Velká Británie neboli Spojené království Velké Británie a Severního Irska se rozprostírá na většině souostroví Britské ostrovy, jež se nachází severozápadně od evropského pobřeží. Země se skládá ze čtyř celků: Anglie, Skotska, Walesu a Severního Irska. Ke státu také náleží množství menších ostrovů, jako jsou například Hebridy, Shetlandy nebo Orkneje. Celková rozloha dosahuje téměř 244 tisíc kilometrů čtverečních.

Buckinghamský palác v Londýně

Buckinghamský palác v Londýně

FOTO: fotobanka Profimedia

V minulosti byla země jedním z nejaktivnějších kolonizátorů. Dodneška se uchoval takzvaný commonwealth, což je sdružení nyní samostatných bývalých britských dominií a kolonií. Mezi členy commonwealthu se řadí 54 zemí, které mají jediný formální závazek, a to že uznávají britského panovníka za hlavu společenství. Jen patnáct z nich jej uznává i za vlastního vládce. Mezi členské státy patří například Kanada, Indie, Austrálie nebo Jihoafrická republika.

Okouzlující krajina plná blat, útesů a jezer

Od Francie, která má z pevninské Evropy k Británii nejblíž, dělí ostrovní velmoc Lamanšský průliv. Pod ním vede Eurotunel, často využívaná spojnice mezi ostrovy a zbytkem Evropy. Dále je území obklopeno Severním mořem a Atlantikem.

Jižní a východní Anglie se vyznačuje rovinatým reliéfem, naopak její severní část, stejně jako většina Skotska, Walesu a Severního Irska, je známá divokou přírodou, jíž dominují ostrá skaliska, blata a vřesoviště. Nejvyšší hora Ben Nevis (1 344 metrů) leží uprostřed Skotska. Pro tamní krajinu jsou příznačné desítky jezer, pro něž se užívá označení "loch". Nejznámějším z nich je jezero Loch Ness, jež má být podle legendy domovem bájné příšery.

Jezero Loch Ness, které se dostalo na seznam kandidátů přírodních divů světa

Jezero Loch Ness, které se dostalo na seznam kandidátů přírodních divů světa

FOTO: ČTK/AP

Pobřeží celého souostroví je velmi členité a lemují jej buďto oblázkové pláže, nebo vysoké vápencové útesy zvané klify. Nejdelším tokem Spojeného království je řeka Severn (354 kilometrů), jejíž prameny se nacházejí ve středním Walesu. Na druhém místě je Temže (346 kilometrů), která protéká Londýnem a ústí do Severního moře.

Podnebí je mírné a silně jej ovlivňuje Golfský proud. Mezi jednotlivými ročními obdobími jsou poměrně malé teplotní rozdíly. Typické je velmi proměnlivé počasí, mlhy a především vysoký úhrn srážek. Zimy ovšem bývají bez sněhu.

Osmimiliónová metropole je cílem emigrantů i turistů

Hlavní město Londýn leží na jihovýchodě země na řece Temži. Je silně kosmopolitní a patří mezi nejnavštěvovanější sídla zeměkoule. Jeho založení se připisuje Římanům, kteří se zde usadili kolem poloviny prvního století. V minulosti se významné centrum muselo potýkat s morovou epidemií a velkým požárem, který v sedmnáctém století zdevastoval velkou část města a následně podnítil jeho rozsáhlou renovaci.

Britská panovnice musí šetřit - zrušila i tradiční předvánoční večírek pro personál.

Britská panovnice Alžběta II.

FOTO: fotobanka Profimedia

Temže člení město na část severní, která je starší, a jižní, jež začala vznikat až s vzrůstajícím počtem obyvatel. Úředně je sídlo rozděleno do 32 obvodů, rozlišuje se také na vnitřní a vnější Londýn. Na území metropole žije téměř osm miliónů obyvatel. Celou aglomeraci však obývá možná až dvojnásobný počet. Často se stává útočištěm emigrantů, zejména ze zemí commonwealthu.

Svatba korunního prince a vévodkyně.

Svatba korunního prince Charlese a vévodkyně.

FOTO: fotobanka Profimedia

Londýn se řadí mezi nejstarší evropská sídla a jako historický skvost jej ročně přijíždějí obdivovat milióny turistů. Mezi vyhlášené památky patří mimo jiné Westminsterské opatství, katedrála sv. Pavla, Trafalgarské náměstí, hrad Tower nebo Buckinghamský palác, sídlo královské rodiny. Britská metropole ale vyniká i ve stovkách dalších ohledů, je například prvním provozovatelem metra, probíhá jí nultý poledník a na jejím území sídlí přední světové fotbalové kluby Arsenal a Chelsea. V letech 1908 a 1948 hostil Londýn letní olympijské hry a chystá se na pořadatelství v roce 2012.

Potomci Germánů a Vikingů

Po pravěkém obyvatelstvu se prvními usedlíky na Britských ostrovech stali Keltové, kteří přišli kolem roku 500 před naším letopočtem. Následně zemi obsadili Římané, již s sebou přinesli křesťanskou kulturu a latinu. Později je však nahradily germánské kmeny Anglů, Sasů a Jutů. Ty pak několik let musely čelit nájezdům Vikingů. Boje vyvrcholily vítězstvím armády Seveřanů v bitvě u Hastings, po které normanský vévoda Vilém I. získal anglickou korunu. Tou dobou v zemi začala fungovat feudální společnost a Normané postupně splynuli s Anglosasy.

Tower Bridge – nejznámější londýnský most.

Tower Bridge – nejznámější londýnský most.

FOTO: Lucie Poštolková, Právo

Anglická prosperita vzrůstala a její panovníci se snažili stále rozšiřovat území, což v roce 1337 vyústilo ve stoletou válku, v níž se neúspěšně pokoušeli zabrat pro sebe Francii. Touha anglických králů po moci přinesla také časté spory s církví, která musela v otázce některých pravomocí panovníkovi ustoupit. Už předtím však šlechta donutila krutého a neúspěšného krále Jana Bezzemka v roce 1215 podepsat Velkou listinu svobod, která silně omezila královskou moc a posílila šlechtu.

Uvnitř země vypukl v roce 1455 boj o nadvládu v zemi, známý jako válka růží. Ten skončil ve prospěch vládnoucí dynastie Lancasterů a na trůn dosedl Jindřich VIII., který se později odtrhl od římskokatolické církve, aby se mohl rozvést se svou stávající manželkou. Místo toho založil a stal se hlavou církve anglikánské.

Britské impérium pokrývalo čtvrtinu zeměkoule

Vláda jeho dcery Alžběty I. znamenala pro Anglii období zlatého věku. Všestranný rozkvět byl spojen s kolonizačními úspěchy v zámoří a její dvůr byl silně spjat s rozkvětem kultury. V této době žil například nejslavnější anglický literát William Shakespeare.

FOTO: Luděk Fiala, Novinky

Zákon o unii, vydaný v roce 1707, znamenal připojení Skotského království a Walesu k Anglii, čímž vzniklo království Velké Británie, základ pro Spojené království Velké Británie a Irska, jehož počátek se datuje do roku 1800.

Mezitím se území Britského impéria ještě rozrostlo, a to když Anglie vytlačila Francii z Indie a poté, co kapitán Cook objevil Austrálii a Nový Zéland. Naopak po vzpourách v severní Americe přišla Anglie o tamější kolonie.

Právě díky koloniím měla Británie velký přísun surovin. To jí v době, kdy začínaly fungovat manufaktury, přineslo značnou prosperitu. Velká Británie se tak stala vedoucí zemí na poli industrializace a rodištěm průmyslové revoluce.

FOTO: fotobanka Profimedia

Za vlády královny Viktorie v devatenáctém století pokrývalo britské impérium i díky její diplomatické obratnosti téměř čtvrtinu zemského povrchu, ale země musela vynakládat čím dál větší úsilí k udržení svých bouřících se kolonií. Například Kanada, Austrálie a Nový Zéland byly již od konce století samostatné.

V obou světových válkách na straně vítězů

Velká Británie vstoupila v roce 1914 po boku Francie a Ruska do první světové války. Přestože nakonec porazili Trojspolek Německa s Rakouskem-Uherskem a Itálií, Británie doznala značných škod. V roce 1922 se od země odtrhla jižní část Irska a vzniklo tak Spojené království Velké Británie a Severního Irska.

Sotva se Britové začali vzpamatovávat z následků války, postihla je další katastrofa - světová hospodářská krize, po které následovala druhá světová válka. Na jejím rozpoutání se Spojené království částečně podílelo svou smířlivou politikou k Hitlerovi. Přesto se posléze stalo klíčovým soupeřem Německa.

Hyde Park

Hyde Park v Londýně

FOTO: Lucie Poštolková, Novinky

Jeden z nejdůležitějších okamžiků celé války byla takzvaná bitva o Anglii, v níž proti sobě stálo britské Královské letectvo a německé Luftwaffe. Kdyby tehdy Britové, posíleni množstvím cizineckých vojáků, nezvítězili, pravděpodobně by celá Evropa padla do rukou Hitlerovi.

Po válce byla země silně poničená, což vedlo k příklonu vlády k socialistickému systému. Navíc se v celosvětovém procesu dekolonizace musela vzdát některých zemí a z nich plynoucího bohatství. Řada podniků byla zestátněna a hlavním cílem se stala obnova ekonomiky. Jednou z hlavních postav tohoto snažení byla i konzervativní premiérka Margaret Thatcherová, jež prosadila větší liberalizaci ekonomiky na úkor státního vlivu. Rovněž došlo k privatizaci většiny zestátněných podniků a hospodářství se dostalo na vzestup.

Konstituční monarchie, v které má hlavní slovo parlament

Dnes si Spojené království Velké Británie a Severního Irska drží titul světové velmoci. Spadá mezi nejvyspělejší země a je jedním z tahounů evropské ekonomiky. Je členem NATO, OSN, OECD a G7. Patří mezi státy Evropské unie, ačkoli euro odmítá a konzervativně se drží zavedené libry.

Londýn - Oxford Circus

FOTO: Stefan Wermuth, Reuters

Oficiálně je Velká Británie konstituční monarchií, i když největší vliv má parlament a moc panovníka je prakticky omezena na reprezentativní funkci. Parlament je tvořen dolní a horní komorou. Křesla v první z nich, House of Commons, si mezi sebou dělí 650 zvolených poslanců ze všech čtyř zemí Velké Británie.

House of Lords, tedy horní komora, má přesně 742 křesel, jež jsou vyhrazena pro doživotní lordy, lordy s dědičným právem a dále pro jmenované soudce a arcibiskupy či biskupy anglikánské církve.

Británii dominují dvě hlavní politické strany: Konzervativní strana (pravice) a Labouristická strana (levice). V pozadí se dlouhodobě drží proevropští Liberální demokraté nebo Strana za nezávislost Velké Británie, jejíž přívrženci usilují o vystoupení z Evropské unie.

Milenium Bridge

Milenium Bridge

FOTO: Lucie Poštolková, Novinky

Jeden z nejvíce zalidněných států Evropy

Celkem žije na ostrovech kolem šedesáti miliónů lidí, z nichž se většina uchyluje do měst. Hustota zalidnění dosahuje v průměru 250 osob na kilometr čtvereční. Největší podíl obyvatel tvoří Angličané. Již odpradávna však země sloužila jako azyl cizincům ze všech koutů světa. Nejinak je tomu i dnes, kdy je Británie jednou z nejvyhledávanějších destinací emigrantů.

Kukaň s perfektním výhledem na stadion vytvořil pro Londýn.

Kukaň s perfektním výhledem na stadion vytvořil pro Londýn Jan Kaplický

FOTO: Future Systems

V Británii pěstuje víru v Boha přibližně 85 procent lidí. Nejčastějším náboženstvím je protestanství, k němuž se přiklání přibližně polovina věřících. Následují katolíci a muslimové. Úředním jazykem je angličtina, na území jednotlivých regionů se však mluví také velšsky, irsky, skotskou gaelštinou a dalšími jazyky nebo dialekty.

Původce průmyslové revoluce si nadále drží výsadní postavení v ekonomice

Hlavní výhodou britského hospodářství byly v minulosti kolonie, z nichž do země plynulo bohatství všeho druhu. Tento aspekt se stal také jednou z příčin nastartování průmyslové revoluce ve druhé polovině osmnáctého století. Jako její kolébka se Anglie rázem vyhoupla do čela světového hospodářství.

Následkem poválečných škod, ztráty kolonií a vzrůstu konkurence však ve druhé polovině dvacátého století o své výsadní postavení přišla. Přesto ale zůstala zásadní hospodářskou zemí. Je například čtvrtým největším producentem zemního plynu a náleží jí nezanedbatelná pozice na poli ropného těžařství. Ostatní nerostné suroviny jsou značně vyčerpány.

Foto: Archiv firmy selfridges.com

Selfridges v Birminghamu od Jana Kaplického

FOTO: Archiv firmy selfridges.com

Mezi nejvýznamnější průmyslová odvětví se řadí strojírenství, dlouhodobě je úspěšná výroba automobilů. Z Británie pochází hned čtyřicet značek aut, mezi největší producenty patří místní divize japonských společností Nissan, Toyota a Honda. Dříve hrála podstatnou roli také výroba lodí a ocelářství. Důležitý je též farmaceutický nebo biotechnologický průmysl a v neposlední řadě výroba textilu a piva. Za průmyslovou oblast je považován střed země, kde se nacházejí města Birmingham, Manchaster, Liverpool nebo Nottingham.

Podíl zemědělství na tvorbě hrubého domácího produktu na ostrovech dlouhodobě klesá. Poslední dobou se Británie ve větší míře zaměřuje na pěstování biopotravin. Důležitý je chov zvířat, zejména ovcí, skotu a prasat.