Přes 116 tisíc metrů čtverečních pojme na 26 000 zaměstnanců. S Washingtonem ji spojuje skoro 50 kilometrů dálnic, metro a autobusy. Pěšky se k ní dostat nedá.

Stavba má sedm pater, dvě v podzemí a pět nadzemních. Jednotlivé části pětihúhelníku tvoří pět soustředných řad, které v každém nadzemním poschodí spojují chodby, jež jsou dohromady dlouhé téměř 30 kilometrů. Přesto trvá nanejvýš sedm minut dostat se z libovolného místa na jakékoliv jiné.

Vprostřed komplexu se nachází pětiúhelníkové náměstí o výměře 20 000 metrů čtverečních. Vně stavby je 16 parkovišt pro téměř 9000 aut.

Budova Pentagonu ve výstavbě

FOTO: fotobanka Profimedia

V komplexu je přes 4000 hodin, 691 fontán, 284 odpočíváren, jídelna, dvě kavárny a sedm snack barů. Podle serveru Globalsecurity se v Pentagonu denně uskuteční přes 200 000 telefonátů, které zprostředkovává na 160 000 kilometrů telefonních kabelů. Místní poštou projde denně na 1 200 000 zásilek a ve zdejších knihovnách je 300 000 publikací a 1700 periodik v různých jazycích.

V budovách chybí mramor. Itálie, tehdy hlavní dodavatel tohoto kamene, byla v době výstavby Pentagonu s USA ve válce.

Historie

Pentagon navrhl architekt George Bergstrom a budova se začala stavět v roce 1941. Ministerstvo obrany se v předchozích letech několikrát stěhovalo, ovšem během druhé světové války vzrostla v souvislosti s navýšením počtu pracovníků potřeba definitivně vyřešit problém s nedostatečným prostorem.

Uvažovalo se o výstavbě v prostoru místní části Arlington Farm nebo starého Hooverova letiště v Arlingtonu. Vítězila první varianta, ale prezident Franklin Delano Roosevelt se nakonec rozhodl pro letiště, protože nechtěl, aby stavba bránila ve výhledu na Washington D.C. z vojenského hřbitova Arlington.

Budova Pentagonu ve Washingtonu

FOTO: fotobanka Profimedia

Pětiúhelníkový tvar komplexu, který představoval uzpůsobení se podmínkám v Arlington Farm už nicméně zůstal. Nové návrhy by projekt pozdržely a prodražily a Rooseveltovi se stávající líbil. Jelikož letiště stavbu z hlediska prostoru nijak neomezovalo, upravili designéři její budoucí vzhled na pravidelný pětiúhelník.

Stavba byla dokončena za rekordních 16 měsíců v roce 1943. Výstavbu urychlilo napadení amerického přístavu Pearl Harbor Japonci a vstupem USA do války.

V průběhu let se v okolí Pentagonu několikrát protestovalo, nejsilněji proti válce ve Vietnamu v roce 1967 a také proti irácké válce v roce 2007. Sídlo ministerstva obrany se také 11. září 2001 stalo terčem útoku teroristů. Jedno z letadel unesených islamisty narazilo do západní části komplexu. Zemřelo 189 lidí - 64 na palubě a 125 uvnitř budovy.

Jak se neztratit

Soustředné řady budov uspořádané v pětiúhelníku mají označení A až E. Písmeny F a G se označují celá podzemní patra. Budovy A jsou při náměstí ve středu, E tvoří vnější okraj pětiúhelníku a sídlí v nich většinou výše postavení představitelé. Podzemní podlaží jsou označována písmeny B (z angl. basement) a M (mezzanine), nadzemní číslice 1 až 5.

Budova Pentagonu po nárazu letounu v září 2001

FOTO: fotobanka Profimedia

Označení kanceláří nesou informace o poschodí, řadě a dále číslo nejbližší chodby a sekci - například 1C213.

Ministerstvo obrany USA

Je federálním ministerstvem zodpovědným za bezpečnost. Jeho organizaci a funkci zakotvuje článek 10 sbírky zákonů USA. Tvoří ho tři základní pilíře - oddělení armády, oddělení námořnictva a oddělení letectva. Mezi stovky agentur se řadí i Národní bezpečnostní agentura či Obranná zpravodajská agentura a v době války má ministerstvo obrany kontrolu také nad pobřežní stráží, která jinak spadá pod resort vnitra.

Vrchním velitelem ozbrojených složek je prezident USA. Předsedá také Národní bezpečnostní radě, v níž zasedá jeho viceprezident, bezpečnostní poradci, ministři a další představitelé.

V základní bezpečnostní struktuře je pod prezidentem ministr obrany a dále generální štáb (plánuje a koordinuje), centrální velitelství (vede operace) a již zmíněná tři vojenská oddělení armáda, námořnictvo a letectvo (trénink a vykonávání operací).

Zdroje: Pentagon, ministerstvo obrany, Globalsecurity