Spojené státy americké vznikly v roce 1776 vyhlášením nezávislosti na Velké Británii. Už v prvních letech sloužily jako útočiště politicky nebo nábožensky pronásledovaných Evropanů, kteří se v nové zemi často realizovali ve jménu tzv. amerického snu.

Americký prezident Obama při projevu o postupu na Středním východě a v severní Africe.

Americký prezident Obama při projevu o postupu na Středním východě a v severní Africe.

FOTO: Jason Reed, Reuters

Z nového státu se během let stala hlavní světová velmoc ve většině myslitelných oblastí. K jejich prosperitě rozhodně přispěla skutečnost, že se na území USA nikdy neodehrávala mezinárodní válka, byť Američané se svým bezkonkurenčně největším a nejvyspělejším arzenálem často působí jako klíčoví hráči válečných konfliktů.

Třetí na světě ve velikosti i počtu obyvatel

Třetí největší stát světa je federací padesáti států a distriktu hlavního města Washington, D.C., který je autonomní jednotkou. K USA náleží ještě několik přidružených států s vlastní samosprávou a několik závislých území. Bezmála 10 miliónů kilometrů čtverečních, na kterých se Spojené státy rozkládají, postihuje celkem šest časových pásem.

Kontinentální část USA se dělí na čtyři hlavní regiony: Northeast, Midwest, South a West. Hlavním městem USA je Washington, největším New York, za kterým následují Los Angeles, Chicago, Houston a Phoenix. Největším státem je Aljaška.

Bílý dům ve Washingtonu D.C.

Bílý dům ve Washingtonu D.C.

FOTO: fotobanka Profimedia

Východní a střední část země jsou převážně nížinaté a tvoří je Centrální roviny a Velké planiny, zatímco západ vymezuje pásmo Kordiller. Nejvyšším vrcholem Severní Ameriky je Mount McKinley, která se tyčí do výšky 6 194 m a nachází se na Aljašce.

Povaha tamního podnebí se pohybuje od subtropů a tropů v okolí Mexického zálivu až po kontinentální mírné klima při hranicích s Kanadou. Díky oceánským proudům je však americký mírný pás o poznání vlhčí než v Evropě. Obecně bývá počasí na jihozápadě země teplejší a sušší, zatímco atlantické pobřeží je více deštivé.

Na rozlehlém území, které je asi o polovinu menší než Rusko, žije více než 300 miliónů obyvatel, což řadí USA na třetí místo za Čínu a Indii. Na rozdíl od nich však nejsou tak hustě obydlené, na jeden čtvereční kilometr připadá kolem 33 obyvatel. Majoritní část tvoří běloši, kterých je 80 procent z celé populace. 13 procent připadá na Afroameričany, 4 procenta na Asiaty. Zbytek tvoří indiáni a ostrované. Nejrozšířenějším jazykem je v USA kromě angličtiny španělština.

Aljaška

Aljaška

FOTO: fotobanka Profimedia

V silně náboženské zemi je pouhých 16 procent populace bez vyznání, zbytek se rozděluje mezi řadu rozličných vír. Polovinu věřících tvoří protestanti a 24 procent katolíci. Přibližně jedno procento připadá na příslušníky ostatních křesťanských církví, židy a mormony.

Politický systém Spojených států

Demokracie má v nejstarší federativní unii dlouhou tradici. Spojené státy vzešly z americké revoluce, která přinesla jejich separaci od Britské koruny. Ústava navržená v roce 1787 ustanovila federální systém s rozdělením pravomocí, který až do nynějška zůstal nezměněný. Největší legislativní moc má Kongres, v čele výkonné moci stojí prezident a klíčovým justičním orgánem je Nejvyšší soud.

Socha prezidenta Lincolna ve Washingtonu D.C.

Socha prezidenta Lincolna ve Washingtonu D.C.

FOTO: fotobanka Profimedia

Dvoukomorový Kongres tvoří Senát, v němž zasedají dva zástupci za každý stát, a 435členná Sněmovna reprezentantů, jejíž složení se odvíjí od počtu obyvatel jednotlivých států.

V USA se stejně jako ve většině anglicky mluvících zemí používá dvoustranický politický model. Demokratická strana, která byla založena v roce 1828, se hlásí k liberalismu a tíhne k politické levici. Republikáni, kteří fungují od roku 1854, zastávají naopak konzervativní postoje a považují se za středopravé.

Prezident Spojených států se volí vždy jednou za čtyři roky a mandát může jedna osoba získat maximálně dvakrát po sobě. Volby jsou oficiálně nepřímé a probíhají prostřednictvím volitelů, kteří vzejdou z hlasování lidu a následně formálně vyberou nového prezidenta.

Prezident je podle ústavy vedoucí postavou vlády a vrchním velitelem ozbrojených sil. Je vybaven úplnou mocí výkonnou, ale bez zákonodárných schopností. Jediným nástrojem k odvolání prezidenta je tzv. impeachment, k němuž může dojít po spáchání těžkého zločinu, zpronevěry nebo vlastizrady.

Bill Clinton a Hillary Clinton v roce 1998

Bill Clinton a Hillary Clinton v roce 1998

FOTO: fotobanka Profimedia

Dosud se tomu tak nestalo, ačkoli v minulosti se impeachmentu podrobili dva muži: Andrew Johnson v roce 1868 a Bill Clinton v roce 1998 po křivém svědectví a bránění spravedlnosti v případě Lewinská. V dějinách Spojených států zemřelo celkem osm prezidentů během funkčního období, z toho čtyři byli zavražděni (Lincoln-1865, Garfield-1881, McKinley-1901 a Kennedy-1963).

Světová průmyslová jednička

Spojené státy jsou jedním z nejsilnějších ekonomických celků na světě a největším průmyslovým producentem vůbec. Prosperuje zejména v oblasti výroby automobilů, letadel, počítačových a telekomunikačních zařízení a elektroniky, petrochemie, metalurgie a zbrojířství. Z velké části tvoří tamní ekonomiku služby, významná je také vědecká a výzkumná činnost.

 

FOTO: Larry Downing, Reuters

Ve Spojených státech se vyrobí i spotřebuje nejvíce zemědělských produktů na světě. Stejné je to s vývozem, v němž dominují masné výrobky, živočišné tuky, rýže a sójové boby. Zemědělská půda tvoří přibližně třetinu celkové rozlohy státu. Produkce přispívá asi třemi procenty k HDP. USA jsou největším pěstitelem kukuřice, která se ovšem v posledních letech používá především na výrobu etanolu.

 

FOTO: fotobanka Profimedia

Přestože tamní ekonomika patří mezi nejsilnější na světě a po finančním otřesu z roku 2009 začíná opět růst, musí se nadále potýkat s několika negativními faktory. Jedním z nich je vysoká míra nezaměstnanosti, která se v roce 2011 pohybovala kolem 9,6 procent. Vládní dluh navíc v té době činil 94 procent HDP.

Základem federace bylo 13 britských kolonií

Spojené státy americké byly založeny 6. července 1776. Do té doby byla Severní Amerika dějištěm kolonizačních snah, které se rozhořely mezi evropskými národy po objevení nového kontinentu. Z kolonizátorů se postupně prosadila Velká Británie, která při Atlantiku založila 13 kolonií.

Kolonie odmítaly nadvládu Britů, kteří po nich chtěli zaplatit výdaje za své války, a napětí mezi nimi a evropským kolonizátorem rostlo, až v roce 1775 vyústilo ve válku za nezávislost. 4. července 1776 došlo k vyhlášení nezávislosti a za pomoci Francie donutily kolonie Brity podepsat Pařížský mír, kterým formálně uznali existenci nového státu.

Manhattan s majestátním mrakodrapem Empire State Building

Manhattan s majestátním mrakodrapem Empire State Building

FOTO: fotobanka Profimedia

21. června 1787 byla vydána americká Ústava, která je platná dodnes a je tak nejstarší dosud platnou ústavou. O dva roky později stanul v úřadu první prezident USA George Washington.

Následující období se neslo ve znamení expanze a rozšiřování území. Z jednotlivých nově nabytých teritorií postupně vznikaly další státy. Během první poloviny 19. století se stupňovaly rozepře mezi jižanskými otrokářskými státy a bohatším severem. V roce 1860 se za vlády Abrahama Lincolna odtrhlo 11 jižních států a vyhlásilo Konfederaci. Mezi ní a státy Unie probíhala až do roku 1865 občanská válka, jež skončila vítězstvím Severu.

Do světových válek se nehrnuly, do Asie a na Blízký východ ano

Po skončení občanské války nastal mohutný hospodářský rozvoj, k němuž přispěla zejména rozšiřující se železniční síť a příliv nových obyvatel. Ti se zasadili o osidlování západních oblastí. Do první světové války vzniklo 15 nových států.

ČTVRTEK: Vesmírný raketoplán Discovery startuje z Kennedyho vesmírného centra na Floridě.

Vesmírný raketoplán Discovery startuje z Kennedyho vesmírného centra na Floridě.

FOTO: Scott Audette, Reuters

Po vypuknutí první světové války vyhlásil nejprve prezident Woodrow Wilson neutralitu a Američané pouze materiálně podporovali Trojdohodu. Po útocích německých ponorek na americké loďstvo se ale Spojené státy do bojů zapojily.

Rozkvět země, který nastal po válce, ukončil černý pátek 25. října 1929 a krach na newyorské burze, který je dosud největším propadem americké ekonomiky. Kolaps se roznesl po celém světě a právě bídná hospodářská situace byla jednou ze spouštědel druhé světové války.

Ani do ní se Spojené státy zpočátku nechtěly zapojit a razily politiku izolacionismu. Teprve když Japonci zaútočili 7. prosince 1941 na americkou základnu Pearl Harbor, rozhodl prezident F. D. Roosevelt o zapojení USA do války. Své síly zaměřili Američané jednak na Pacifik, kde sváděli boje s Japonci, jednak na evropská bojiště v podpoře evropských spojenců proti Hitlerovi. Na konci války svrhly dva letouny B-29 atomové pumy na japonské města Nagasaki a Hirošimu.

Spojené státy po napadení své základny Pearl Harbor vstoupily do války.

Spojené státy po napadení své základny Pearl Harbor vstoupily do války.

FOTO: ČTK/AP

Během války Spojené státy výrazně posílily a staly se přímým soupeřem Sovětského svazu. Mezi oběma mocnostmi přetrvával převážnou většinu druhé poloviny 20. století znepřátelený a soupeřivý vztah, pro nějž se vžilo pojmenování Studená válka a znamenal bipolární rozdělení tehdejšího světa. Během této doby Američané absolvovali válku v Koreji (1950-1953) a nenáviděnou vietnamskou válku (1964 - 1975).

V osmdesátých letech se rozhořela irácko-íránská válka, na jejímž konci v roce 1988 sehráli Američané klíčovou roli. Podpořili Irák a dopomohli mu k vítězství. Když pak Saddám Husajn vedl v roce 1990 válkou zbídačenou zemi do invaze v Kuvajtu, Spojené státy mu vypověděly spojenectví a převzaly vůdčí roli v 28členné koalici, jejímž účelem bylo Kuvajt osvobodit. Válka v Perském zálivu, jak se konfliktu říká, trvala do roku 1991.

Nový směr nabrala země po teroristických útocích

Éra prezidenta Billa Clintona, který zemi vedl v letech 1993 - 2001, je obecně považována za jedno z nejúspěšnějších období Spojených států. Inflace, nezaměstnanost i kriminální činnost byly na minimu, naopak státní rozpočet v přebytku. Spojené státy se staly světovou velmocí číslo jedna.

Prezident Bush ohlásil úspěšné završení mise 1. května 2003. Později přiznal, že to byla chyba.

Prezident Bush

FOTO: Larry Downing/Files , Reuters

První rok prezidentování jeho nástupce George W. Bushe předznamenal celkový vývoj Spojených států pro oba dva jeho mandáty. Útoky na newyorská dvojčata přišly osm měsíců po jeho nástupu do funkce a necelý měsíc nato, 7. října 2001, zahájily Spojené státy operace proti Tálibánu v Afghánistánu.

V březnu 2003 zavelel Bush k útoku na Irák, o kterém se mylně domníval, že vlastní zbraně hromadného ničení. Podle mnohých byly hlavním důvodem bohatá naleziště ropy. Spojencům se podařilo svrhnout režim Saddáma Husajna, diktátora najít a popravit, ale výsledkem byla zničená země, v níž se brzy rozpoutala krvavá občanská válka. V roce 2009 se Američané začali ze země stahovat.

V té době už se však přízviskem nejmocnějšího muže planety honosil Barack Obama, první černošský prezident Spojených států, jehož volební kampaň stála z velké části právě na odchodu armády z Iráku. Jeho předvolební vize a sliby se však brzy ukázaly jako těžko řešitelné a Obamova popularita začala klesat. Nakonec i on sám brzy nastoupil válečnou dráhu, když se v roce 2011 Američané postavili společně s Brity a Francouzi na stranu povstalců v nepokoji zmítané Libyi, státu s největšími ropnými zásobami v Africe.