Ptačí chřipka je vyvolávána několika kmeny viru typu A, z nichž nejnebezpečnější je H5N1, jenž si ve světě vyžádal na sto lidských životů. Virus H5N1 byl poprvé zjištěn u hus v Číně v roce 1996. O rok později se jím v Hongkongu poprvé nakazili lidé. Z osmnácti nemocných šest zemřelo.

Další případy byly opět hlášeny z Hongkongu v roce 2003, kdy se virem nakazili dva lidé a jeden zemřel. Na konci roku 2003 se vir H5N1 začal v několika vlnách šířit po celé jihovýchodní Asii z oblasti Thajska, Jižní Koreje a Vietnamu. Odtud postupoval na západ do Evropy a také do Afriky.

Nakažené labutě

Vir se díky stěhovavým ptákům šířil po světě. V České republice byl poprvé zjištěn v roce 2006 u dvanácti divoce žijících labutí v jižních Čechách a dvou na jižní Moravě. O rok později se poprvé objevil v chovu drůbeže u krůt v Tisové.

Ptačí chřipku způsobenou virem H5N1 v České republice potvrdily testy britské laboratoře ve Weybridge 29. března 2006. Do Británie byly poslány vzorky tkání uhynulé labutě z Hluboké nad Vltavou, která byla nalezena 20. března. Následovaly další nálezy.

Výskyt ptačí chřipky byl očekáván, protože byla během února a března potvrzena ve všech sousedních zemích. Česká republika se na příchod nemoci připravovala už od podzimu 2005, kdy byla poprvé vyhlášena ochranná opatření a nakupovalo se antivirotikum Tamiflu.

Celkem bylo v Česku potvrzeno 19 míst, kde se nákaza u ptáků objevila. Člověk se nenakazil.

Chovy se ve velkém likvidují

Virus ptačí chřipky šíří v přírodě vodní ptáci, zejména husy, kachny a labutě, ale také volavky. Vědci zjistili, že některé kachny mohou virus šířit v rybnících, aniž by se jím nakazily. Nakažený pták šíří chřipkový virus ve slinách, nosních sekretech a trusu. Další ptáci se mohou nakazit, když se dostanou do prostředí, kde se vyskytuje trus nakažených ptáků. K nákaze je náchylnější domácí ptactvo, především drůbež.

Vir se dobře šířil v rozvojových zemích, kde jsou lidé s drůbeží v těsnějším kontaktu.

FOTO: fotobanka Profimedia

U ptáků se onemocnění projevuje ve dvou formách. Při lehčím bývá příznakem zježené peří a méně početné snůšky vajec. Těžší forma se projevuje horečkou a nakažení ptáci do dvou dnů hynou, protože virus zasáhne velkou část vnitřních orgánů.

Jakmile se virus v chovu objeví, chov se musí zlikvidovat. Některé země pak další chovy vakcinují, názory na vakcinaci se liší, protože je nutné oddělovat maso vakcinovaných a nevakcinovaných ptáků. Testy masa vakcinovaných ptáků totiž ukazují na přítomnost viru v mase. Otázkou také je, zde právě vakcinace nenapomáhá mutaci viru.

Virus obvykle člověka nenapadá. Lidé se přesto mohou nakazit přímo od ptáků, a to v případě, že s nakaženými ptáky nebo jejich pozůstatky přijdou do přímého styku, popřípadě požijí jejich nedostatečně tepelně zpracované maso. Nebezpečí je právě v jihovýchodní Asii, kde lidé žijí v těsném sousedství drůbeže a trus drůbeže, chované ve velkých klecích, jejichž dno tvoří půda, se používá jako hnojivo.)

Léčí se antivirotiky

Ptačí chřipka se dá léčit zatím jen dvěma antivirotiky. Hlavním je Tamiflu, kde je účinnou látkou oseltamivir a druhým Relenza, kde je použit zanamivir. Obě látky patří do skupiny inhibitorů neuraminidázy. Viry nalezené ve Vietnamu a Thajsku jsou díky genetické skladbě odolné proti dalším antivirotikům - amantadinu a rimantadinu.

Nutné je včasné podání do 48 hodin po objevní se prvních příznaků nemoci a nasazení léku v předepsaných dávkách.