Hlavní obsah

Řecko

Foto: Ondřej Lazar Krynek, Novinky
Článek

Řecko je kolébkou evropské civilizace a vzdělanosti, odkaz antiky je stále živý. Vzhledem ke stáří řecké civilizace se na jeho území nachází mnoho velkolepých památek, které lákají turisty stejnou měrou jako teplé podnebí a malebné ostrůvky ve Středozemním moři. Pozornost však země poutá i kvůli politickému napětí a ekonomickým problémům, v roce 2010 se Atény ocitly na hranici státního bankrotu.

Co zde najdete:

  • Geografie a počasí
  • Počet obyvatel a náboženství
  • Památky
  • Ostrovy a turistické destinace - Chalkidiki, Thesálie, Lesbos, Korfu, Rhodos, Kréta, Zakynthos, Santorini
  • Hospodářská krize
  • Historie - Antické Řecko až současnost

Geografie a počasí

Řecko se rozkládá na jihu Evropy na ploše 131 940 kilometrů čtverečních. Tvoří je pevninská část na jižním konci Balkánského poloostrova, poloostrov Peloponés oddělený Korintskou úžinou a tři tisícovky ostrovů a ostrůvků včetně Kréty, Rhodu a Dodekanósu. Řecké pobřeží je celkem dlouhé 15 000 km, patří k nejdelším v Evropě.

Z východu zemi omývá Egejské moře, ze západu Iónské. Na severozápadě sousedí Řecko s Albánií, na severu se Severní Makedonií a Bulharskem. Na východě má společnou hranici s Tureckem.

Čtyři pětiny Řecka jsou hornaté, pokrývají je vápencové Helenidy. Pohoří Pindos táhnoucí se z Albánie a Makedonie na jih je výběžkem Dinárských Alp. Na severu jsou hraničními horami Rodopy. Východně od Pindu se nachází Thessalská nížina, kterou od moře odděluje další horské pásmo s Olympem dosahujícím 2919 metrů. Na Peloponésu se nacházejí pohoří Tayjetos a Parnón. Hornaté jsou i ostrovy jako Kréta.

Řecko má subtropické podnebí typické pro středomořskou oblast, výjimkou je sever země, kde jsou zimy tuhé a chladné, jinak jsou zimy mírné a léta suchá a horká. V červenci a v srpnu Řecko vysušují větry z Afriky. Teploty dosahují až 40 stupňů a časté jsou lesní požáry.

Foto: Profimedia.cz

Symbol Athén - Akropole.

Počet obyvatel a náboženství

V Řecku žije kolem 10 milionů lidí, z toho asi tři miliony v Aténách. Druhým největším městem je téměř milionová Soluň na severozápadě země. Většina obyvatelstva je řeckého původu, nejvíce přistěhovalců je z Albánie. Etničtí Řekové jsou v naprosté většině ortodoxního vyznání.

Foto: Taťána Kynčlová, Novinky

Řecké ostrovy nabízejí širokou škálu odstínů modré.

Památky

Řecko nabízí návštěvníkům nespočetné množství antických památek. Mezi nejnavštěvovanější místa patří hlavní město Atény, především Akropolis s významnými chrámy, kde je Pantheon zasvěcený patronce města bohyni Athéně, Erechteion s krásnými sochami žen v průčelí. Pod Akropolí se nachází Dionýsovo divadlo i Panathénský stadion a mnohé další.

K dalším významným hojně navštěvovaným starověkým centrům patří Korint i Olympia, kde se ve starověku konaly olympijské hry. V Epidauru je známá svatyně Asklépia, představující rané středisko praktického lékařství a také divadlo, oceňované pro dokonalou akustiku, kde se dodnes hraje. Proslulé jsou Delfy, kde je věštírna s komplexem chrámů a dějiště Pýthijských her.

V současné době je zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO 18 památek: Akropole v Athénách, starověká makedonská metropole Aigai, Delfy, Olympia, Mystras, Filippoi, Mykény a Tíryns, ostrov Délos, Pátmos, středověké město Rhodos, kláštery Dafnion, Hossios Loukas a Nea Moni, historické centrum Korfu, raně křesťanské a byzantské památky v Soluni, Pythagoreion a Héraion na Samu, Asklépiův chrám v Epidauru, Apollónův chrám v Bassai, kláštery Meteora a hora Athos.

V zemi se však dá najít i mnoho památek z doby východořímské říše včetně ortodoxních klášterů. Nejstarším chrámem je Megisti Lavra založený v roce 963. U města Kalambaky v Thesálii se na rozeklaných horách nacházejí kláštery Metéora.

Foto: Profimedia.cz

Mystras - archeologické pozůstatky z byzantského města pocházejícího ze 13. století.

Kam na dovolenou v Řecku? Nejoblíbenější destinace

Chalkidiki

V severní části řecké pevniny, zhruba uprostřed území Makedonie, zasahují do Egejského moře tři výběžky připomínající ostny Poseidonova trojzubce - poloostrov Chalkidiki. Kromě zdravého přímořského klimatu oceňují turisté také ozdravné termální prameny, které tam vyvěrají.

Nejzápadnějším z ostnů trojzubce je poloostrov Kassandra. Jeho pobřežní část začíná u města Nea Kallikratia, které je jedním z nejznámějších přímořských letovisek na Chalkidiki. K němu přiléhá dlouhá písčitá pláž Nea Moudania. Prostředním z ostnů Poseidonova trojzubce je Sithonie, která je klidnější. Kdo hledá ruch a čilý noční život, může zamířit do Neos Marmaris. To je nejvýznamnější obchodní středisko a přístav v této části Chalkidiki. Třetí výběžek Athos je známý díky svaté hoře Athos, kde sídlí uzavřená mnišská komunita.

Je to autonomní oblast, která je ve věcech administrativně-politických podřízena řeckému ministerstvu zahraničí a ve věcech náboženských patriarchovi konstantinopolskému (dnešní Istanbul). Všechno ostatní si mniši, jichž pobývá na Athosu kolem 2 000, spravují sami. Své postavení získal poloostrov v 10. století a všichni po sobě jdoucí vládcové suverenitu mnišské republiky více či méně respektovali.

Dodnes je vstup na poloostrov přísně omezován. Mají tam, po předchozích formalitách a získání povolení, přístup pouze muži. Z veškerého ženského plemene trpí mniši na svém území pouze kočky a slepice. Dnešní běžný zájemce si může poloostrov prohlédnout z dálky asi tří kilometrů, z paluby výletních lodí, které podél pobřeží plují.

Foto: Profimedia.cz

Ahlada Beach v blízkosti Sarti na poloostrově Sithonia na Chalkidiki.

Thesálie

Thesálie ležící ve střední části Řecka přes bohaté dějiny patří k nejchudším regionům země. Přesto je oblíbenou destinací Řeků, jezdí sem odpočívat o víkendech. V thesálijských klášterech nacházeli útočiště ochránci řecké kultury – mniši. V pokoře před bohem stavěli vysoko v horách chrámy. Nejznámější jsou na plošině Metéora, vedené na seznamu světových památek UNESCO.

Dalším řeckým turistickým centrem je Olympská riviéra, písčité pláže pod nejvyšším posvátným pohořím, sahá až za ústí řeky Pinios. Podle mytologie na Olympu sídlili bohové. Na riviéře vyrostla letoviska s celkovou kapacitou mnoha desítek tisíc lůžek.

Foto: Profimedia.cz

Metéora - kláštery na vrcholcích hladkých skalistých hor.

Lesbos

Třetí největší z řeckých ostrovů se nachází v severovýchodní části Egejského moře a z návrší nad letoviskem Anaxos by se dalo prakem dostřelit na tureckou pevninu. Návštěvníci z ciziny začali na Lesbos přijíždět teprve v 90. letech minulého století. Ostrov představuje bohatou přehlídku středověké městské architektury, hrady, pevnosti a měšťanské domy z dob byzantských, janovských i osmanských. V roce 2015 během migrační krize zde byl zřízen tábor pro tisíce migrantů ze zemí jako Sýrie, Pákistán, Irák nebo Írán.

Foto: Luděk Fiala, Novinky

Idylická oblast kolem městečka Skala Sykamineas na ostrově Lesbos, odkud je turecké pobřeží na dohled.

Korfu

Zelený nebo také smaragdový ostrov, perla Jónského moře, se přezdívá nejsevernějšímu z řeckých ostrovů Korfu. Kerkýra, jak jej nazývají Řekové, leží jen několik kilometrů od řecko-albánské hranice a odděluje Jónské moře od Jaderského. Nejvyšší hora ostrova Korfu je pojmenována velmi trefně - Vševládce. Vrchol se tyčí do výšky 906 metrů nad mořem, přímo nahoře je jeden z nejstarších byzantských klášterů ostrova a z jeho zahrady je překrásný výhled na všechny strany.

Foto: Thomas Kulidakis, Novinky

Stará pevnost v hlavním městě Korfu Kerkyře a připomíná historii benátské epochy

Rhodos

Přestože ostrované zničený Kolos nikdy neobnovili, bůh slunce Helios na ně nezanevřel. Statistiky říkají, že tam slunce svítí tři sta dní do roka, což je z pohledu návštěvníků víc než dost, protože „koupací“ sezóna je zhruba od května do října. Jedním z nejpřitažlivějších míst na Rhodu je Lindos, překrásné místo na východním pobřeží ostrova. Na skále nad mořem stojí antická akropole s chrámem bohyně Athény a byzantským kostelíkem. Hlavní město Rhodos se pyšní mohutnými středověkými hradbami a Palácem velmistrů.

Foto: Lucie Poštolková, Novinky

Přístav Rhodos

Kréta

Kréta bývala domovem mínojské civilizace a jejím symbolem je palácový komplex Knossos, vzdálený pět kilometrů od krétské metropole Heraklionu. Říká se o ní, že je světem na jednom ostrově. Najdete zde hornaté vnitrozemí a nejdelší evropskou soutěsku Samaria, nejsevernější přirozený palmový háj v Evropě, Matalu, jedno z evropských útočišť hippie.

Foto: Michael Švarc, Novinky

Nejslavnější místo v paláci Knóssos

Zakynthos

Zakynthos je třetím největším ostrovem v Jónském moři s rozlohou přes čtyři sta kilometrů čtverečních a díky bohatým zimním srážkám je téměř celý pokryt bohatou středomořskou vegetací. Proto je také nazýván zelený ostrov. Ostrov je oblíbenou turistickou destinací, najdete zde několikakilometrové pláže s jemným pískem a pozvolným vstupem do moře, nespočet obchodů a obchůdků, restaurací, taveren, barů, klubů a diskoték. Lákadlem pro turisty jsou ale i mořské želvy – karety obrovské. Místa Kalamaki a Laganas, kde tyto želvy každoročně snášejí do písku vejce, byla prohlášena za národní přírodní rezervaci.

Foto: Ondřej Kořínek, Novinky

Okouzlující výhled čeká ty, kde vynaloží síly při výšlapu nad město.

Santorini

Ostrov Santorini, jenž je považován za ztracenou bájnou Atlantidu, je dnes tím, co zbylo ze starověkého ostrova Théra po výbuchu sopky kolem roku 1500 před n. l. Velkým zážitkem je výlet lodí k srdci kráteru. Jsou to dva ostrůvky, Nea Kameni a Palia Kameni. Husí kůži trochu nahání vědomí, že kráčíte po vrcholku dosud aktivní sopky. Ze sopečného kráteru jsou dokonce cítit sirné plyny. Dále mezi navštěvované řecké ostrovy patří: Samos, Skiathos, Thassos, Alonissos, Chios, Kalymnos, Karpathos, Mykonos, Naxos, Skopoleos, Symi, Iraklia, Paros a Amorgos.

Foto: Profimedia.cz

Typické modré kopule kostelů na ostrově Santorini.

Hospodářská krize

Zemi v novém tisíciletí tvrdě postihla hospodářská krize, protože její ekonomika nebyla výkonná a přesto přijala euro. Řecko bylo prošpikované korupcí, klientelismem a byrokracií, v kterém odbory tvrdě prosazovaly svá přání bez ohledu na reálnou ekonomickou situaci, nedokázalo zvládnout rozpočtový deficit. V roce 2009 představoval rozpočtový deficit 13,6 procenta HDP, a zemi začalo hrozit, že by se mohla ocitnout na pokraji státního bankrotu. Nemohlo přitom měnu devalvovat, jak by to řešilo dříve. Krize ohrozila stabilitu eura.

Evropská unie a Mezinárodní měnový fond se nakonec rozhodly Řecku pomoci. Výměnou za pomoc ve výši 110 miliard eur se řecká vláda zavázala k tvrdým rozpočtovým škrtům, omezením zaměstnaneckých výhod i k reformě důchodů, což vedlo k vlně stávek, což postihlo i turisty. Turistika přitom byla a stále je jedním z klíčových resortů řecké ekonomiky, ve které má velký podíl státní sektor. Jádrem je lodní přeprava.

Drakonická opatření však neuchránila Řecko před pokračující krizí, řecká vláda tak musela požádat o další pomoc ve výši 130 miliard eur. V průběhu krize pokleslo HDP Řecka o čtvrtinu, čímž řecký dluh k poměru HDP vystoupal až na 180 procent. Krize se podepsala na výrazném propadu životní úrovně, vysokou nezaměstnaností, masivními protesty, a dokonce i protestními sebevraždami.

Poslední záchranný program, který měl Řecko uchránit před bankrotem, opustila země osm let od začátku krize, v srpnu 2018. Na finanční trhy se země, kterou nadále tíží velké zadlužení, vrací postupně. Až do roku 2060 bude muset splácet půjčky, které obdržela v rámci záchranných programů. Dohromady se jedná o 288,7 miliard eur (7,4 bilionu korun).

Foto: Thomas Kulidakis, Novinky

Noční posezení v centru hlavního města v takřka benátských kulisách.

Historie

Řecko má nejdelší písemně zaznamenané dějiny ze všech evropských zemí. První neolitické osady se v Řeku objevily už v sedmém tisíciletí před naším letopočtem.

Antické Řecko

Nejstarší kultura je mínojská z Kréty, které měla svůj vrchol mezi lety 2000 až 1700 před Kristem. Její konec zapříčinil v té době výbuch sopky Théry. Poté hrála klíčovou roli mykénská civilizace s vrcholem mezi 14. a 13. stoletím před Kristem. Vyvrátili ji nájezdy mořských národů a Dórů. Následovalo temné období. Další vzestup přišel v 8. století před naším letopočtem, kdy vznikají první městské státy, nejvýznamnějšími se staly Atény a Sparta, přičemž první stál u kolébky demokracie.

Od 6. století se začali Řekové střetávat s Peršany, kteří se rozhodli podmanit si vzpurné řecké osady v Malé Asii. Perský král Daréios I. roku 490 před naším letopočtem podnikl válečnou výpravu do Řecka, u Marathónu však byl poražen. Neuspěl ani následný námořní útok na Athény. O deset let později došlo k dalším střetům, Řekové prohráli u Thermopyl, ale vyhráli námořní střet u Salamíny a Xerxes se táhl. Zbytky perského vojska byly Řeky poraženy v roce 479 před naším letopočtem v tuhé bitvě u Platají.

Odlišný společenoskopolitický vývoj Atén a Sparty vyvrcholil za Peloponéských válek v letech 421 až 404 před naším letopočtem. Nad aténskou demokracií zvítězila vojensky lépe organizovaná hierarchická Sparta. Boje mezi řeckými státy, do nichž se zapojily i Théby, umožnily Makedoncům, aby za Filipa II. v letech 356 až 338 před Kristem ovládli Řecko. Jeho syn Alexandr Veliký pak vyvrátil perskou říši, dobyl Palestinu, osvobodil Egypt a vstoupil do Babylonu. Při svém tažení dosáhl až Indie.

Obrovskou říši si po Alexandrově smrti v roce 323 před naším letopočtem rozdělili jeho vojevůdci. Ptolemaios získal Egypt i vliv v Řecku, Seleukos Malou Asii. Dnešní Řecko ovládal z větší části Kassadros, Thrákii pak Lysimachos. Za válek diadochů ovládla Makedonii a část Řecka dynastie Antigonovců. Jejich spojení s kartaginským Hannibalem však přivedlo Makedonce do střetu s Římem.

Foto: Profimedia.cz

Druhé největší město Řecka - Soluň. Pozůstatky římských památek.

Řecko součástí říše římské

Od roku 146 před naším letopočtem byla Makedonie i Řecko součástí Římské říše, i když s jistými privilegii, protože Řím otevřeně navazoval na řeckou kulturu, vzdělanost i náboženství.

Byzanc a osmanské nadvláda

Postupný úpadek Římské říše ale zasáhl i Řecko. Po značnou část 3. století Řecko ohrožovaly nepřátelské vpády dáckých a germánských nájezdníků. Oblast Řecka však postupně začala nabývat na významu poté, co v roce 330 založil Konstantin I. nové hlavní město Konstatinopol (dnešní Istanbul). V roce 395 se Římská říše rozpadla na Západořímskou a Východořímskou. Východořímská zažila největší rozmach za Justiniána I. v 6.století. Postupně ale ztrácela území v malé a přední Asii i ve Španělsku i oblasti na Balkáně, kam pronikli Slované. Od 7 .století musela čelit Arabům, kteří ji ale na rozdíl od Persie nevyvrátili.

Za Makedonské dynastie od 9. do 11. století dokázala svou pozici Byzanc upevnit, pak ale nedokázala vzdorovat postupu muslimů a přišla o území v Malé Asii. Na pomoc byly posílány křížové výpravy, čtvrtá ale znamenala zkázu Konstantinopole a říše se postupně rozpadala a snahy o obnovení přinášely jen malé a dočasné úspěchy. V roce 1453 osmanští Turci pod vedením Mehmeda II. dobyli Konstantinopol, v letech 1460 a 1461 Turci ovládli i území dnešního pevninského Řecka, jen Krétu a Kypr nezískali. Turecko ale nesáhlo po tvrdé islamizaci Řecka. Ortodoxní církev tak byla jedním ze zdrojů udržování identity zejména dobytí Kypru (1571) a Kréty (1669).

Foto: Ondřej Kořínek, Novinky

Zbytky Diova chrámu, kde byla socha, která patří do sedmi divů světa.

Samostatné Řecko

Když začala moc osmanské říše slábnout, zažívalo od konce 18. století Řecko národní obrození, které vyvrcholilo v roce 1821 povstáním. Přestože Řekové byli nejednotní a od roku 1824 museli čelit intervenci Egypta, který získal značná území, Řekové si nezávislost uhájili, neboť se na jeho stranu přidali Rusové, Britové a Francouzi a u Navarina v roce 1827 porazili tureckoegyptské síly.

V roce 1830 bylo Řecko uznáno jako nezávislé království. Snaha vytvořit Velké Řecko v antických hranicích však nebyla příliš úspěšná, protože se z osmanského područí dostali i Srbové, Rumuni a Bulhaři. Snahy získat další území vyvrcholily za Balkánských válek, kdy se nejprve bojovalo nejen proti Turkům ale následně i Srbové a Řekové proti Bulharům. V první válce získalo Řecko okolí Soluně a Krétu, větším územním ziskům ale zabránilo vyhlášení nezávislé Albánie. V druhé Řecko získalo většinu egejské Makedonie.

Za první světové války se Řecko snažilo zůstat nezávislé, nakonec se však připojilo k zemím Dohody a Řecko získalo Thrákii, Gallipoli i část Malé Asie. Ambice na vytvoření velkého Řecka ale vzaly za své za další řecko-turecké války vedené v letech 1920 až 1922, Turci vypálili Smyrnu a vyhnaly Řeky z Malé Asie.

Za druhé světové války Řecku nepomohla uchovat nezávislost ani proklamovaná neutralita. Řekové s britskou pomocí sice zahnali Italy, když jim však pomohli nacisti, Řecko bylo poraženo a okupováno. K osvobození Řecka v roce 1944 hodně pomohli i partyzáni, jenomže hned po vyhnání nacistů v zemi propukly spory, které vyvrcholily v občanskou válku, v níž byli komunisté poraženi. Demokracie v zemi, které přistoupila Evropskému společenství a stala se členem NATO, však nepanovala a situace se ještě zhoršila po vojenském puči z roku 1967, kdy byla nastolena vláda plukovníků.

Foto: Ondřej Kořínek, Novinky

Odeon - antické divadlo

Řeckoturecká krize kvůli Kypru

I když Řecko i Turecko byly členy NATO, v roce 1974 hrozilo, že mezi nimi vypukne válka. Po převratu na Kypru hrozilo jeho spojení s Řeckem a Turecko se rozhodlo vojensky zasáhnout. Turci na severovýchodě ustavili vlastní enklávu a v roce 1983 vyhlásili neuznanou Severokyperskou tureckou republiku. Kyperská krize ale znamenala konec vlády junty a země s civilní vládou prodělala demokratizační proces. V roce 1981 vstoupilo Řecko do Evropského společenství.

Další mezinárodní krizi, která měla na Atény dopad, přinesl na počátku devadesátých let rozpad Jugoslávie a s ním související nacionalistické sny o velkém Srbsku, velké Albánii a velkém Chorvatsku. Řecko, které se těchto snah obávalo, proto zabránilo jugoslávské svazové republice Makedonii po vyhlášení nezávislosti, aby užívala tento název. Bálo se velkomakedonských ambicí, které by mohly vést ke snahám o odtržení řecké části Makedonie.

Země proto musela využívat jen prozatímní název FYROM (Bývalá jugoslávská federativní republika Makedonie). Atény kvůli názvu zablokovaly i vstup Skopje do NATO. Konflikt se podařilo urovnat až po skoro 28 letech, kdy parlamenty obou zemí v roce 2018 souhlasily s přejmenováním země na Severní Makedonii.

Články k tématu

Centrální Řecko už zase sužují povodně

Na centrální oblast Řecka se opět snáší hustý déšť, ulice a silnice jsou zaplavené vodou a bahnem. Kritická je situace v přístavním městě Volos na východním...

V Řecku řádí další ničivá bouře

Další katastrofa postihla Řecko, které se vzpamatovává ze záplav, jež přinesla tlaková níže Daniel. Přívalové deště, které vyústily v povodně a sesuvy půdy,...

V klášteře v Řecku se porvali opilí mniši

Po hádce dvou opilých mnichů v srbském klášteře na posvátné hoře Athos na severu Řecka zůstal jeden vážně zraněný. Ten přesto nechce, aby byl jeho kolega...

Hasiči vyrazili na pomoc do Řecka

Jen pár hodin poté, co Řecko využilo nabídku na pomoc českých hasičů, sestavil Hasičský záchranný sbor skupinu hasičů s technikou, která v úterý před čtrnáctou...

Suvenýry z dovolené. Co je možné dovézt

Z českobudějovického letiště již vzlétla první letadla do Řecka a Turecka. Cestující by ale měli vědět, co si z dovolenkových destinací mohou přivézt, aby jim...

Obrazy zkázy na Rhodu zachycené kamerou Novinek

Hasičům na Rhodu se po několikadenním úsilí podařilo dostat pod kontrolu hlavní ložiska lesních požárů. Po ohni zbyla spálená země a ruiny zničených domů...

KVÍZ: Jak dobře znáte Řecko?

Že v Řecku najdete jedny z nejkrásnějších pláží celé Evropy, ví snad každý. Znáte ale kolébku demokracie, filozofie a umění více do hloubky? Otestujte své...

Za škálou pláží na Lefkadu

Zdánlivě nekonečné odstíny modré mořské hladiny, vkusně doplněné bílou barvou okolních skal a zelených lesů, to jsou barvy Lefkady. Jónský ostrov, který od...