Pražský hrad je dominantou hlavního města Prahy. Stojí na vrchu Opyš. Jeho hradiště se chlubí celkovou délkou 570 m a šířkou 128 m. Patří mezi největší hradní komplexy světa. Guinessova kniha rekordů jej dokonce považuje za největší starobylý hrad na Zemi.

Součástí rozlehlého hradiště je mnoho pamětihodností jako jsou kostely, paláce, sály, věže, sochy, zahrady, studny a kašny. Za ty nejzajímavější lze považovat Starý královský palác, Katedrálu svatého Víta, kostel Všech svatých, Vladislavský sál, Španělský sál, Kapli svatého Kříže, Prašnou věž, Lobkovický palác, Zlatou uličku, letohrádek královny Anny, Královskou zahradu a další.

Pohled na noční Prahu z Petřínské rozhledny

Pohled na noční Prahu z Petřínské rozhledny

FOTO: Novinky

Nejstarším kostelem na Pražském hradě byl kostel Panny Marie. Je vůbec první zděnou budovou, dnes se z něj zachovaly jen ruiny, které jsou v areálu stále k vidění.

Bazilika sv. Jiří a rotunda sv. Víta byly dostavěny v první polovině 10. století. Bazilika sloužila řeholi benediktýnek. Stala se vůbec prvním klášterem v českých zemích. V rotundě sídlilo pražské biskupství založené v roce 973. Rotunda svým prostorem nestačila světským potřebám a byla v 11. století přestavěna na baziliku.

Katedrála svatého Víta byla v průběhu následujících staletí postavena v místě původní rotundy, kde byly uchovány relikvie světců, zemských patronů: svatého Víta, Václava a Vojtěcha. Katedrála je trojlodní gotickou stavbou.

Pražský hrad

Pražský hrad

FOTO: Petr Horník, Právo

Pražský hrad zaznamenal svoji největší slávu v období vlády krále a císaře z rodu Lucemburků, Karla IV. Značně se posílilo opevnění a došlo i k samotné přestavbě královského paláce.

Karel IV. si vzal za vzor francouzské katedrály a zahájil výstavbu Katedrály svatého Víta. Jejími hlavními architekty byli Matyáš z Arrasu, později se na stavbě podílel Petr Parléř.

Katedrála sv. Víta.

Katedrála sv. Víta.

FOTO: Dana Kysučanová, Novinky

Katedrála sloužila jako slavnostní místo pro korunovaci českých králů. Jsou v ní pochováni naši významní panovníci, pražští biskupové, arcibiskupové, šlechtici, světci a další velké osobnosti spojené s pražským dvorem.

Chrám byl dostavěn až ve 20. letech 20. století. Katedrála je zasvěcena sv. Vítu, Vojtěchu a Václavovi.

Chrám sv. Víta

Chrám sv. Víta

FOTO: Petr Hloušek, Právo

Budování samotného Hradu pokračovalo ještě za vlády Karlova syna Václava IV.

Doba husitských válek, kdy sídlo nikdo neobýval, s sebou přinesla chátrání hradních budov a opevnění.

Až dynastie Jagellonců opět rozproudila krev na Pražském hradě. Stalo se tak po roce 1483. S novým severním opevněním vyrostly na severní straně Prašná věž, Nová bílá věž a Daliborka. Sloužily jako obranné věže.

Zlatá ulička

Zlatá ulička je v prostoru mezi stavbami románskými a těmi budovanými v pozdně gotickém stylu.

FOTO: Jan Handrejch, Právo

Architekt Benedikt Rejt, v jehož režii vzniklo celé opevnění, stál i u rozšíření královského paláce.

S tím byla spojena i výstavba honosného Vladislavského sálu, který získal titul největšího světského klenutého sálu někdejší Evropy. Sál je dlouhý 62 metrů, strop je ve výšce 13 metrů. Byl sice postaven v pozdně gotickém stylu, ale jsou na něm znát již prvky renesance. Je patrná například na velkých oknech typických pro tento sloh.

Křížová kaple

Křížová kaple

FOTO: Petr Horník, Právo

Habsburkové odstartovali v 16. století naplno přestavbu Hradu na nové renesanční sídlo. Jako první v pořadí začala fungovat Královská zahrada. Byly v ní postaveny budovy, které sloužily zábavě. Mezi ně patří Letohrádek královny Anny (Belveder), nebo Míčovna. Jsou to jedny z typicky renesančních staveb na českém území.

Na západ od Starého královského paláce, podél jižní hradby, nechali Habsburkové postavit nové obytné budovy.

Rudolf II. si zvolil Pražský hrad za své sídlo, předchozí habsburští císařové sídlili ve Vídni.

Sbírky Rudolfa II.
Rudolf II. byl obklopen na pražském císařském dvoře mnoha umělci. Mezi které patřili např. Giuseppe Arcimboldo, Hans von Aachen, Josef Heinzt, Bartoloměj Spranger a dalších. Byli tu však i astronomové, astrologové a alchymisti. Mezi ty nejznámější se řadí astronom Tycho Brahe a Jan Kepler.
Panovník vnímal sám sebe více jako učence a umělce než vládce. Posílal své služebné po celé Evropě, aby jej obohatili o nová významná díla. Jeho sbírky obsahovaly díla od Leonarda da Vinciho, Raffaella Santiho, Lukáše Cranacha staršího a dalších.
Benátský vyslanec Girolamo Soranzo roku 1612 přisel se svědectvím, že je Pražský hrad plný tisíce obrazů a soch.
Po úmrtí Rudolfa II. došlo k rozkrádání jeho sbírek. Některé jeho umělecké skvosty šly do rukou členů habsburského rodu a další si odvezli Švédové do své domoviny jako válečnou kořist.

Hrad se stal populárním místem pro mnoho umělců, diplomatů či vzdělanců. Z toho důvodu otevřel císař severní křídlo paláce s nynějším Španělským sálem, v kterém začal hromadit cenné umělecké a vědecké sbírky.

Pohled na Královskou zahradu.

Pohled na Královskou zahradu.

FOTO: Dana Kysučanová, Novinky

Po smrti Rudolfa II. sehrál Hrad roli v roce 1618 na začátku stavovského povstání. Z jeho oken byli vyhozeni královští mistodržící Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka, Jaroslav Bořita z Martinic a písař Filip Fabricius. Defenestrace stála u počátku stavovských válek, které posléze vyústily v třicetiletou válku. Následkem bylo plenění a demolování českých zemí.

Rudolfův majestát
Jde o listinu, kterou vydal roku 1609 Rudolf II. Stvrzovala tehdy svobodu náboženství v Českém království a potvrzovala Českou konfesi. Nikdo nesměl být přes svoji nevoli nucen ke katolické ani žádné jiné víře. Listinou se musela řídit královská města, šlechta i poddaní.

Své konečné podoby se Hrad dočkal ve druhé polovině 18. století. V tomto období obdrželo sídlo punc reprezentativního zámku.

Kresba Pražského hradu z odbdobí defenestrace v roce 1618

Kresba Pražského hradu z období defenestrace v roce 1618

FOTO: Profimedia.cz

Až prezident Tomáš Garrigue Masaryk obnovil pravou funkci Pražského hradu. Stalo se tak po vzniku samostatné Československé republiky v roce 1918, na Hradě začala znovu úřadovat hlava státu.

České korunovační klenoty jsou uloženy na Pražském hradě.

České korunovační klenoty jsou uloženy na Pražském hradě.

FOTO: Jan Handrejch, Právo

Slovinský architekt Josip Plečnik se v roce 1920 ujal potřebných rekonstrukcí. Západní část katedrály sv. Víta chlubící se osmdesátimetrovou věží byla přistavěna podle návrhu Josefa Mockera v 19. a 20. století.

Slavnostního otevření se dočkala při příležitosti Svatováclavského milénia 28. září 1929.

Obnovené prostory jižních zahrad

Obnovené prostory jižních zahrad

FOTO: Petr Horník, Právo

Veřejnost může nyní navštívit Královskou zahradu s Míčovnou, jižní zahrady, Císařskou konírnu nebo Tereziánské křídlo Starého královského paláce.

Španělský sál

Španělský sál

FOTO: Kancelář prezidenta republiky

Sídlo prezidenta nemá pouze význam hlavního působiště hlavy státu, je věhlasnou kulturní a historickou památkou. V jeho útrobách jsou uloženy korunovační klenoty, vzácné křesťanské relikvie, pozůstatky českých králů, umělecké poklady a historické dokumenty.

Masarykův byt ve druhém patře Nového královského paláce, který navrhl architekt Plečnik, bývá veřejnosti přístupný jen výjimečně.

Masarykův byt ve druhém patře Nového královského paláce, který navrhl architekt Plečnik, bývá veřejnosti přístupný jen výjimečně.

FOTO: SPH

Únor roku 1948 znamenal pro Československou republiku důležitý a zároveň počátek nové komunistické éry. Prezident Edvard Beneš přijal na Pražském hradě demisi dvanácti nekomunistických ministrů. Poté jmenoval nové členy vlády, které si vyžádal Klement Gottwald.

Pražský hrad i dál slouží jako sídlo hlavy státu.

Reprezentační prostory Pražského hradu - zrcadlový salon.

Reprezentační prostory Pražského hradu - zrcadlový salon.

FOTO: Petr Horník, Právo

V areálu Pražského hradu se nacházejí galerie, výstavy se konají v Jízdárně Pražského hradu, v Míčovně. Velkou roli hraje v areálu i hudba. Konají se tu letní slavnosti staré hudby nebo festival Jazz na Hradě.

Na své si přijdou i milovníci jídla, kteří mohou v posledních letech v zahradách navštívit Prague Food Festival. Ten se stal již letitou tradicí, která se každý rok koná v Královské zahradě a Míčovně. Pokrmy zde podávají nejlepší šéfkuchaři z České republiky.

V létě se v Nejvyšším purkrabství konají divadelní Shakespearovské slavnosti.

Reprezentační prostory Pražského hradu - vstupní sál.

Reprezentační prostory Pražského hradu - vstupní sál.

FOTO: Petr Horník, Právo