Škoda Auto má nyní tři hlavní závody. Všechny působí v Česku, a to v Mladé Boleslavi, Vrchlabí a Kvasinách.

Vedle nich pronikl podnik také do zahraničí. Škodovky se montují v hlavním městě Bosny a Hercegoviny Sarajevu (Volkswagen Sarajevo), dále v ukrajinské Zakarpatské oblasti (ZAT Evrocar), v kazachstánském Kamenogorsku (JSC Azia Avto), ruském městě Kaluga (Volkswagen Rus), indickém Aurangabadu (Skoda Auto India Ltd.) a v čínské Šanghaji (SVW China).

Všechny továrny kompletují vozy z dílů expedovaných z České republiky. V posledních letech ročně nejvíc automobilů v zahraničí produkují závody v Solomonovu a Aurangabadu.

Škoda Octavia pro Čínu - modernizovaná verze 2010

FOTO: Škoda Auto

*  Výroční zpráva Škoda Auto a.s. 2009

České závody

Závod v Mladé Boleslavi zabírá plochu o celkové rozloze 2,5 kilometru čtverečním. Z jejich pásů tam sjíždějí nové Octavie a Fabie.

Škoda Fabia (facelift 2010)

FOTO: maž, Novinky

Závod v Kvasinách je domovem pro montáž Superbů a Roomsterů.

Vrchlabí jsou pak domovským závodem pro Octávie.

Škoda Superb Combi

FOTO: maž, Novinky

Škoda Auto nyní vyrábí šest modelových řad, a to:

• Fabia [celá zpráva],
• Roomster [celá zpráva] (včetně užitkové verze Praktik)
• Octavia Tour (výroba končí v roce 2010, termín zatím není neupřesněn)
• Octavia (A5) [celá zpráva]
• Superb [celá zpráva]
• Yeti [celá zpráva].

Škoda Roomster

FOTO: NOVINKY/Jan Čech

U modelové řady Fabia, Octavia a Superb nabízí Škoda Auto také praktičtější varianty Combi.

Škoda Yeti

FOTO: maž, Novinky

Škoda Octavia facelift (2008)

FOTO: maž, Novinky

Historie

Škoda Auto a.s. navazuje na historii společnosti Laurin & Klement založené v roce 1895. Tehdy se dva vášniví cyklisté: mechanik Václav Laurin a knihkupec Václav Klement rozhodli založit malý podnik na výrobu jízdních kol.

Na počátku nyní cenné obchodní značky byla přitom obyčejná národní hrdost. V létě 1894 se Klementovi rozbilo jeho kolo zakoupené u německé firmy. Poslal je v reklamaci zpět a přidal k tomu česky psaný dopis. Ten se mu vzápětí vrátil zpět s německy připsanou větou, že chce – li odpověď, ať píše ve srozumitelném jazyce.

Klementa chování rozhořčilo natolik, že se rozhodl vybudovat vlastní firmu. Spojil své síly s Laurinem, který se ve stejné době rozhodl vybudovat podobný projekt v Mladé Boleslavi.

Dařit se jim začalo záhy. Výrobu jízdních kol proto rozšířili o další produkt. V roce 1899 jejich závod opustil první motocykl.

V roce 1905 přišly na řadu automobily, a to první model Voiturette A. Na trhu způsobily senzaci. Komerční úspěch urychlil přerod firmy na akciovou společnost. Její další rozmach přinesl konec 1. světové války, kdy se rozvíjela v Boleslavi i výroba nákladních vozidel nebo leteckých motorů.

Laurin&Klement typu G

FOTO: Škoda Auto

V roce 1924 ovšem podnik vyhořel. Jeho majitelé proto museli hledat silného partnera. Našli jej ve spojení se strojírenským podnikem Škoda. V roce 1925 tak zanikla značka Laurin & Klement a na trhu se začal prosazovat znak Škoda.

Již v roce 1930 se produkce automobilů v rámci koncernu Škoda opět vydělila jako samostatná Akciová společnost pro automobilový průmysl (ASAP). Její rozvoj sice zbrzdila na čas ve 30. letech hospodářská krize, po jejím skončení se ovšem firmě podařilo znovu uspět na mezinárodním automobilovém trhu, mimo jiné s modelem Škoda Popular.

Škoda Superb 4000 - typ 919 (1939-1940)

FOTO: Škoda Auto

Za 2. světové války se továrna stala součástí koncernu Hermann-Göring-Werke a vyráběla zbraňové součásti a terénní vozidla. Po jejím skončení byla automobilka oddělena definitivně od plzeňské části podniku Škoda a přeměněna na tzv. AZNP Mladá Boleslav (Automobilové závody, národní podnik).

Škoda 440 z padesátých let

FOTO: Škoda Auto

Právě tehdy se stala monopolním výrobcem osobních aut v tehdejším Československu. Dobré jméno měla po desetiletí také na trzích zemích tehdejšího východního bloku.

*Údaj k 31. 12. 2007

Na západních trzích se ale firmě také kvůli zaostávajícím technologiím příliš nedařilo. Přesto právě v těchto letech mladoboleslavský závod prodává nejvíc vozů, a to modelů Škoda 105, 120 a 130.

Škoda 105 L

FOTO: Automobilové závody n. p.

Rok 1989 s sebou přinesl ekonomickou nejistotu. Vláda proto rozhodla najít závodu silného zahraničního partnera. V roce 1990 se jím stala velká německá automobilka Volkswagen. Ke spojení došlo 16. dubna 1991.

Škoda se tehdy stala čtvrtou značkou koncernu (vedle značek VW, Audi a Seat). Firma začala používat jméno Škoda, automobilová akciová společnost. Volba Volkswagenu jako "spasitele" se ukázala jako šťastná. Škodovka se díky ní konečně po desetiletích začala prosazovat na západních trzích. Udržela si také navíc již dobyté pozice ve střední Evropě.

Automobilka si v současnosti vychovává své odborníky ve vlastní vysoké škole a odborném učiliště. Její vozy se pravidelně účastní automobilových soutěží rallye.

Vedení společnosti

Ve společnosti Škoda Auto a.s. se nekoná valná hromada, její působnost vykonává jediný akcionář. Jde o společnost Volkswagen International Finance N.V. se sídlem Herengracht 495, 1017 BT Amsterdam, Nizozemské království, zapsaná v rejstříku vedeném Kamer van Koophandel Amsterdam pod číslem 331 48825.

Od 1. října 2007 je předsedou představenstva společnosti Škoda Auto Dipl.-Ing. Reinhard Jung. Od prvního září 2010 ho vystřídá Winfried Vahland.

Winfried Vahland

FOTO: Radek Petrášek, ČTK

Zdroje: Škoda PS, Škoda Auto a.s., Výroční zpráva Škody Auto a.s. za rok 2009, Wikipedie

Další informace o společnosti Škoda Auto najdete na firmy.cz.