Tuberkulóza je nejčastěji plicní, objevují se ale i jiné formy, například kostní, tuberkulóza močových či trávicích cest.

Způsobuje ji bakterie Mycobacterium tuberculosis, říká se jí také Kochův bacil podle jejího objevitele Roberta Kocha, který jej v roce 1882 jako první izoloval. Nemoc mohou způsobit i jiné bakterie tohoto druhu, např. Mycobacterium bovis.

Pokud se nemocný nakazí - je to možné pouze od jiného nemocného - bakterie v jeho těla, nejčastěji v plicích utvoří zánětlivé ložisko, které se opouzdří, mohou cestovat i po těle a tvořit ho jinde, například v kostech. Pokud ložisko praskne a bakterie se šíří dál, mluví se o otevřené tuberkulóze a nemocný v této fázi může nakazit další lidi.

Nemoc se v první fázi nemusí vůbec projevit, šíření v zárodcích zničí imunitní systém, bakterie však v těle dál přežívá a může se projevit ve chvíli, kdy je imunita člověka výrazně oslabena. Proto se nemoc často vyskytuje u lidí s AIDS nebo u bezdomovců.

Při tuberkulóze vznikají v plicích zánětlivá ložiska, které lze odhalit rentgenovým snímkem, nákaze se poté potvrzuje kultivací bakterie. Typickým projevem je zduřením mízních uzlin, jimiž bakterie cestují, malátnost, a zvýšená teplota. nemoc doprovází i kašel, není však vždy a ani typický obrázek vykašlávané krve není úplně běžný. Vyskytuje se pouze pokud se ložisko bakterií vyprazdňuje a vykašlávaný hlen je vysoce nakažlivý.

Plíce člověka nakaženého tuberkulózou. Zánětlivá ložiska jsou na snímku znázorněna bílými fleky.

Plíce člověka nakaženého tuberkulózou. Zánětlivá ložiska jsou na snímku znázorněna bílými fleky.

FOTO: fotobanka Profimedia

Nemoc je v současnosti při znalosti antibiotik dobře léčitelná, jde však o velmi vleklý proces v řádu měsíců. Nemocnému se podává vhodná kombinace antibiotik, které mohou mít nejrůznější vedlejší účinky. Záleží vždy na konkrétním případě, množství bakterií a jejich ložiscích v těle.

I když se člověk vyléčí, lékaři ho pravidelně dál sledují.

Video

Nemohl jsem dýchat, říká muž nakažený tuberkulózou. Zdroj: Stream.cz

Smrt na tuberkulózu byla prokázána už u některých mumifikovaných těl ze starověku. Ve stoletích po Kristu se nemocný, který vykašlával krev, často pokládat za upíra či jeho oběť. Kromě krve bylo důvodem i to, že projevem choroby byly i krví podlité oči, nemocní byli bledí a světloplaší.

V 19. století se nemoc považovala za „dar“ umělci, záchvaty údajně vedly k lepším výkonům - rovnaly se políbení múzou.  Na začátku 20. století zase panoval mýtus, že nemoc způsobuje onanování.

Jak byla nemoc v minulosti ničivá dokládá i obrovský seznam jmen slavných, kteří nemoci podlehli. Jsou to politici, malíři, spisovatelé, skladatelé - mají jednoho společného jmenovatele - většinou zemřeli mladí - do 40. roku věku.

Kdo například zemřel na tuberkulózu:
Václav II - český král (1271-1305)
Jiří Wolker - básník (1900-1924)
Božena Němcová - spisovatelka (1820-1862)
Franz Kafka - spisovatel (1883-1924)
Karel Havlíček Borovský - novinář a spisovatel (1821-1856)
Anders Celsius - švédský astronom a fyzik (1701-1744)
Alexis de Tocqueville - francouzský sociolog a politolog (1805-1859)
Jan Kalvín - švýcarský teolog (1509-1564)
Ludvík XIII. - francouzský král (1601-1643)
Simon Bolívar - venezuelský voják a politik (1783-1830)