckém výstavišti.

FOTO: Miloslav Hradil, Právo

  

Památky

V historickém jádru města stavěném od počátku 11. století do poloviny 19. století vzniklo několik velkých náměstí s architektonickými klenoty. V Olomouci je totiž vedle králů doloženo působení více než dvaceti významných šlechtických rodů, jako byli Pernštejnové, Liechtensteinové, páni z Boskovic, Ludanic, Žerotína a další.

Velkému soustředění šlechty i církevních institucí odpovídají jejich budovatelské snahy. Ty se z počátku soustředily především kolem Horního náměstí. Je na něm radnice s orlojem z 15. století, Herkulova, Ariónova a Caesarova kašna, a především památka UNESCO - sloup Nejsvětější Trojice.

Nejstarší známou olomouckou kamennou stavbou je pak původně románská biskupská bazilika sv. Václava, vysvěcená roku 1131.

Olomoucký orloj

Podle tradice byl orloj postaven v letech 1419–1422. První písemná zmínka o něm ovšem pochází z roku 1519, radnice jej ale pravděpodobně získala dříve - brzy po roce 1474.

Následně byl opakovaně přebudováván a vybavován různými druhy pohyblivých loutek.

Olomoucký orloj..

Olomoucký orloj

FOTO: Miroslav Hradil, Právo

Nejstarší části z dnešního astronomického stroje pocházejí z roku 1898. Za 2. světové války byl poškozený. Svou nynější tvář získal v letech 1947–1955. Jejím autorem byl Karel Svolinský.

Ariónova kašna

Ariónova kašna vznikla v roce 2002 jako sedmá v pořadí v Olomouci. Je  dílem rodáka sochaře Ivana Theimera a architektky Angely Chiantelliové.

Námětem výzdoby je antická pověst o řeckém básníkovi, pěvci a hráči na kitharu Ariónovi, jehož zachránil z vln delfín, přivábený jeho zpěvem.

Ariónova kašna a Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci

Ariónova kašna a Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci

FOTO: fotobanka Profimedia

Oválný bazén kašny zapuštěný pod úroveň dlažby nese tři bronzové skupiny: obelisk na krunýři monumentální želvy, sousoší dvou dětí a stojícího Arióna s delfínem. Další plastika želvy je umístěná vedle nádrže.

Sloup Nejsvětější Trojice

Olomoucký čestný sloup Nejsvětější Trojice je vůbec největším seskupením barokních soch v rámci jedné skulptury ve střední Evropě.

Měří 35 metrů. Ve jeho spodní části se nachází kaple. Výzdobu tvoří 18 soch světců, 12 figur světlonošů, 6 reliéfů s polopostavami apoštolů, dále sousoší Nanebevzetí Panny Marie umístěné ve střední části sloupu a vrcholové sousoší Nejsvětější Trojice. Obě sousoší jsou měděná a pozlacená.

Budování sloupu prosadil kameník Václav Render. Ten stavbu od roku 1716 řídil i platil. Do své smrti vybudoval první patro s kaplí. Dokončení sloupu trvalo do roku 1854, kdy jej za přítomnosti císařovny Marie Terezie a jejího muže Františka I. Lotrinského vysvětil olomoucký biskup Troyer. V roce 2000 byla stavba zapsána na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

Klášter Hradisko

Klášter Hradisko na Sušilově náměstí byl založen jako benediktinský roku 1078. Před polovinou 12. století vystřídali benediktiny premonstráti, kteří tam zůstali až do zrušení kláštera roku 1784.

Hradisko v Olomouci

Hradisko v Olomouci

FOTO: olomoucky-kraj,

Dnešní areál je pro svou půdorysnou dispozici zbudované na více než jednom hektaru často nazýván hanáckým Escorialem. Čtyřkřídlou stavbu dělí vnitřní příčné křídlo na dvě části – konvent a prelaturu. Od roku 1802 slouží klášter jako vojenská nemocnice.

Parkoviště před vojenskou nemocnicí v Olomouci zaplnily desítky evakuovaných pacientů i zdravotníků.

Pohled na vojenskou nemocnicí v Olomouci.

FOTO: PRÁVO/Petr Marek,

Katedrála sv. Václava

Katedrála sv. Václava na Václavském náměstí se svým dvouvěžovým průčelím patří k panoramatu města. Kostel začal stavět před rokem 1107 olomoucký údělný kníže Svatopluk a roku 1131 jej vysvětil biskup Jindřich Zdík.

Roku 1469 v katedrále část českých a moravských pánů a zástupců měst prohlásila uherského krále Matyáše Korvína za českého krále.

Třetí, jižní věž, vysoká přesně 100,65 m, je nejvyšší kostelní věží na Moravě.

Halové trojlodí kostela vychází z původní středověké dispozice. Gotické pilíře trojlodí pocházejí ze 13. století. Na počátku 17. století zasáhl do stavby dómu kardinál František Dietrichštejn. Dal zbudovat nový raně barokní presbytář o rozměrech 35 x 23 metry. Na konci 19. století získal novogotickou podobu. Autorem plánů byl Gustav Meretta.

Arcibiskupský palác

Barokní palác dal vybudovat na místě renesančního paláce zničeného za třicetileté války olomoucký biskup Karel II. z Liechtensteinu-Castelcorna v letech 1665-1685. Tvoří jej sedm dvoupatrových křídel obíhajících dva vnitřní obdélníkové dvory.

Stavba vznikla podle projektu Filiberta Lucheseho, severoitalského architekta působícího u vídeňského dvora. Stávala se opakovaně dějištěm význačných historických událostí.

Mimo jiné během revolučního roku 1848 přesídlil císařský dvůr na pět měsíců do Olomouce. A právě v arcibiskupském paláci byl po abdikaci císaře Ferdinanda V. druhého prosince dosazen na trůn František Josef I.

Olomoucké hradby

Středověké opevnění někdejšího královského města Olomouce se do současné doby zachovalo pouze ve fragmentech. Dobře viditelné je v Bezručových sadech.

Nejstarší zmínka o něm pochází z roku 1321. K tehdejšímu systému patřily i z většiny nedochované městské brány a také fortny.  V polovině 17. století vytvořili Švédové z Olomouce bastionovou pevnost. Později přibyla soustava předsunutých pevnůstek. Olomoucká pevnost byla zrušena v březnu 1887.

Členění města

Olomouc se člení na 26 částí, které odpovídají historickému vzniku města.

Městské části
1. Bělidla
2. Černovír
3. Droždín
4. Hejčín
5. Hodolany
6. Holice
7. Chomoutov
8. Chválkovice
9. Klášterní Hradisko
10. Lazce
11. Lošov
12. Nedvězí u Olomouce
13. Nemilany
14. Neředín
15. Nová Ulice
16. Nové Sady (Olomouc)
17. Nový Svět
18. Olomouc-město
19. Pavlovičky
20. Povel Povel
21. Radíkov
22. Řepčín
23. Slavonín
24. Svatý Kopeček
25. Topolany
26. Týneček

Průmysl

FARMAK, a. s.

Činnost: výroba léčivých látek, meziproduktů a čistících a desinfekčních prostředků. Tradice začala v roce 1934, kdy byla vybudována moderní šestipatrová budova a započata výroba rozpouštědel ve firmě Hanák. O pět let později byl změněn název firmy na Hamma a zároveň výrobní program na různá léčiva.

V roce 1946 byla firma začleněna do koncernu SPOFA. V dnešní době je FARMAK, a. s. společnost zaměřená na výrobu aktivních farmaceutických ingrediencí – léčivých látek, chemických meziproduktů a specialit a dezinfekčních prostředků.

OLMA, a. s.

Činnost: výroba konzumního, sušeného mléka a mléčných výrobků.

V roce 1965 byl ministerstvem potravinářského průmyslu schválen koncept vybudování mlékárny se sušárnou v Olomouci o celkové denní kapacitě 450 tisíc litrů mléka. V lednu 1967 byla zahájena výstavba a v listopadu 1967 byla v první etapě uvedena do provozu sušárna.

FOTO: Milan Malíček, Právo

Provoz byl zahájen v prosinci 1970 a výstavba byla zakončena v květnu 1972. Do roku 1990 byla OLMA součástí SEVEROMORAVSKÝCH MLÉKÁREN NP OSTRAVA – MARTINOV a poté se vyčlenila jako státní podnik Olma, Mlékárenský průmysl Olomouc.

Společnost OLMA, a. s. je ryze českou společností, jejímž majoritním vlastníkem je Milkagro, a. s. Olomouc - sdružení prvovýrobců a dodavatelů mléka. Hlavní činností je zpracování syrového kravského mléka, výroba mléčných výrobků a obchodní činnost.

GRIOS s. r. o. (OOPP KOVO DŘEVO)

Činnost: Výroba drátěného programu, především klecí na ptactvo a kovové zboží pro automobilový průmysl.

Tradice výroby drátěného programu sahá až do roku 1868, kdy Julius Kremer začal s výrobou kovového zboží. V roce 1948 byl podnik zestátněn a přejmenován na Okresní opravárenský a průmyslový podnik KOVO-DŘEVO. Ten získal v Československu monopol v oblasti výroby klecí na ptactvo.

V roce 1996 byl státní podnik zprivatizován firmou GRIOS s. r. o. Poté zaměřila činnost pouze na drátěný program. Od roku 2000 získávají stále více na významu dodávky pro automobilový průmysl

Moravské železárny, a. s.

Činnost: výroba strojních součástí, zápustková kovárna a slévárna.

Moravské železárny byly založeny v roce 1907. Prvotní výroba zahrnovala kovárnu na zápustkové i volné výkovky, slévárnu šedé litiny a strojní opracování výkovků a odlitků.

Od roku 1911 až do roku 1945 byly Moravské železárny akciovou společností vlastněnou Moravskou agrární a průmyslovou bankou. Poté se staly národním podnikem. Pod historickým názvem nyní zůstává výroba fitinků, malých odlitků z tvárné, šedé, temperované a bílé litiny a také zápustkové výkovky.

V roce 2005 došlo k akvizici 100 % akcií společnosti Moravské železárny, a. s. společností ARCADA Capital, a. s. a firma je dnes součástí skupiny UNEX. Výrobky jsou dodávány jak na tuzemský, tak i zahraniční trh.

Nestlé Česko s. r. o., závod ZORA

Činnost: výroba čokolády a čokoládových pochoutek.

Nový podnik pod názvem První společná moravská továrna na cukrovinky a čokoládu v Olomouci vznikl v roce 1898. Výroba byla zahájena v pronajatých prostorách na Dolním náměstí v historickém centru města 12. června 1899. V roce 1910 se výroba přemísťuje do nové moderní továrny v Hodolanech. Znárodněním koncem 40. let vznikla Zora, továrna na čokoládu a cukrovinky, národní podnik.

Výroba cukrovinek Orion se přesune z Prahy do Olomouce.

Výroba cukrovinek Orion se přesunula z Prahy do Olomouce.

FOTO: nestle.cz,

V 60. letech v rámci změn průmyslu čokolády a cukrovinek byla ZORA začleněna do národního podniku Československé čokoládovny se sídlem v Praze a byla jeho jedním z největších závodů. Od roku 1999 je továrna součástí švýcarského potravinářského koncernu Nestlé.

Od roku 2004 je ZORA novým „domovem“ pro nejsilnější tuzemskou čokoládovou značku ORION.

Solné mlýny, a. s.

Činnost: výroba soli a solných výrobků.

Společnost Solné mlýny byla založena v roce 1921 v Olomouci jako společnost s ručením omezeným. Na tehdejší poměry šlo o obrovský podnik. Skládal se z několika budov, vlastní železniční vlečky, silnice, dílen, dvou obytných domů a především vlastní budovy mlýna a balírny a obrovských skladů na kapacitu více jak 20 tisíc tun kusové soli.

Zdroje: Flora Olomouc, Informační centrum Olomouce, Ministerstvo vnitra ČR, olomouc.com, Statutární město Olomouc, Wikipedie