Robert Fico se narodil 15. září 1946 v Topoľčanech. Vystudoval práva a v politice se začal pohybovat hned po pádu komunistického režimu. Už předtím však byl členem Komunistické strany Slovenska, která se v roce 1990 přetransformovala na Stranu demokratické levice (SDL). V roce 1999 založil stranu Smer-sociální demokracie.

Před rokem 1989 Fico pracoval na slovenském ministerstvu spravedlnosti. Od roku 1994 zastupoval Slovensko před Evropskou komisí pro lidská práva a následně před Evropským soudem pro lidská práva.

Popularitu využil k utvoření vlastní strany

Jako poslanec SDL otevřeně kritizoval nedemokratické praktiky vlády Vladimíra Mečiara. Po parlamentních volbách v roce 1998, kdy vládu sestavila protimečiarovská koalice, neobsadil Fico žádnou významnou funkci a otevřeně kritizoval vládní koalici se Stranou maďarské koalice. O té tvrdil, že se pokouší otevírat problematiku poválečných dekretů prezidenta Edvarda Beneše.

Robert Fico s šéfem českých sociálních demokratů Jiřím Paroubkem

FOTO: Petr Horník, Právo

Jako nejpopulárnější politik SDL, který ovšem nedostal ministerský post, v roce 1999 ze strany vystoupil a s podporou podnikatelských kruhů založil stranu Smer. Ficovi se podařilo postupně sjednotit slovenskou levici. V roce 2005 strana Smer pohltila i původní SDL. Po sjednocení se Sociálnědemokratickou stranou Slovenska, jejímž členem byl na konci života i Alexander Dubček, se název strany  změnil na Smer-sociální demokracie. „Za svůj největší úspěch považuji sjednocení slovenské levice,“ říká s odstupem Fico.

Ve volbách v roce 2002 ovšem jeho strana skončila až na třetím místě. Fico neskrýval zklamání z toho, že zůstane v opozici.

Ve vládě se spojil s populisty

Druhá vláda Mikuláše Dzurindy se pustila do nutných, ale nepopulárních ekonomických reforem. Fico kritizoval především krácení sociálních dávek, odebrání dávek některým invalidům a zavedení poplatků ve zdravotnictví. V roce 2004 však podpořil vstup Slovenska do Evropské unie.

Dzurindova koalice přes úspěchy ekonomických reforem ztrácela podporu obyvatelstva a popularita strany Smer-sociální demokracie rostla. V roce 2006 suverénním způsobem vyhrála volby a Fico mohl sestavit vládu. Zahájil jednání se všemi stranami, které překročily pětiprocentní práh potřebný pro vstup do parlamentu. Nakonec si jako koaliční partnery vybral Vladimíra Mečiara, kterého politiku v minulosti ostře kritizoval, a kontroverzního šéfa slovenských nacionalistů Jána Slotu.

Zprava Robert Fico, Vladimír Mečiar a Ján Slota

FOTO: fotobanka Profimedia

Tato kombinace vyvolala ostrou kritiku v zahraničí a straně Smer-sociální demokracie bylo dočasně pozastaveno členství ve Straně evropských socialistů. Účastí Slovenské národní stany (SNS) ve vládě se zhoršily vztahy Slovenska s Maďarskem. SNS dostala na základě koaliční smlouvy například resort školství, jehož některé zásahy považovali Maďaři žijící na jihu Slovenska za omezení práv národnostních menšin.

Ficova strana však zůstávala populární, také díky tomu, že zrušila poplatky u lékaře a učinila další populární kroky v sociální oblasti. Začátkem roku 2009 Fico dokázal Slováky přesvědčit o výhodě zavedení eura a následně dobře zvládl tzv. plynovou krizi.

Vůči Mečiarovi i Slotovi se Fico ukázal jako tvrdý šéf a některé chyby jim v průběhu společného vládnutí neodpustil. Po aférách neváhal odvolat několik ministrů.

Premiér Robert Fico hovoří ve slovenském parlamentu.

FOTO: Peiger Marián, ČTK

Spory s Maďarskem i novináři

Kromě toho, že od koaličních partnerů přejal protimaďarskou rétoriku, vedl Fico válku i s novináři. V březnu 2008 vyšly na Slovensku deník s prázdnými titulními stranami. Vydavatelé a novináři tak protestovali proti připravenému tiskovému zákonu, na jehož základě musí redakce zveřejňovat reakce nespokojených čtenářů na pravdivá i nepravdivá tvrzení. Pokud to redakce odmítne, hrozí ji pokuta od 50 do 150 tisíc slovenských korun.  Jako první hned v první den platnosti zákona 1. června využila hned Mečiarova strana HZDS, které se nelíbil komentář v deníku SME.

V září 2009 zažaloval SME Fico kvůli své karikatuře. Fico na sedí u lékaře, který na základě rentgenového snímku konstatuje, že nemá páteř. Fico argumentoval, že si SME dělá legraci z jeho zdravotních potíží.

"Nemýlil jsem se. Ta vaše bolest krční páteře je čistě iluzorní."

FOTO: Sme.sk

Stejnému deníku jistě Fico nezapomene zveřejnění staršího a tajně pořízeného audiozáznamu, na němž se předseda Smeru chlubí, že utajení sponzoři nalili do strany mimo oficiálního účetnictví minimálně 75 miliónů korun. Fico na záznamu dodává, že peníze zajistil on sám.

SME audio zveřejnil dva dny před volbami v roce 2010. Pár dní před tím informoval o 17 tisících eur, které z premiérské rezervy na nepředvídatelné situace dostala fitnessmodelka Eva Martinková. Peníze využila i na úpravu nehtů a kadeřnici před mistrovstvím světa.

Volby vyhrál, vládu nesestavil

Ačkoliv ve volbách v červnu 2010 získal Ficův Smer suverénně nejvíce hlasů, a to 35 procent, partnery pro většinovou vládu nenašel. Slotova strana získal pouze pět procent hlasů a Mečiarova HZDS se do parlamentu vůbec nedostala.

Prezident Gašparovič pověřil Fica sestavením vlády. Ten ale partnery nenašel.

FOTO: Marián Peiger, ČTK

Prezident Ivan Gašparovič dal podle ústavního zvyku Ficovi šanci jednat o ustavení vlády jako první. Podle očekávání to ale Ficovi nepomohlo a on do stanovené lhůty k partnerství nikoho nepřesvědčil. Naopak se již na koalici dohodla čtveřice pravicových a středových stran s tím, že budoucí premiérkou by měla být Iveta Radičová z SDKU.

Fico tak jen o několik týdnů následoval do opozice svého českého spojence Jiřího Paroubka, jehož sociální demokraté rovněž ve volbách zvítězili, ale partnery pro většinovou koalici neměli. Narozdíl od Paroubka ale Fico z vedení strany po neúspěchu neodstoupil.

Robert Fico je ženatý, s manželkou Svetlanou, právničkou vyučující na bratislavské právnické fakultě, má syna Michala.