Článek
Věra Jourová je česká politička a právnička, dlouholetá členka Evropské komise, jíž se v roce 2019 stala místopředsedkyní. Krátkodobě též působila jako poslankyně a ministryně pro místní rozvoj.
Narodila se 18. srpna 1964 v Třebíči a říká o sobě, že jejím domovem je Vysočina, kde také vychovala dvě děti. Na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy získala v roce 1991 magisterský titul z teorie kultury. V roce 2012 přidala druhý, tentokrát z práva na Právnické fakultě UK.
Úřednické roky a boj proti obvinění
Od 90. let působila jako tajemnice a tisková mluvčí městského úřadu v Třebíči. V letech 2001 až 2003 pracovala na Krajském úřadě Vysočiny. Vedla odbor regionálního rozvoje a věnovala se evropským fondům.
V roce 2002 se jako členka ČSSD stala zastupitelkou Třebíče. Stranu v roce 2006 opustila. U některých lidí vzbudilo její vstoupení do této politické strany zvědavost. Jourová k tomu prohlásila, že „pochází z chudých poměrů a nesnáší elitáře i snoby“.
Jourová kandidovala do Evropského parlamentu v roce 2004 v prvních volbách po vstupu ČR do Evropské unie. Stála na předposledním místě kandidátky ČSSD a mandát nezískala.
V letech 2003–2006 pracovala na ministerstvu pro místní rozvoj, kde se za vedení Jiřího Paroubka (ČSSD) stala náměstkyní ministra.
Těžký rok 2006
V roce 2006 Jourové zemřela matka, při autonehodě srazila mladou narkomanku a byla obviněna z braní úplatků v tzv. kauze Budišov. Strávila měsíc ve vazbě, poté byla propuštěna. Provinění ani přijetí dvoumilionového úplatku se neprokázalo.
Původně měla přitom policie jasný model, podle nějž měla Jourová být součástí budišovského gangu. Vypověděla, že Paroubek na ni nepřímo tlačil skrz svého asistenta při rozhodování o dotačním projektu.
Během pobytu ve vazbě neznámý pachatel vykradl byt Jourové. Použil klíče, jež byly uložené v ruzyňské vazební věznici. V té se době rovněž pokusila o sebevraždu.
Soud Jourové přiznal 3,6 milionu jako náhradu ušlé mzdy kvůli pracovním smlouvám, o něž kvůli stíhání přišla, a nákladům souvisejícím s kauzou. Neúspěšně požadovala také 5 milionů jako zadostiučinění kvůli újmě na zdraví a dobrém jménu.
Podruhé se do Evropského parlamentu pokoušela dostat v roce 2009. Kandidovala jako nestranička na třetím místě listiny Evropské demokratické strany. EDS získala necelá 3 % hlasů a na žádný mandát nedosáhla.
Věra Jourová (vlevo) a Andrej Babiš
Přes Sněmovnu do Bruselu
Pracovala jako konzultantka se zaměřením ne evropské fondy. Chtěla se dát na advokacii a vystudovala práva. Jako nestranička kandidovala za KDU-ČSL do Poslanecké sněmovny v roce 2010. Lidovci však do dolní komory neprošli.
Po oslovení Andrejem Babišem se rozhodla vstoupit do ANO 2011, stala se jeho manažerkou a v březnu 2013 jeho místopředsedkyní. Následně vedla jeho listinu v Kraji Vysočina do sněmovních voleb v říjnu 2013.
Byla zvolena a po vstupu ANO do vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD) se v lednu 2014 stala ministryní pro místní rozvoj. Již po necelém půl roce se o Jourové začalo hovořit jako o možné eurokomisařce. Post ve vládě opustila na začátku října, nahradila ji Karla Šlechtová (nestr. za ANO). Do Evropské komise nastoupila 1. listopadu 2014.
V EK se stala první ženou a celkově čtvrtým zástupcem České republiky. Připadla jí agenda spravedlnosti, rovnosti pohlaví a spotřebitelské politiky.
Po pěti letech pod vedením Jean-Claudea Junckera pokračovala i v nové komisi řízené Ursulou von der Leyenovou. V ní zastala jedno místopředsednické místo a věnovala se transparentnosti a hodnotám.
Jourová je rozvedená a má dvě děti.
