Do roku 1784 byl oficiální název města Královské hlavní město Praha, od roku 1920 se používá Hlavní město Praha. Etymologie slova Praha se odvozuje za prvé od „prahu“, za druhé se uvádí původ od „říčního prahu či jezu“, který se nacházel na místě dnešního Karlova mostu. Nad tímto brodem se město začalo rozrůstat a odtud vznikl jeho název.

Pražský hrad

Pražský hrad

FOTO: fotobanka Profimedia

Praha se řadí mezi nejkrásnější města v Evropě. Její historické centrum s panoramatem Pražského hradu, největšího hradního komplexu na světě, patří od roku 1992 na seznam památek UNESCO. Komplex zahrnuje unikátní urbanistický celek Pražského hradu a Hradčan, Malé Strany včetně Karlova mostu, Starého Města s Josefovem (dochovaná část bývalého Židovského Města), Nového Města, Vyšehradu i jejich jednotlivé památky.

Přehled průměrné teploty a srážek podle měsíců (1. pololetí)
MěsícLedenÚnorBřezenDubenKvětenČerven
Maximální teplota1,4°C3,1°C7,7°C13,4°C18,7°C21,2°C
Minimální teplota-3,6°C-3,3°C-0,1°C3,5°C8,4°C11,3°C
Srážky (v mm)
23,623,128,138,277,272,7
Přehled průměrné teploty a srážek podle měsíců (2. pololetí)
MěsícČervenecSrpenZáříŘíjenListopadProsinecRok
Maximální teplota23,6°C23,5°C18,6°C12,8°C5,5°C2,1°C12,7°C
Minimální teplota13,4°C13,0°C9,1°C4,9°C0,3°C-2,2°C4,5°C
Srážky (v mm)
66,269,640,430,531,925,3526,6

Ekonomika

Hlavní město je zároveň hospodářským centrem České republiky.

V roce 2002 obnášel hrubý domácí produkt v Praze kolem 620 miliard (25,7 % celkového HDP v tržních cenách, v přepočtu na hlavu to činí 226 % celorepublikového průměru).

Staroměstský orloj

Staroměstský orloj

FOTO: fotobanka Profimedia

Obyvatelstvo

Od poloviny 90. let se zvyšuje podíl národnostních menšin. Podle odhadů v Praze trvale nebo přechodně žije asi 50 000 Slováků, 50 000 Ukrajinců, 20 000 osob z bývalého SSSR (hlavně Rusové a Bělorusové),  10 000 obyvatel ze států bývalé Jugoslávie (především Srbové a Chorvati) a 15 000 Vietnamců.

Podle sčítání pražského magistrátu v roce 2007 se v Praze pohybuje asi 200 bezdomovců.

Kultura

Praha je kulturní metropolí, kde působí desítky muzeí, galerií, kin, divadel a nejrůznějších organizací. Roku 2000 byla Praha Evropské město kultury.

Staroměstské náměstí

Staroměstské náměstí

FOTO: fotobanka Profimedia

Centrum města zdobí neobyčejné množství a koncentrace dochovaných architektonických památek, tato část se označuje jako Pražská památková rezervace (PPR). O rozloze 8,66 km2 patří mezi největší rezervace svého druhu na světě. Dochování památek je zapříčiněno také relativně minimálním poškozením za druhé světové války. V Praze se nachází celkem 37 národních kulturních památek.

Pražská kubistická architektura patří mezi světové unikáty – jen v Praze se kubismus projevil v architektuře. Jedná se o například o vily pod Vyšehradem, mezi nejznámější kubistické architekty patří Pavel Janák, Josef Gočár a Josef Chochol.

 

Územní členění

V roce 1960 bylo ustanoveno deset městských obvodů, které jsou rozšířené o nově přidružené obce, platí dodnes podle Zákona o územním členění.

Seznam deseti obvodů
ObvodyMěstské části
Praha 1Praha 1
Praha 2Praha 2
Praha 3Praha 3
Praha 4Praha 4, Praha-Kunratice, Praha 11, Praha-Újezd, Praha-Šeberov, Praha 12, Praha-Libuš
Praha 5Praha 5, Praha-Slivenec, Praha 13, Praha-Řeporyje, Praha 16, Praha-Velká Chuchle, Praha-Lochkov, Praha-Lipence, Praha-Zbraslav, Praha-Zličín
Praha 6Praha 6, Praha-Lysolaje, Praha-Nebušice, Praha-Přední Kopanina, Praha 17, Praha-Suchdol
Praha 7Praha 7, Praha-Troja
Praha 8Praha 8, Praha-Březiněves, Praha-Dolní Chabry, Praha-Ďáblice
Praha 9Praha 9, Praha 14, Praha-Dolní Počernice, Praha 18, Praha 19, Praha-Vinoř, Praha-Satalice, Praha-Čakovice, Praha 20, Praha 21, Praha-Klánovice, Praha-Koloděje, Praha-Běchovice
Praha 10Praha 10, Praha-Křeslice, Praha 15, Praha-Dolní Měcholupy, Praha-Štěrboholy, Praha-Petrovice, Praha-Dubeč, Praha 22, Praha-Královice, Praha-Nedvězí, Praha-Kolovraty, Praha-Benice

Správní a samosprávné členění

Praha se skládá z 57 samosprávných městských částí, které jsou spravovány voleným zastupitelstvem a dále radou, starostou a úřadem městské části. Od 1. července 2001 byla tato úroveň působností v celé Praze rozdělena do 22 správních obvodů. Od 1. ledna 2002 je názvem těchto 22 městských částí slovo Praha s příslušnou číslovkou, stejné označení se používá i pro správní obvod jejich rozšířené působnosti. Některé z těchto 22 městských částí mají tuto působnost jen pro své území, jiné i pro další městské části.

Národní divadlo

Národní divadlo

FOTO: Lucie Poštolková, Novinky

Historie

V předhistorické době sídlila na území Prahy řada kmenů. V 6. století přichází do pražské kotliny Slované. Za vlády Přemyslovců v 10. století vznikají základy Pražského hradu. Jako historická metropole Čech byla v minulosti sídelním městem českých knížat a králů, římsko-německých císařů a hlavním městem Československa.

Za vlády Karla IV. se Praha stala císařskou rezidencí. Rozkvět přineslo nejen rozšíření o Nové město pražské, ale i zbudování Kamenného (až roku 1870 Karlova) mostu a založení Univerzity Karlovy.

Staronová a Vysoká synagoga na Starém městě

Staronová a Vysoká synagoga na Starém městě

FOTO: fotobanka Profimedia

Dalším velkým zlomem je rok 1893, kdy byla zahájena pražská asanace, přestavby a zboření některých částí, například Josefov a Podskalí.

Roku 1922 byla založena „Velká Praha“, šlo o zahrnutí všech předměstí (např. Vinohrady a Košíře). Během druhé světové války byly škody minimální, pouze při bombardování americkými letadly na konci války došlo k vzniku proluk, které v současnosti nahradil například Tančící dům či vznikla moderní dostavba věží na klášteru v Emauzích.

Po druhé světové válce začala vznikat první sídliště, největší z nich je Jižní Město. Dalším mezníkem byl rok 1974, kdy bylo k Praze připojeno více než 60 obcí. V 60. a 70. letech probíhala modernizace letiště a hlavního nádraží.

Tančící dům

Tančící dům

FOTO: fotobanka Profimedia

Tančící dům od Vlada Miluniće a Franka O. Gehryho byl první stavbou od světového architekta v Praze po sametové revoluci. Jeho stavba rozpoutala rozsáhlou veřejnou diskuzi o moderní architektuře v Praze.

Po zavedení standardních zahraničních vztahů se otevřela Praha turistice jako nikdy předtím. Rozvoj soukromého vlastnictví a podnikání se projevil ve zkvalitnění služeb a také v opravě chátrajících budov v samém historickém jádru města.

Automobilová doprava nebyla před rokem 1990 tak intenzivní jako v mnohých městech západní Evropy. V 90.letech rychle rostla, což vedlo ke zhoršení dopravní situace ve městě. Poklesl rovněž i počet cestujících MHD.

 Zdroje: Wikipedie, UNESCO