Navzdory své rozloze Rusko v pořadí států podle lidnatosti uzavírá vedoucí desítku. Zejména sever a východ země je pro svou nehostinnou povahu téměř neobydlený. Většina populace se soustředí v Evropské části země. Na celkové ploše přes 17 miliónů kilometrů čtverečních žije kolem 140 miliónů lidí. Tři čtvrtiny z nich žijí ve městech.

Petrohradský palác

Petrohradský palác

FOTO: fotobanka Profimedia

Většina tamních obyvatel má slovanské kořeny, třebaže se na území Ruska nachází řada etnických skupin. Rusové tvoří 80 procent populace. Vedle nich ale žijí také Tataři, Ukrajinci, Baškirové, Čuvaši, Čečenci, Arméni a kolem 140 menších národností. Podobný model se dá aplikovat i na náboženské rozložení. Za nejpočetnějšími vyznavači pravoslavné víry následují muslimové. Etnické a regionální odlišnosti jsou důvodem pro časté teroristické útoky a ozbrojená střetnutí.

Ruská zima

Ruská zima

FOTO: fotobanka Profimedia

Od pádu Sovětského svazu v roce 1991 se Ruská federace potýká s úbytkem obyvatel. Přirozený přírůstek je dlouhodobě negativní a největší stát na světě čelí rekordnímu vymírání. Úmrtnost je vysoká zejména mezi muži a na vině je alkoholismus, narkomanie a jiné civilizační choroby. Ženy je v průměru přežívají o dvanáct let a v roce 2011 jich na každých 100 mužů připadalo o 16 víc.

Vláda se proto snaží přijímat některá nová opatření. Jedním z nich je bezplatný příděl stavební plochy pro rodiče s třemi dětmi a vysoké státní příspěvky. Putin navíc v roce 2011 slíbil mohutné investice do této problematiky, od nichž očekává až 30procentní nárůst porodnosti.

Moskevské metro

Moskevské metro

FOTO: fotobanka Profimedia

Ural je výjimkou v jinak převážně rovinaté zemi

Stát, do něhož by se Česká republika vešla 220krát, protíná devět časových pásem a tři čtvrtiny jeho rozlohy jsou součástí Asie. Rozkládá se od Černého a Baltského moře až po Tichý oceán. Jeho severovýchodní cíp se takřka dotýká Aljašky.

Ural tvoří výjimku v jinak převážně rovinatém Rusku. Táhne se 500 kilometrů od severu k jihu a tvoří geografickou hranici mezi Evropou a Asií. Nejvyšší horou je Elbrus (5 642 m) na Kavkazu. Podél jižních hraničních pásem se rozkládají vysočiny a stepní oblasti, Sibiř je pokrytá rozsáhlými jehličnatými lesy a tundrou.

Všudypřítomné ruské chrámy se zlatými kopulemi

Všudypřítomné ruské chrámy se zlatými kopulemi

FOTO: fotobanka Profimedia

Federace se skládá z množství administrativních útvarů. Celkových 83 subjektů se dělí na 21 republik, 46 oblastí, devět krajů, jednu autonomní oblast, čtyři autonomní okruhy a dvě města federálního významu (Moskva, Petrohrad). Všechny subjekty mají ve vztazích k federálním orgánům státní moci rovná práva. Státní moc v nich vykonávají jimi vytvořené výkonné orgány.

Prezidenta lze odvolat jen stěží

O legislativu státu se stará dvoukomorové Federální shromáždění. To sestává ze 178členné Rady federace, v níž zasedají zmocněnci nejvyšších představitelů výkonné a zákonodárné moci jednotlivých subjektů, a 450členné Státní dumy.

Prezident je volen ve všeobecných přímých volbách na šest let (do roku 2012 platí čtyřletá období) a může ve funkci setrvat maximálně dvě období za sebou. Ve federálních okruzích jej reprezentují zplnomocnění představitelé. Ústava z roku 1993 poskytuje hlavě státu rozsáhlé pravomoci a její odvolání je složité a kvůli několikastupňovému procesu málo pravděpodobné.

Obchodní čtvrť v Moskvě

Obchodní čtvrť v Moskvě

FOTO: fotobanka Profimedia

Čtvrtým prezidentem Ruské federace byl v roce 2008 zvolen Dmitrij Medvěděv. Oba dva jeho předchůdci - Vladimír Putin a Boris Jelcin - působili v úřadu osm let, ačkoli během operace Borise Jelcina v roce 1996 se nakrátko stal prezidentem Viktor Černomyrdin.

Během Putinovy éry přišel ekonomický boom

Právě třetí muž ve funkci prezidenta Ruské federace Vladimír Putin se často honosí svými zásluhami na oživení ruské ekonomiky, která na konci 90. let zažila finanční kolaps. V době, kdy se dostal k moci, už se však bídná situace měnila k lepšímu a Putin především upevnil oživenou ekonomiku.

Kromě toho ale také postoupil kroky ke zmírnění politického vlivu ruských oligarchů, kteří vzešli z rapidní privatizace za vlády jeho předchůdce Borise Jelcina. Ten měl za úkol transformaci izolovaného centrálně plánovaného hospodářství na světu otevřenou tržní ekonomiku.

Chrám Vasila Blaženého s Kremlem v pozadí v Moskvě

Chrám Vasila Blaženého s Kremlem v pozadí v Moskvě

FOTO: fotobanka Profimedia

Špatné hospodaření však vyvolalo 17. srpna 1998 závažnou měnovou krizi. Tehdy ruská vláda provedla jednostrannou restrukturalizaci domácího dluhu a vyhlásila 90denní moratorium na splátky zahraničního soukromého dluhu. Krize uvedla Rusko do platební neschopnosti a přinesla s sebou masivní devalvaci rublu, kolaps bank, pokles HDP a růst inflace. Mimo to zapříčinila rezignaci prezidenta Jelcina.

Za Vladimíra Putina vzrostl hrubý domácí produkt i reálné příjmy. Odborníci to přisuzují zejména dobrému a výnosnému hospodaření s nerostnými surovinami. Ty jsou bezkonkurenčně hlavním pilířem celé ruské ekonomiky.

Těžká závislost na ropě a plynu způsobuje problémy Rusku i zbytku světa

Rusko disponuje ohromnými zásobami ropy, zemního plynu, hnědého uhlí a niklu. Ty také tvoří naprostou většinu ruského vývozu a významně se podílejí na tvorbě HDP. V roce 2009 bylo Rusko největším vývozcem zemního plynu, druhým největším vývozcem ropy a třetím největším exportérem oceli. Kritici Rusko podezírají, že nerostných zdrojů využívá jako politických nástrojů. Nejvíce se v tomto smyslu mluví o energetickém gigantu Gazprom, který je největším exportérem zemního plynu na světě.

Na přehlídce na Rudém náměstí nechyběly tanky

Vojenská přehlídka na Rudém náměstí

FOTO: Alexander Natruskin , Reuters

Eurasijská velmoc už ostatně několikrát v historii předvedla, jak dokáže otočením kohoutů ovládat celý svět. Například v roce 2006 Moskva přerušila dodávku ropy Ukrajině poté, co se státy mezi sebou rozhádaly, a nastalou situaci pocítil celý zbytek Evropy.

Závislost na exportu nerostných surovin se však stala Rusku osudná při rapidním poklesu cen ropy v roce 2008. Ruská federace byla jednou ze zemí, kterých se finanční krize dotkla nejvíce. Teprve v polovině roku 2009 se jí podařilo díky rozsáhlé finanční injekci zastavit propad a v prvním kvartálu následujícího roku zaznamenala mírný růst.

Obchodní dům GUM vznikl v roce 1893 a dnes v něm najdete to nejluxusnější zboží

Obchodní dům GUM vznikl v roce 1893 a dnes v něm najdete to nejluxusnější zboží

Po následné katastrofické vlně veder a sucha, která téměř zlikvidovala tamní zemědělství, se na jaře 2011 ekonomika Ruska opět zmáhá díky válce v Libyi a rostoucím cenám ropy.

Největší ekonomický potenciál leží ve větších městech situovaných v evropské části země. Především Moskva se na hrubém domácím produktu podílí z jedné třetiny. Tam je také nejvyšší životní úroveň a je jedním z nejdražších světových měst. Samotní Rusové ji označují za stát ve státě. Zbytek země slouží především jako surovinová základna.