Tomio Okamura, dříve známý jako úspěšný podnikatel a viceprezident Asociace českých cestovních kanceláří a agentur, vstoupil na podzim roku 2012 coby senátorský nováček do vysoké politiky. Od té doby ale jako by stále hledal své místo na politické scéně.

Lídr hnutí Úsvit přímé demokracie Tomio Okamura

Lídr hnutí Úsvit přímé demokracie Tomio Okamura

FOTO: Petr Horník, Právo

Sotva se totiž rodák z Tokia poprvé posadil do senátorských lavic, už ohlašoval kandidaturu v historicky první přímé volbě českého prezidenta. Úspěch se však nedostavil, místo toho Okamura měsíc po inauguraci prezidenta Miloše Zemana založil hnutí Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury, které mělo sloužit jako platforma pro prosazování „přímé demokracie” - mantry Okamurovy politiky. Název si vypůjčil od ekonoma Pavla Kohouta, jenž ve své knize Úsvit kritizuje politický systém a navrhuje jeho změnu.

Hlavní programovou náplní hnutí, jehož členem se stal i Kohout (který se s Okamurou záhy rozešel kvůli senátorovým výrokům na adresu nepřizpůsobivých občanů), se stal zákon o obecném referendu a o odvolatelnosti politiků. Poslance, starosty i hejtmany by si lidé měli volit přímo. Hnutí také požaduje hmotnou a trestní odpovědnost politiků nebo zákon o prokázání původu majetku.

Do Sněmovny se dostal

S tím, jak se pod nátlakem skandálů hroutila vláda Petra Nečase, sílila kritika ze strany Okamury a jeho stoupenců, která de facto cílila na politickou scénu bez rozdílu stranickosti. I pro tuto neukotvenost v politickém spektru mnozí Okamurovi vytýkají populismus.

Útočná rétorika a populistické cíle se ale ambicióznímu senátorovi vyplatily. Po rozpuštění Sněmovny a vyhlášení předčasných voleb v polovině roku 2013 Okamura vycítil šanci, seskupil kolem sebe několik významných osobností, včetně například šéfa Věcí veřejných Víta Bárty, a jal se zapojit do souboje o poslanecký mandát. Ten mu v říjnových předčasných volbách skutečně připadnul, když hnutí Úsvit získalo hlasy 6,88 procenta voličů a postoupilo do Sněmovny jako šestá strana ze sedmi úspěšných. V dolní komoře jim připadlo 14 křesel.

Tehdy se Okamura v rámci politické scény zřejmě konečně „našel”. Okamžitě potvrdil, že upřednostní poslanecký post před Senátem, neboť v něm vidí větší potenciál k prosazení „přímé demokracie”.

Spory o finance a rozklad hnutí

Na počátku roku 2015 se na veřejnost dostaly rozpory uvnitř hnutí. V únoru došlo k rozkolu mezi Okamurou a deseti poslanci. Část z nich avizovala záměr založit novou národoveckou stranu. Oba znesvářené tábory se zároveň začaly obviňovat z nejasností kolem stavu financí hnutí.

Předseda strany Úsvit - Národní koalice Miroslav Lidinský

Předseda strany Úsvit - Národní koalice Miroslav Lidinský

FOTO: Milan Malíček, Právo

Okamura označil jednání poslanců za puč a v květnu oznámil odchod z Úsvitu a založení nové strany nazvané Svoboda a přímá demokracie. Zbývající členové založili hnutí Úsvit - Národní koalice. Jako nového šéfa si zvolili válečného veterána Miroslava Lidinského. Předsedou poslaneckého klubu je Marek Černoch.

V poslední době se hnutí výrazně vymezuje vůči nelegálním imigrantům, prosazuje ochranu státních hranic. Na podzim roku 2015 se Úsvit rozhodl spolupracovat s extremistickým Blokem proti islámu, který vede entomolog Martin Konvička.

Na jaře 2016 Konvička s hnutím Úsvit vypověděl smlouvu o spolupráci v krajských a senátních volbách. Úsvit podle Bloku proti islámu jednal neférově a neplnil své  závazky. Proti tomu se Černoch ohradil.

Webové stránky Úsvitu naleznete zde.