Václav Klaus se narodil na pražských Vinohradech v roce 1941. Vystudoval na Vysoké škole ekonomické obor ekonomika zahraničního obchodu. Pár let před Sametovou revolucí pracoval v Prognostickém ústavu ČSAV.

Do politiky vstoupil v prosinci 1989 jako federální ministr financí. V dubnu roku 1991 spoluzaložil Občanskou demokratickou stranu, jejímž předsedou byl od počátku až do prosince roku 2002. S ODS vyhrál v roce 1992 parlamentní volby a stal se předsedou vlády ČR. Podílel na rozdělení československé federace a vzniku samostatné ČR. Premiérem ČR zůstal i po volbách v roce 1996. Pak se ale rozpadla vládní koalice a Klaus podává v listopadu roku 1997 demisi. Po předčasných volbách, kdy se na základě opoziční smlouvy ujala moci ČSSD, se stává předsedou Sněmovny.

28. února 2003 je zvolen prezidentem České republiky. Porazil i svého hlavního politického rivala z ČSSD Miloše Zemana. O pět let později byl zvolen prezidentem podruhé, Miloš Zeman se mu tentokrát už nepostavil.

Václav Klaus je ženatý s ekonomkou Livií Klausovou a má dva syny a pět vnoučat.

Livia Klausová s manželem Václavem před lety v Liptovských Tatrách.

Livia Klausová s manželem Václavem v Liptovských Tatrách na archivním snímku.

FOTO: Archiv Livia Klausová

Publikoval přes 20 knih s tématy obecně společenskými, politickými a ekonomickými, je nositelem mnoha mezinárodních cen a čestných doktorátů z univerzit z celého světa.

Prezidentský pár Václav a Livie Klausovi si při příchodu do Thermalu prohlížejí letošní slavnostní výzdobu.

Prezidentský pár Václav a Livie Klausovi si při příchodu do Thermalu na MFF Karlovy Vary.

FOTO: Petr Horník, Právo

Výběr z publikací
Cesta k tržní ekonomice (1991)
O tvář zítřka (1991)
Ekonomická věda a ekonomická reforma (1991)
Nemám rád katastrofické scénáře (1991)
Dopočítávání do jedné (1995)
Mezi minulostí a budoucností (kniha filozofických úvah a esejů, 1996)
Renesance: nový zrod svobody v srdci Evropy (USA, 1997)
Tak pravil Václav Klaus (rozhovor, který s ním vedli Petr Jüngling, Tomáš Koudela a Petr Žantovský, 1998)
Země, kde se již dva roky nevládne (1999)
Od opoziční smlouvy k tolerančnímu patentu (2000)
Evropa pohledem politika, pohledem ekonoma (2001)
Proč jdu znovu do toho? (2002)
Občan a obrana jeho státu (2002)
Rok první (2004)
Rok druhý (2005)
Rok třetí (2006)
Modrá, nikoli zelená planeta (2007)
Rok čtvrtý (2007)
Rok pátý (2008)
Makroekonomická fakta české transformace (2008)
Rok šestý (2009)
Kde začíná zítřek (2009)
Modrá planeta v ohrožení (2009)
Rok sedmý (2010)
Zápisky z cest (2010)
Rok osmý (2011)

Přiznání chyby

Na jaře 1997 Václav Klaus jako premiér za celou koalici přiznal chybnou hospodářskou politiku a vyhlásil Stabilizační a ozdravný program vládní koalice, který utlumí hospodářský rozvoj a sníží životní úroveň obyvatel.

Vyhrocení vztahu s Havlem

V prosinci 1997 tehdejší prezident Václav Havel v projevu před parlamentem ostře kritizoval vývoj v ČR v uplynulých pěti letech a tedy Klausovu vládu. Klaus jej pak obvinil z konfrontace a vyhrocení situace, nepochopení tržního hospodářství a vidění odlišného od pravicové politiky.

Prezidentem poprvé

V lednu roku 2003 se Klaus zúčastnil volby nástupce prezidenta Václava Havla. Postoupil až do třetího kola, v němž se utkal s kandidátem KDU-ČSL Petrem Pithartem. Klause ve třetím kole podpořilo 113 senátorů a poslanců, pro Pitharta hlasovalo o 29 zákonodárců méně.

Při stoprocentní účasti zákonodárců ve volbě potřeboval vítěz ke zvolení prezidentem nejméně 141 hlasů. Spolu s Klausem a Pithartem se o prezidentský úřad ucházeli také exministr spravedlnosti Jaroslav Bureš (kandidát ČSSD) a advokát a někdejší vojenský prokurátor Miroslav Kříženecký (kandidát KSČM).

Následovala druhá volba prezidenta, Klaus je opět navržen, soupeři mu byli Jaroslava Moserová a Miloš Zeman. Zeman nepostoupil z prvního kola, ze Senátu postoupila Moserová, ze Sněmovny Klaus. Ve druhém a třetím kole prezident také nebyl zvolen. V těchto fázích volby získala Moserová vždy více hlasů v Senátu, Klaus naopak ve Sněmovně.

Miloš Zeman a Václav Klaus v roce 1998

Miloš Zeman a Václav Klaus v roce 1998

FOTO: fotobanka Profimedia

Klaus byl nakonec zvolen ve třetí volbě. Ve třetím, posledním kole tajné volby, získal 142 hlasů, tedy o jeden více, než potřeboval ke zvolení. Volilo ho 109 poslanců a 33 senátorů. Jeho protikandidátovi Janu Sokolovi, který byl nominován vládní koalicí, dalo hlas 78 poslanců a 46 senátorů.

Funkce se ujímá v pátek 7. března, kdy na společné schůzi obou komor složí prezidentský slib. Stává se desátým prezidentem v historii České a Československé republiky.

Prezidentem podruhé

Poslanci a senátoři se po pěti letech, v únoru 2008 opět sešli k volbě hlavy státu. Proti sobě stanuly dvě výrazné osobnosti. Proti dosavadnímu prezidentovi Václavu Klausovi byl po mnoha týdnech vyjednávání navržen ekonom Jan Švejnar.

Zatímco Klaus se mohl spolehnout na podporu ODS, jejímž byl ještě tehdy čestným předsedou, Švejnar našel podporu u zelených, části lidovců, sociálních demokratů a komunistů. Souboj o post hlavy státu tak byl do poslední chvíle otevřený.

Ústavní proceduře předcházely nekonečné dohady politiků o způsobu volby. Zatímco ODS prosazovala od počátku volbu tajnou, ČSSD spolu s komunisty se přikláněla k veřejné volbě. Politici se nakonec usnesli na veřejném hlasování.

V úvodních dvou kolech první volby, která o novém prezidentovi nerozhodla, se Klaus opíral o většinovou podporu v Senátu, zatímco Švejnara prosazovala většina poslanců.  Rozuzlení nepřineslo ani třetí kolo, které se konalo další den. V něm rozhodovala prostá většina a Klause dělil od zvolení jediný hlas. Komunisté ve třetím kole nehlasovali ani pro jednoho z kandidátů. Třetí kolo bylo navíc poznamenáno spekulacemi o tom, že za absencemi některých zákonodárců nejsou zdravotní problémy, ale politický nátlak z té či oné strany.

Do druhé volby byla vedle Klause a Švejnara nominována i poslankyně Evropského parlamentu Jana Bobošíková, kterou jako kandidátku na prezidentskou funkci představili komunisté. Ještě před začátkem druhé volby vyloučila ČSSD ze svého klubu poslance Evžena Snítilého, který již dopředu avizoval, že podpoří Klause.

Bobošíková ještě před hlasováním svou kandidaturu vzdala, neboť neměla vyjednanou dostatečnou podporu. Komunisté následně oznámili, že podpoří Švejnara pouze v prvních dvou kolech. I druhá volba byla veřejná. První ani druhé kolo ani tentokrát nerozhodlo. Pro Klause byla tentokrát vedle ODS i podstatná část lidoveckých zastupitelů a poslanec Snítilý.

Krátce před šestou hodinou byl po celodenním zasedání zvolen prezidentem opět Václav Klaus, který obdržel 141 hlasů z 279 možných. Klaus bezprostředně po svém znovuzvolení řekl, že: "Rozpolcenost politické scény se nesmí stát brzdou cesty vpřed."

Falešný a prázdný Topol

V prosinci 2002 na kongresu ODS ve Františkových Lázních vystřídal ve funkci předsedy strany Václava Klause Mirek Topolánek. Ten vyhrál nečekaně, byl zvolen ve druhém kole, v němž porazil místopředsedu strany Petra Nečase, považovaného za favorita. Topolánka volilo 179 delegátů, Nečase 168.

Klaus ale rozhodně nadšen nebyl. Fotograf Blesku pořídil na kongresu snímky textových zpráv na Klausově mobilním telefonu. Klaus Topolánka v SMS zprávě označil za "absolutně prázdného a falešného Topola". A od té doby se traduje nepřátelství mezi těmito muži.

Sbohem má ODS

V prosinci 2008 se Václav Klaus na kongresu ODS vzdal funkce čestného předsedy strany. Ve svém projevu zdůraznil, že už delší dobu má problém identifikovat se s celou řadou postojů strany. ODS, která se podle něj odsunula do politického středu, označil za stranu spíše lobbistických zájmů než idejí.

Video

Klaus se odstřihl od ODS, vzdal se funkce čestného předsedy. Zdroj: Stream.cz

Pořádný tanec kolem projevu k europoslancům

Václav Klaus v únoru 2009, když ČR předsedala celé Unii, opět vyvolal rozruch. Tentokrát projevem v Evropském parlamentu. V Bruselu jím vyvolal bouřlivé emoce. Během pasáže, kdy kritizoval stále hlubší integraci EU, mnoho europoslanců opustilo sál, jiní mu tleskali. V úvodu projevu Klaus označil EU za revoluční experiment. Popřel také, že by Češi hledali alternativu členství v jiné formě integrace.

Video

Vystoupení Václava Klause v Evropském parlamentu. Zdroj: Stream.cz

„Získali jsme trpkou zkušenost, kde není opozice, ztrácí se svoboda, politické alternativy proto existovat musí,“ řekl ovšem mimo jiné ve své řeči.

Globální oteplování - opět proti proudu

Václav Klaus dlouhodobě poukazuje na uměle budovanou hysterii kolem globálního oteplování, která podle něj ve skutečnosti slouží pouze k ospravedlnění zásahů do ekonomik jednotlivých států a tím k omezení lidské svobody.

Údajná vila ve Švýcarsku

Na konci roku 1997 propukl jeden z mála skandálů kolem Václava Klause. TV Nova uvedla, že Klausova rodina vlastní vilu v Davosu ve Švýcarsku. Nova se odvolala na informaci bývalého severomoravského policejního ředitele Jiřího Sprušila.

Klaus i jeho rodina chtěla na TV Nova podat žalobu a hodlala požadovat 100 miliónů korun. K soudu nakonec nedošlo, právníci se dohodli na omluvě, ke které došlo v polovině roku 1998.

"Tato naše zpráva se opírala pouze o tvrzení bývalého policejního ředitele severomoravského kraje Jiřího Sprušila. Ukázalo se, že shora uvedená tvrzení jsou nepravdivá. Za uveřejnění této informace se Václavu Klausovi a Lívii Klausové omlouváme."

Podle informací Lidových novin si ale v prosinci 1997 TV Nova najala americkou detektivní kancelář Due Diligence Security Group (DDSG). Podle smlouvy měli američtí detektivové najít ve Švýcarsku skryté majetky Klause, jeho rodinných příslušníků i dalších tehdejších špiček ODS. Nova za pátrání, které nepřineslo žádné důkazy o případné vile či jiném majetku ve Švýcarsku, zaplatila 150 tisíc dolarů, tedy asi pět a půl miliónu korun.

Kontroverzní amnestie

Před koncem svého druhého prezidentského mandátu vyhlásil Klaus 1. ledna 2013 dílčí amnestii, která vyvolala značné kontroverze především svým druhým článkem, kvůli němuž byla ukončena řada kauz závažné hospodářské kriminality a korupce. Nejasnosti panovaly rovněž kolem přípravy amnestie.

Klaus kvůli amnestii čelil dokonce žalobě pro velezradu. Návrh podepsalo 28 senátorů a horní komora její text v březnu schválila. Ústavní soud však řízení zastavil, neboť Klaus již v té době nebyl prezidentem.

Po opuštění prezidentského úřadu se Klaus věnuje práci v Institutu Václava Klause.

Volby 2013

Snahy Jany Bobošíkové a dalších politiků vrátit exprezidenta do vrcholné politiky před předčasnými volbami na podzim roku 2013 Klaus odmítl a rozhodl se nekandidovat.

„Po uskutečnění předčasných voleb a po seznámení se s jejich výsledkem jsem připraven – společně se všemi, kteří o to budou stát – se ptát, co s pravicí v naší zemi a s jejím dosud nejvýraznějším představitelem, Občanskou demokratickou stranou, v budoucnu učinit,” naznačil Klaus své další kroky.