Vláda České republiky
Vláda je nejvyšším orgánem výkonné moci v zemi. Vedle ní stojí moc zákonodárná, kterou představuje parlament a moc soudní zastoupená soustavou soudů. Působnost vlády vymezuje Ústava v hlavě třetí.
Zleva: Heger (TOP 09), Dobeš (VV), Pospíšil (ODS), Kocourek (ODS), Drobil (ODS), Schwarzenberg (TOP 09), Drábek (TOP 09), Besser (TOP 09), Klaus, Fuksa (ODS), Vondra (ODS), Jankovský (VV), Nečas (ODS), Bárta (VV), Kalousek (TOP 09) a John (VV)
FOTO: Milan Malíček, Právo
Sídlem české vlády je Strakova akademie na Malé Straně.
Jmenování a demise
Vláda je dle Ústavy odpovědná Poslanecké sněmovně. Předsedu vlády jmenuje prezident, na jeho návrh pak hlava státu jmenuje jednotlivé členy kabinetu. Prezident obvykle jmenuje předsedu vítězné strany ve volbách, ale není to jeho povinnost.
| Slib člena vlády |
| Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony a uvádět je v život. Slibuji na svou čest, že budu zastávat svůj úřad svědomitě a nezneužiji svého postavení. |
Vláda do třiceti dnů po svém jmenování předstoupí před Poslaneckou sněmovnu a požádá ji o vyslovení důvěry. Pokud důvěru nedostane, prezident jmenuje nového premiéra. Pokud ani nová vláda nezíská důvěru, jmenuje prezident předsedu vlády na návrh předsedy Poslanecké sněmovny.
Vláda podá demisi, jestliže Sněmovna zamítla její žádost o vyslovení důvěry nebo jestliže jí vyslovila nedůvěru.
Ministerstva
Tradičními resorty jsou ministerstva financí, zahraničí, obrany, vnitra, dopravy, kultury, životního prostředí, práce a sociálních věcí, průmyslu a obchodu, spravedlnosti, pro místní rozvoj, zemědělství, zdravotnictví, školství a tělovýchovy a v posledních kabinetech i pro lidská práva a evropské záležitosti.
V devadesátých letech existovala například i ministerstva státní kontroly či pro správu národního majetku. Minulostí už je také resort informatiky. Ministerstvo hospodářství se v minulosti přetransformovalo na nynější resort pro místní rozvoj.
Historie vlád
Prvním vládou v historii ČR byl kabinet, v jehož čele stál tehdejší předseda ODS Václav Klaus. Byl tvořen koalicí ODS, ODA a KDU-ČSL. Vládl po celé funkční období od července 1992 do července 1996. Koaliční strany měly ve Sněmovně většinu 105 křesel.
Také v čele vlády vzešlé z dalších voleb stál znovu Klaus. Kabinet tvořily stejné strany jako v předešlém případě, ale měl ve Sněmovně pouze 99 poslanců. Byl proto tolerován opoziční ČSSD. Vláda byla u moci pouze dva roky, po rozkolu uvnitř ODS a demisi ministrů koaličních stran vláda počátkem ledna 1998 padla.
Do čela přechodné vlády, která měla zemi přivést k předčasným volbám byl jmenován tehdejší guvernér České národní banky Josef Tošovský. Jeho kabinet vládl až do července 1998.
Na základě výsledku předčasných voleb konaných v červnu 2008 byl sestavením kabinetu pověřen tehdejší předseda ČSSD Miloš Zeman. Vytvořil menšinový kabinet na jehož podpoře se dohodl s ODS na základě tzv. opoziční smlouvy.
Po volbách z června 2002 vytvořila ČSSD koalici s KDU-ČSL a US-DEU. Kabinet měl ve Sněmovně těsnou většinu 101 hlasů. V čele kabinetu stál tehdejší předseda sociální demokracie Vladimír Špidla. V srpnu 2004 po neúspěchu strany ve volbách do Evropského parlamentu rezignoval a na postu předsedy vlády jej nahradil stranický kolega a do té doby ministr vnitra Stanislav Gross. Ten působil v čele vlády až do skandálu kolem financování svého bytu. Od dubna 2005 do srpna 2006 byl premiérem další sociální demokrat - Jiří Paroubek.
Volební klání v roce 2006 skončilo patem mezi pravicí a levicí. Prezident pověřil sestavením vlády šéfa ODS Mirka Topolánka. Jeho projekt menšinové vlády ODS však nezískal v říjnu ve Sněmovně důvěru. Topolánek dostal také druhou šanci na sestavení kabinetu. Po jednáních, která trvala až do ledna 2007, předstoupil před poslance s projektem koaličního kabinetu ODS, KDU-ČSL a Strany zelených. Tyto strany disponovaly ve Sněmovně 100 hlasy. Pro vyslovení důvěry kabinetu se vyslovila i dvojice poslanců zvolených za ČSSD - Miloš Melčák a Michal Pohanka. Hlas dalšího sociálního demokrata Petra Wolfa nebyl kvůli špatné formulaci při hlasování započítán.
Topolánkův kabinet vládl do března 2009, kdy mu byla na popud ČSSD vyslovena nedůvěra. Pro tento návrh se vedle poslanců této strany, vyslovili také komunisté a dvojice poslankyň Strany zelených Olga Zubová, Věra Jakubková) a občanští demokraté Jan Schwippel a Vlastimil Tlustý.
Sestavením nové vlády byl na základě dohody demokratických parlamentních stran jmenován dosavadní šéf Českého statistického úřadu Jan Fischer. Členy jeho nestranického kabinetu navrhly ODS, ČSSD a zelení. Vláda získala důvěru 7. června a její mandát byl vymezen termínem předčasných voleb. Ty se nakonec nekonaly a volit se šlo v řádném termínu v květnu 2010.
Na základě volebních výsledků se vytvořila koaliční vláda ODS, TOP 09 a VV. Premiérem se stal šéf ODS Petr Nečas, přičemž kabinet, který si dal přídomek "vláda rozpočtové zodpovědnosti", byl jmenován 13. července.
| Historie vlád samostatné ČR |
| Předseda vlády: Václav Klaus |
| první vláda Václava Klause (2. července 1992 – 4. července 1996), koalice ODS KDU-ČSL ODA - 105/200 křesel |
| volby do PS - červen 1996 |
| druhá vláda Václava Klause (4. července 1996 – 2. ledna 1998) |
| koalice ODS KDU-ČSL ODA - 99/200 křesel; tolerance ČSSD - 61 křesel |
| Předseda vlády: Josef Tošovský |
| vláda Josefa Tošovského (2. ledna – 22. července 1998), přechodná vláda |
| předčasné volby do PS - červen 1998 |
| Předseda vlády: Miloš Zeman |
| vláda Miloše Zemana (22. července 1998 – 15. července 2002), menšinová vláda ČSSD - 74/200 křesel; tolerance ODS - 63 křesel (tzv. opoziční smlouva) |
| volby do PS - červen 2002 |
| Předseda vlády: Vladimír Špidla |
| vláda Vladimíra Špidly (15. července 2002 – 4. srpna 2004), koalice ČSSD KDU-ČSL US-DEU - 101/200 křesel |
| Předseda vlády: Stanislav Gross |
| vláda Stanislava Grosse (4. srpna 2004 – 25. dubna 2005), koalice ČSSD KDU-ČSL US-DEU - 101/200 křesel |
| Předseda vlády: Jiří Paroubek |
| vláda Jiřího Paroubka (25. dubna 2005 – 16. srpen 2006; od 16. srpna do 4. září 2006 podle čl. 62 písm. d) Ústavy České republiky dočasně pověřena vykonáváním funkce), koalice ČSSD KDU-ČSL US-DEU - 101/200 křesel |
| volby do PS - červen 2006 |
| Předseda vlády: Mirek Topolánek |
| vláda Mirka Topolánka (4. září 2006 – 11. října 2006), menšinová vláda ODS - 81/200 křesel; vládě však nebyla Poslaneckou sněmovnou 3. října 2006 vyslovena důvěra. Od 11. října 2006 podle čl. 62 písm. d) Ústavy České republiky dočasně pověřena vykonáváním funkce. |
| druhá vláda Mirka Topolánka (od 9. ledna 2007 - do 26. března, od té doby až do 9. dubna v demisi), koalice ODS KDU-ČSL SZ - 100/200 křesel |
| Předseda vlády: Jan Fischer |
| vláda Jana Fischera: premiér jmenován 9. dubna 2009, podle dohody politických stran byla vláda jmenována 9. května 2009 a měla působit jako dočasná překlenovací vláda do jmenování vlády, která má vzejít z předčasných voleb na podzim roku 2009.Ty se po rozhodnutí Ústavního soud nekonaly. Fischerova vláda tak zůstává do řádných voleb v roce 2010. |
| volby do PS - květen 2010 |
| Předseda vlády: Petr Nečas |
| koaliční vláda ODS, TOP 09 a VV byla jmenována 13. července; má členů (16); důvěru kabinet získal 10. srpna 2010; koaliční strany mají ve Sněmovně 114 z 200 poslanců. |
Jaroslav Soukup, Novinky
Související témata
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky
Poslanecká sněmovna tvoří dolní komoru Parlamentu České republiky, který je jediným zákonodárným orgánem v zemi. Tvoří ji 200 poslanců...
Prezident České republiky
Prezident republiky je hlavou státu, reprezentuje stát navenek. Jeho pravomoci definuje Ústava ČR. Český prezident je volen nepřímo...
Senát Parlamentu České republiky
Senát je horní komorou Parlamentu České republiky. Dolní komorou je Poslanecká sněmovna. Vzniknout mu dala Ústava z roku 1992, první...



