Strategická poloha na pomezí Evropy a Asie dělá z Turecka klíčový stát regionu Malé Asie, kterému náleží převážná kontrola nad vodami Černého moře. Ačkoli jen minimální část této muslimské země zasahuje na evropský kontinent, snaží se Turecko o vstup do Evropské unie.

V roce 1999 se stalo kandidátskou zemí a začalo pracovat na reformách zejména v oblasti ekonomiky a lidských práv. Byl zrušen trest smrti, zvýšena opatření proti mučení a zrenovován trestní zákoník. Rovněž byly zavedeny reformy v oblasti práv žen a v kurdské otázce. Aktivisté za lidská práva si však nadále stěžují, že tamní reformy nejdou příliš daleko, a obviňují vládu z absence závazku k úplné emancipaci obyvatel, navíc z toho, že tak činí pouze pod nátlakem EU.

Hora Nemrut na seznamu památek UNESCO

Hora Nemrut na seznamu památek UNESCO

FOTO: fotobanka Profimedia

Po intenzivním vyjednávání byly v říjnu 2005 spuštěny přístupové rozhovory o členství Turecka v EU. Očekává se, že potrvají asi deset let. Řada evropských zemí má stále výhrady k tureckému členství. Například Německo se společně s Francií dožadovalo uznání pouze privilegovaného vztahu EU s Tureckem místo jeho rovnocenného uznání jako členské země. Česká republika s jeho členstvím souhlasí.

Zhoršující se poměry s ostatními státy

Členství brzdí z velké části také konflikt s Řeckem o Kypr. Turecká menšina, jež na ostrově žije, má dlouhodobě špatné vztahy s řeckou částí jeho obyvatel. V sedmdesátých letech na Kypru založili tureckou enklávu a v roce 1983 dokonce vyhlásili Severokyperskou republiku. Tu však oficiálně uznalo pouze Turecko.

Ruiny města Kalekoy v Turecku

Ruiny města Kalekoy v Turecku

FOTO: fotobanka Profimedia

Vztahy Turecké republiky, která je fungující parlamentní demokracií, s některými zahraničními státy v roce 2010 značně ochladly. Nejprve šlo o Izrael, který v mezinárodních vodách zastavil konvoje lodí s humanitární pomocí, jež směřovaly k prolomení izraelské blokády Gazy. Konflikt přinesl oběti na turecké straně.

V červnu téhož roku bylo Turecko jednou ze dvou zemí, které hlasovaly proti Radě bezpečnosti OSN ve věci rozšíření sankcí vůči Íránu, čímž si proti sobě poštvalo Spojené státy. Ty braly Turecko do té doby jako jednoho ze svých nejpoddajnějších spojenců v daném regionu.

Divadlo starobylého města Aphrodicias

Divadlo starobylého města Aphrodicias

FOTO: fotobanka Profimedia

Pouhá jedna třicetina je evropská

Stát rozkládající se v Malé Asii zabírá zhruba 780 tisíc čtverečních kilometrů. Ze severu jej ohraničuje Černé moře, z jihu jeho břehy omílá Středozemní a ze západu Egejské moře. Tato oblast je také plná stovek menších ostrovů.

Srdce někdejší Osmanské říše bylo odnepaměti považováno za bránu mezi Evropou a Asií. Pouhých asi 24 tisíc kilometrů čtverečních (zhruba jedna třicetina celého území) ležících západně od úžiny Bospor patří k Evropě. Tato balkánská oblast je součástí historického regionu Thrákie.

Pevnost sv. Petra v Bodrum

Pevnost sv. Petra v Bodrum

FOTO: fotobanka Profimedia

Asijská část země Anatolie je z velké části hornatá a uprostřed ní se nachází rozsáhlá náhorní plošina. Na jihu se nachází pohoří Taurus, na severu Köroğlu. V nejhornatější východní části země se tyčí nejvyšší turecký vrcholek Ararat (5 165 m), kde podle biblických příběhů přistála Noemova Archa.

Administrativně se Turecko člení na 81 provincií a ty dále na okresy. Hlavním městem je více než čtyř a půl miliónová Ankara. Za ní následuje Izmir, Bursa a Adana. Největším městem je Istanbul. Šestnáctimiliónová metropole ležící na pomezí Evropy a Asie je významnou obchodní křižovatkou, která je pro svou bohatou historii a množství skvostných staveb vyhledávanou turistickou destinací.

Solné skály v Pamukkale

Solné skály v Pamukkale

FOTO: fotobanka Profimedia

Problém s kurdskou menšinou

V Turecké republice žije přes 70 miliónů lidí. Ze čtyř pětin se jedná o Turky, většinu zbývajících tvoří početná kurdská menšina (necelých 14 miliónů). V Turecku leží největší část Kurdistánu, domovské oblasti Kurdů, která kromě jihovýchodního Turecka zasahuje i do Sýrie, Íránu a Iráku.

Kurdský národ je považován za nejpočetnější z těch, jež nemají vlastní stát. Po dlouhá léta se také potýkají s útlakem ze strany Turků. Vše začalo po první světové válce, kdy Turecko nastoupilo cestu poměrně nacionalistického vývoje pod vedením Kemala Atatürka, který stát v roce 1923 založil. Mimo to nastolil potlačování kurdské národnostní identity v různých oblastech společenského života.

Turecké středozemní moře

Turecké středozemní moře

FOTO: fotobanka Profimedia

Po neúspěšném pokusu o ustanovení vlastní demokratické republiky v roce 1946 se z Kurdů vyprofilovalo několik radikálních hnutí. Jedním z nich byla Strana kurdských pracujících (PKK), která v roce 1984 vypověděla turecké vládě otevřenou gerilovou válku. Podle oficiálních údajů v ní do začátku 90. let zemřelo 30 tisíc lidí. Spojené státy, EU i samotní Turci považují PKK za teroristickou organizaci.

Kurdská otázka není v Turecku zdaleka vyřešena. Dodnes jsou objektem utlačování, diskriminace a bezpráví. Napravit se tento problém snaží Evropská unie, která podmínila turecké členství dodržováním lidských práv. Turecko sice provádí jakési dílčí kroky ke splnění tohoto požadavku, podle většiny zdrojů jsou však jen naoko a k ničemu nevedou.

Ekonomika je 16. největší na světě

Ekonomická stránka Turecka je navzdory všem jeho problémům poměrně pozitivní. V roce 2010 se umístilo na 16. příčce největších ekonomik světa. Už předtím jej Evropská komise v rámci přístupových pohovorů označila za fungující tržní ekonomiku. Jeho hospodářství se však vyznačuje značnými výkyvy. Od roku 2010 se dá ve většině oblastí pozorovat růst. Snaží se především přijímat reformy v rámci postupného přibližování evropským standardům.

ÚTERÝ: V turecké Konyi se konají oslavy k výročí 737 let založení sekty Mevlevi a tančících dervišů anatolijským filozofem a básníkem Mevlanou Jalaluddinem Rumim.

V turecké Konyi se konají oslavy k výročí 737 let založení sekty Mevlevi a tančících dervišů anatolijským filozofem a básníkem Mevlanou Jalaluddinem Rumim.

FOTO: Reuters

Snaha o snížení kontroly státu nad ekonomikou se dlouhodobě potýkala s řadou překážek. Po letech zvyšujících se obtíží, které téměř vedly k ekonomickému zhroucení země, byl v roce 2002 na zasedání MMF přijat tuhý obnovovací program. Ten se stal v roce 2008 jedním z důvodů, proč se euroasijskému státu prakticky vyhnula ekonomická krize. Dotkla se pouze tamního exportu.

Od skončení krize se průmyslová produkce vyprofilovala jako nejvýznamnější složka národního hospodářství, zejména co se týče automobilové výroby. Turecko prosperuje také v textilním průmyslu, strojírenství a výrobě spotřební elektroniky. Významnou roli hraje i to, že je země poměrně bohatá na nerostné suroviny. Na jejím území se nachází dostatek bóru, zlata, uranu, magnesia a dalších.

Turecko má rovněž jeden z nejrychleji rostoucích energetických trhů. Na svém území provozuje zejména tepelné a vodní elektrárny, v roce 2010 bylo rozhodnuto o první jaderné elektrárně.

Dalším velmi oblíbeným turistickým střediskem je město Alanya ve východní části riviéry.

Dalším velmi oblíbeným turistickým střediskem je město Alanya ve východní části riviéry.

FOTO: fotobanka Profimedia

Zemědělství tvořilo ještě v 70. letech 35 procent tamního HDP. Dnes se na něm podílí zhruba z jedné desetiny a zaměstnává čtvrtinu obyvatelstva. Přibližně třetina celkové rozlohy se využívá k zemědělství a Turecko je soběstačné ve všech základních zemědělských produktech.

Ve službách pracuje kolem poloviny obyvatel, kteří se ze 70 procent podílejí na tvorbě hrubého domácího produktu. Významnou roli v tomto sektoru hraje cestovní ruch. V roce 2010 navštívilo zemi celkem 33 miliónů osob včetně Turků žijících v zahraničí.

Zdroj: businessinfo.cz