Hlavní obsah

Rusko

Foto: Profimedia.cz
Článek

Rusko je největší ze zemí světa i bývalého Sovětského svazu, zabírá tři čtvrtiny jeho rozlohy. Po rozpadu komunistické centrály dospěl v 90. letech 20. století prezident Boris Jelcin ve snaze o transformaci hospodářství k ekonomickému kolapsu, z něhož Rusko vyvedl až jeho nástupce Vladimír Putin. Pod jeho vládou se však také Rusko vrátilo k imperiální politice. Snaží se zvětšit svůj vliv ve světě, anektovalo ukrajinský Krym, angažuje se ve válce v Sýrii. V únoru 2022 Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu.

Po rozpadu Sovětského svazu upadlo Rusko do vnitropolitické i ekonomické krize. Boris Jelcin sice dokázal odrazit v roce 1993 pokus reakčních komunistických kruhů o puč, jeho pokus o hospodářské reformy ale vedl k inflaci a hospodářskému úpadku.

Zemi dokázal konsolidovat až v novém tisíciletí jeho nástupce Vladimir Putin, který zasáhl proti oligarchům. Tvrdě postupoval i proti vzbouřencům v Čečensku a v sousedních oblastech na Kavkazu.

Foto: Sputnik, Reuters

Ruský prezident Vladimir Putin

Pokoušel se také Rusku vrátit někdejší váhu a začal modernizovat ruskou armádu. V roce 2008 odpověděl vojensky na pokus Gruzie dostat pod kontrolu odštěpenou Jižní Osetii. Gruzie válku prohrála a Rusko uznalo samostatnost odtržených oblastí Jižní Osetie a Abcházie.

V roce 2014 se vyostřily vztahy mezi Ruskem a Ukrajinou, kde byl v únoru svržen proruský prezident Viktor Janukovyč, který odmítl podepsat připravenou asociační dohodu s Evropskou unií. Janukovyč uprchl ze země a v nastalém chaosu Rusko bleskově anektovalo Krym a zajistilo si tak základnu v Sevastopolu. Současně začalo podporovat vzbouřence na Donbasu, kteří se pokusili odtrhnout část Doněcké a Luhanské oblasti a vyhlásili na těchto územích samozvané lidové republiky. Rusko kvůli těmto akcím čelilo řadě sankcí, které se zostřovaly, ale žádný výrazný posun nepřinesly.

Na konci září 2015 se Rusko také zapojilo do války v Sýrii, kde vyhovělo žádosti syrského prezidenta Bašára Asada o vojenskou pomoc. Asadovi v tu dobu hrozila porážka, což by znamenalo, že Rusko nebude moci využívat přístav Tartús. Ruská intervence zaštítěná bojem proti terorismu změnila poměr sil na bojišti, přispěla k porážce Islámského státu, ale hlavně upevnila Asadovu moc.

Rusko nejvíc ohrožuje sám Putin, říká americký historik Stephen Kotkin

SALON

Od připojení Krymu Rusko podnikalo hojné manévry, které vyvolávají obavy NATO. Velmi aktivní bylo i ruské letectvo nad Baltem i Severním a Černým mořem, kde docházelo k častým incidentům se stroji aliance.

Rusko se také snaží upevnit své pozice v Arktické oblasti, na kterou si klade nároky.

Obyvatelstvo

Navzdory své rozloze Rusko v pořadí států podle lidnatosti se pohybuje na spodních příčkách vedoucí desítky. Zejména sever a východ země jsou pro svou nehostinnou povahu téměř neobydlené. Většina populace se soustředí v evropské části země. Na celkové ploše přes 17 milionů kilometrů čtverečních žije kolem 140 milionů lidí. Tři čtvrtiny z nich žijí ve městech.

Foto: Profimedia.cz

Petrohradský palác

Většina tamních obyvatel má slovanské kořeny, třebaže se na území Ruska nachází řada etnických skupin. Rusové tvoří 80 procent populace. Vedle nich ale žijí také Tataři, Ukrajinci, Baškirové, Čuvaši, Čečenci, Arméni a kolem 140 menších národností. Podobný model se dá aplikovat i na náboženské rozložení. Za nejpočetnějšími vyznavači pravoslavné víry následují muslimové, kterých je nejméně deset, možná však až 15 procent. Etnické a regionální odlišnosti jsou důvodem pro časté teroristické útoky a ozbrojená střetnutí.

Foto: Profimedia.cz

Ruská zima

Od pádu Sovětského svazu v roce 1991 se Ruská federace potýká s úbytkem obyvatel. Přirozený přírůstek byl dlouhodobě záporný. Úmrtnost byla vysoká zejména mezi muži a na vině byl především alkoholismus, narkomanie a jiné civilizační choroby. Ženy je v průměru přežívají o dvanáct let. V roce 2011 na každých 100 mužů připadalo 116 žen.

Vláda se proto snažila přijímat některá nová opatření. Jedním z nich je bezplatný příděl stavební plochy pro rodiče s třemi dětmi a vysoké státní příspěvky. V roce 2012 vzrostl počet obyvatel Ruska o 292 400 lidí, přirozený úbytek byl však jen nepatrný (0,02 %).

Foto: Profimedia.cz

Moskevské metro

Geografie

Stát, do něhož by se Česká republika vešla 220krát, protíná devět časových pásem a tři čtvrtiny jeho rozlohy jsou součástí Asie. Rozkládá se od Černého a Baltského moře až po Tichý oceán. Jeho severovýchodní cíp se takřka dotýká Aljašky.

Pohoří Ural tvoří výjimku v jinak převážně rovinatém Rusku. Táhne se 500 kilometrů od severu k jihu a tvoří část geografické hranice mezi Evropou a Asií.

Nejvyšší horou Ruska je Elbrus (5642 m) na Kavkazu. Podél jižních hraničních pásem se rozkládají vysočiny a stepní oblasti, Sibiř je pokrytá rozsáhlými jehličnatými lesy a tundrou.

Foto: Profimedia.cz

Všudypřítomné ruské chrámy se zlatými kopulemi

Federace se skládá z množství administrativních útvarů. Celkových 83 subjektů se dělí na 21 republik, 46 oblastí, devět krajů, jednu autonomní oblast, čtyři autonomní okruhy a dvě města federálního významu (Moskva, Petrohrad). Všechny subjekty mají ve vztazích k federálním orgánům státní moci rovná práva. Státní moc v nich vykonávají jimi vytvořené výkonné orgány.

K 1. lednu 2015 k administrativním útvarům přibyla Republika Krym a federální město Sevastopol, celkových subjektů tedy po anexi Krymu Rusko čítá 85 a federálních měst tři. Většina států však legitimitu ruské nadvlády nad Krymem neuznává.

Prezidenta lze odvolat jen stěží

O legislativu státu se stará dvoukomorové Federální shromáždění. To sestává z Rady federace, v níž zasedají zmocněnci nejvyšších představitelů výkonné a zákonodárné moci jednotlivých subjektů, a Státní dumy.

Prezident je volen ve všeobecných přímých volbách na šest let (do roku 2012 platila čtyřletá období) a může ve funkci setrvat maximálně dvě období za sebou. Ve federálních okruzích jej reprezentují zplnomocnění představitelé. Ústava z roku 1993 poskytuje hlavě státu rozsáhlé pravomoci a její odvolání je složité a kvůli několikastupňovému procesu málo pravděpodobné.

Foto: Profimedia.cz

Obchodní čtvrť v Moskvě

Prezidentem Ruské federace byl v roce 2018 podruhé v řadě zvolen Vladimir Putin. Ten se stal prezidentem poprvé v květnu 2000 a poté znovu v roce 2004. Stejný post v minulosti zastávali Dmitrij Medvěděv (v letech 2008-2012, v „mezidobí“ Putinovy vlády) a Boris Jelcin. Během operace Borise Jelcina v roce 1996 se nakrátko stal prezidentem Viktor Černomyrdin.

Změna ústavy z roku 2020 udržela pravidlo o pouze dvou funkčních obdobích v roli prezidenta, budou se však počítat od nuly i pro Vladimira Putina, současnou hlavu státu. Může tak kandidovat i nadále a zůstat v čele Ruska nepřetržitě do roku 2036.

Během Putinovy éry přišel ekonomický boom

Vladimir Putin se často chlubí svými zásluhami o oživení ruské ekonomiky, která na konci 90. let zažila finanční kolaps. V době, kdy se dostal k moci, už se však bídná situace měnila k lepšímu a Putin především upevnil oživenou ekonomiku.

Kromě toho ale také udělal kroky ke zmírnění politického vlivu ruských oligarchů, kteří vzešli z rapidní privatizace za éry Borise Jelcina. Ten měl za úkol transformaci izolovaného centrálně plánovaného hospodářství na světu otevřenou tržní ekonomiku.

Foto: Profimedia.cz

Chrám Vasila Blaženého s Kremlem v pozadí v Moskvě

Hospodaření však vyvolalo 17. srpna 1998 závažnou měnovou krizi. Tehdy ruská vláda provedla jednostrannou restrukturalizaci domácího dluhu a vyhlásila 90denní moratorium na splátky zahraničního soukromého dluhu. Krize uvedla Rusko do platební neschopnosti a přinesla s sebou masivní devalvaci rublu, kolaps bank, pokles HDP a růst inflace. Mimo to zapříčinila rezignaci prezidenta Jelcina.

Za Vladimíra Putina vzrostl hrubý domácí produkt i reálné příjmy. Odborníci to přisuzují zejména dobrému a výnosnému hospodaření s nerostnými surovinami. Ty jsou bezkonkurenčně hlavním pilířem celé ruské ekonomiky.

Závislost na ropě a plynu

Největší ekonomický potenciál Ruska leží ve větších městech situovaných v evropské části země. Především Moskva se na hrubém domácím produktu podílí z jedné třetiny. Tam je také nejvyšší životní úroveň a je jedním z nejdražších světových měst. Samotní Rusové ji označují za stát ve státě. Zbytek země slouží především jako surovinová základna.

Rusko disponuje ohromnými zásobami ropy, zemního plynu, hnědého uhlí a niklu. Ty také tvoří naprostou většinu ruského vývozu a významně se podílejí na tvorbě HDP.  Kritici Rusko podezírají, že nerostné zdroje využívá jako politické nástroje. Nejvíce se v tomto smyslu mluví o energetickém gigantu Gazprom, největším exportérovi zemního plynu na světě.

Foto: Alexander Natruskin , Reuters

Vojenská přehlídka na Rudém náměstí

Eurasijská velmoc už ostatně několikrát v historii předvedla, jak dokáže otočením kohoutů ovládat i okolní svět. Například v roce 2006 Moskva přerušila dodávku ropy Ukrajině poté, co se státy mezi sebou rozhádaly. Nastalou situaci pocítil celý zbytek Evropy.

Závislost na exportu nerostných surovin se však stala Rusku osudná při rapidním poklesu cen ropy v roce 2008. Ruská federace byla jednou ze zemí, kterých se finanční krize dotkla nejvíce. Teprve v polovině roku 2009 se jí podařilo díky rozsáhlé finanční injekci zastavit propad a v prvním kvartálu následujícího roku zaznamenala mírný růst.

Po následné katastrofické vlně veder a sucha, která téměř zlikvidovala tamní zemědělství, se na jaře 2011 ekonomika Ruska opět trápila kvůli válce v Libyi a rostoucím cenám ropy.

Proč řada zemí neodsoudila ruskou invazi? Důvodů je mnoho

Válka na Ukrajině

Přívod zemního plynu z Ruska do Evropy zajišťuje plynovod Nord Stream. Původní plynovod Nord Stream 1 čítá dvě paralelně probíhající potrubní linky na dně Baltského moře, první linka byla zprovozněna v roce 2011, druhá v roce 2012.

S cílem zdvojnásobit přepravní kapacitu plynu měl být zrealizován druhý plynovod, Nord Stream 2. Měl být dokončen již v roce 2019, jeho uvedení do provozu však provázely mnohé spory. Jednalo se především o dopady na energetickou bezpečnost a stabilitu Evropy, zvláště pro tranzitní země s pozemními plynovody ve Střední a Východní Evropě, proti byly také Spojené státy americké. Ty nakonec v červenci 2021 oznámily, že uvedení plynovodu do provozu nebudou bránit. V únoru 2022 v rámci sankcí vůči Rusku nicméně německý kancléř Olaf Scholz uvedl, že vzhledem k ruské invazi na Ukrajinu schvalovací proces odkládá.

Dodržování práv

Nedodržování nebo dokonce potlačování občanských a politických práv v Rusku je dlouhodobě kritizováno zahraničními vládami a médii, některými ruskými médii a nevládními organizacemi.

Průzkumu demokratických svobod nevládní organizací Democracy Ranking řadil Ruskou federaci v roce 2021 ze 167 zemí na 124. místo.

Rusko čelilo kritice například za násilné odtržení Krymu od Ukrajiny nebo kvůli uvěznění členek feministické punkrockové protestní skupiny Pussy Riot. Je také obviněno z vražd několika ruských novinářů a z manipulace s médii.

Foto: Reuters Photographer, Reuters

Po celém Rusku zadrželi policisté stovky demonstrantů.

Válka na Ukrajině 2022

24. února 2022 pak zrána zaútočilo Rusko na Ukrajinu. Zvěsti o možném napadení Ukrajiny Ruskem se v médiích objevovaly několik týdnů předtím a postupně eskalovaly.

Ukrajina i Rusko se navzájem obviňovaly z porušení příměří, na hranicích se ozývala střelba. Večer 21. února prezident Vladimir Putin oznámil v telefonátu francouzskému prezidentu Macronovi a německému kancléři Olafovi, že Rusko uzná nezávislost obou povstaleckých republik v Donbasu, Luhanské a Doněcké lidové republiky.

Téměř vzápětí Putin zahájil misi v donbaských republikách a vyslal na Ukrajinu „mírové jednotky“.

Články k tématu

EU uvalí clo na obilí z Ruska a Běloruska

Evropská unie se chystá uvalit clo na dovoz obilí z Ruska a Běloruska. Půjde o první omezení dovozu potravinářských výrobků z těchto zemí od začátku války na...

Největší porážku utrpěl Putin v Praze

Ruského prezidenta Vladimira Putina porazil ve volbách v několika městech mimo Rusko kandidát za stranu Noví lidé Vladislav Davankov. Podle serveru Meduza...

Očima Saši Mitrofanova: Bez omezení

Odříkaného chleba největší krajíc. Francouzský prezident Emmanuel Macron tak dlouho volal Vladimiru Putinovi, že ho absence vstřícnosti z Kremlu přestala...

Bělgorod: Válečná zóna uvnitř Ruska

Válečné útrapy v důsledku invaze na Ukrajinu už nedopadají jen na Ukrajince, ale na denním pořádku je mají i obyvatelé ruské Bělgorodské oblasti. Ta nejenže...

Zelenskyj: Putin ochořel mocí

Ruský prezident Vladimir Putin je opilý mocí a chce vládnout až do své smrti, reagoval v neděli ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na průběžné výsledky...

Foto: Volby prezidenta Ruska v Praze

Občané Ruské federace bydlící v ČR měli možnost volit svého prezidenta na jediném místě Česka, a to v Praze-Dejvicích na velvyslanectví RF. Dveře...

V rafinerii v ruské Syzrani vypukl požár

V rafinerii v ruské Syzrani, která leží 750 kilometrů jihovýchodně od Moskvy, vypukl požár. Podle ruskojazyčného serveru BBC ho zřejmě způsobil útok dronu....

Putin hlasoval. Elektronicky

Ruský prezident Vladimir Putin už má v prezidentských volbách odvoleno. Učinil tak ve své kanceláři v Kremlu, kde svůj hlas odevzdal elektronicky, což je...

Lipavský zareagoval na Medvěděvův výplod

Na „mírový plán“ s vražděním ukrajinských civilistů, s nímž přišel bývalý ruský prezident Dmitrij Medvěděv, zareagoval český ministr zahraničí Jan Lipavský...

Vysoký manažer Lukoilu spáchal sebevraždu

Ruská ropná společnost Lukoil přišla o dalšího významného manažera. Čtyřiapadesátiletý viceprezident společnosti Vitalij Robertus údajně spáchal sebevraždu....

V Rusku se zřítil další vrtulník Mi-8

V ruské Magadanské oblasti na Dálném východě se zřítil vrtulník Mi-8 s 20 lidmi na palubě. Šlo o zaměstnance místního zlatého dolu Kvarcevaja a tříčlennou...

Vídeň vyhostila dva ruské diplomaty

Vídeň vyhostila dva ruské diplomaty, oznámilo ve středu rakouské ministerstvo zahraničí. Podle něj dvojice jednala v rozporu se svým diplomatickým statusem....

V Rusku hořela ropná rafinerie

Ruské úřady oznámily, že po útoku dronu propukl požár v ropné rafinérii v Rjazaňské oblasti. Informuje o tom vládní agentura TASS, podle níž na místě došlo ke...

Ruská loď dorazila do KLDR pro další zbraně

Ruská nákladní loď dorazila do severokorejského přístavu Rason, odkud Rusové přepravovali na moři severokorejskou munici. Zachycena je u mola 1 na satelitním...

Rusko odvolalo vrchního velitele námořnictva

Admirál Nikolaj Jevmenov už není vrchním velitelem ruského námořnictva. Podle serveru listu Izvěstija na jeho místo už nastoupil admirál Alexandr Moisejev,...