Hlavní obsah

Valtr Komárek

Foto: Petr Hloušek, Právo
Článek

Ekonom a politik Valtr Komárek měl za sebou pestrou kariéru. O vlásek unikl židovské genocidě a stal se komunistou s ideály. Jím zůstal až do převratu, ovšem ideály částečně ztratil po angažmá v Moskvě a na Kubě. Na počátku 90. let se coby poslanec ČSSD angažoval v prvních krůčcích nového státu, pak ale odešel do politického ústraní, z něhož jej vyvedl až Jiří Paroubek. Zemřel v roce 2013.

Čestný předseda ČSSD Valtr Komárek se narodil 10. srpna 1930 v Hodoníně do židovské rodiny. Kvůli svému původu měl za druhé světové války problémy, které pak měly vliv i na jeho pozdější politický vývoj. Oba jeho rodiče zahynuli v koncentračním táboře, zatímco Komárek mladší unikl jen o vlásek, když ho vrátili ze sběrného tábora k dalšímu šetření a našel úkryt u pěstounské rodiny.

Po válce pak nebylo divu, že se osmnáctiletý Komárek dal ke komunistům. Jeho nadšení ovšem brzy opadlo, a to když coby student Moskevského státního ekonomického institutu navštívil Sovětský svaz a poznal pravou tvář Stalinova režimu. I přesto ale v KSČ setrval až do jejího zániku, což mu někteří vyčítali.

Kromě Moskvy studoval Komárek také v Praze na VŠE, odkud měl titul inženýr. Později získal ještě titul kandidáta věd, doktora věd, docenta a profesora.

Poradce velkého el Che

V 50. a 60. letech pracoval ve Státní plánovací komisi a ve Výzkumném ústavu národohospodářského plánování. V letech 1964 - 1967 prožil zajímavou epizodu, když na Kubě dělal poradce tamního ministra průmyslu Che Guevary. Také Karibik však opouštěl s pocitem zklamání a nenaplnění jeho idejí sociálního státu. Podle vlastních slov se tehdy vracel "zralý pro Pražské jaro".

V Československu se stal generálním sekretářem Hospodářské rady a jako takový pracoval na reformě hospodářství. Když ale v roce 1970 nastala normalizace, Komárek se musel pakovat ze všech funkcí.

V 70. a na počátku 80. let působil jako ředitel odboru a poradce ministra na Federálním cenovém úřadu a jako vědecký pracovník Ekonomického ústavu ČSAV. Na Akademii věd byla také tehdy v reakci na perestrojku přesunuta část agendy Státní plánovací komise a vznikl tak prognostický ústav, v jehož čele stanul právě Komárek. Postupně si k sobě přibral například Václava Klause, Tomáše Ježka i Miloše Zemana.

Populárnější než Havel

V době Sametové revoluce Komárek dosáhl obrovské popularity. Dokonce údajně předčil i Václava Havla a mnoho lidí jej chtělo za prezidenta, což dokazovalo skandování "Komárek na Hrad". Nakonec se jako reálnější možnost jevilo dosazení věhlasného ekonoma na post předsedy vlády.

Ani to se však nestalo a Komárek se musel spokojit s postem prvního místopředsedy vlády a předsedy Hospodářské rady. Jako takový dostal za úkol připravit ekonomickou reformu. Kvůli tomu se dostal s mnohými ekonomy, mezi které patřil například i Václav Klaus (ten mu později coby prezident udělil prezidentskou plaketu), do pře. Komárek nesouhlasil s privatizací tisíců podniků během tak krátké doby.

Za Zemana se vytratil, Paroubek ho opět vytáhl

Až do zániku ČSFR byl poslancem Federálního shromáždění, kde předsedal zahraničnímu výboru. Ještě předtím ale v březnu 1991 vstoupil do ČSSD a stal se volebním lídrem a hlavním kandidátem sociálních demokratů ve volbách roku 1992. Za Zemana se však z politického života vytratil a zpátky na vrchol jej vrátil paradoxně až Jiří Paroubek, který si jej coby ministr pro místní rozvoj vzal za poradce. Po prohraných volbách v roce 2010 se však oba muži rozkmotřili.

Komárek napsal zhruba 30 vědeckých knih a nejméně 230 odborných statí. Za zásluhy ve společenských vědách získal v roce 1990 čestnou plaketu ČSAV Františka Palackého. V roce 2011 mu byl udělen titul čestného předsedy ČSSD.

Valtr Komárek zemřel 16. května 2013 ve věku 82 let. Zotavoval se ze špatného zdravotního stavu po operaci srdce.

Články k tématu