Hlavní obsah

Vláda ČR

Foto: Jan Hrouda, Právo
Článek

Vláda je nejvyšším orgánem výkonné moci v zemi. Vedle ní stojí moc zákonodárná, kterou představuje parlament a moc soudní zastoupená soustavou soudů. Působnost vlády vymezuje Ústava v hlavě třetí.

Vláda sídlí ve Strakově akademii na Malé Straně v Praze. Předsedou vlády je od 28. listopadu 2021 Petr Fiala (ODS). Prezident Miloš Zeman jeho kabinet jmenoval 17. prosince 2021. Celý seznam členů nabízí vládní web zde.

Foto: Bernadett Szabo, Reuters

Petr Fiala, 13. předseda vlády České republiky

Jmenování, odvolání a demise

Vláda je dle Ústavy odpovědná Poslanecké sněmovně. Předsedu vlády jmenuje prezident, na jeho návrh pak hlava státu jmenuje jednotlivé členy kabinetu. Řadoví členové dostávají obvykle též pověření k řízení některého z ministerstev. Mohou jich vést i více naráz.

Sestavením vlády bývá obvykle pověřen lídr uskupení, které zvítězilo ve volbách. Není to však povinnost. V roce 2010 se premiérem stal Petr Nečas (ODS), vznikla vláda s TOP 09 a Věcmi veřejnými. Kabinet disponoval 118 poslaneckými hlasy, mohl tak obejít vítěznou ČSSD.

Poslanecká sněmovna: Jak funguje dolní komora Parlamentu České republiky

Parlamentní volby

Vláda do třiceti dnů po svém jmenování předstoupí před Poslaneckou sněmovnu a požádá ji o vyslovení důvěry. Pokud důvěru nedostane, prezident jmenuje nového premiéra. Pokud ani nová vláda nezíská důvěru, jmenuje prezident předsedu vlády na návrh předsedy Poslanecké sněmovny.

Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony a uvádět je v život. Slibuji na svou čest, že budu zastávat svůj úřad svědomitě a nezneužiji svého postavení.
Slib člena vlády dle článku 69 Ústavy ČR

Vláda podá demisi, jestliže Sněmovna zamítla její žádost o vyslovení důvěry nebo jestliže jí vyslovila nedůvěru. Pokud nesplní svou povinnost podat demisi, prezident ji podle Ústavy odvolá.

Jednotlivé členy vlády prezident odvolává na návrh předsedy.

Ministerstva

Tzv. kompetenční zákon z roku 1969 (s mnoha pozdějšími úpravami) vyjmenovává ústřední orgány státní správy. Mezi ně patří ministerstva. Od ostatních ústředních orgánů se liší tím, že v jejich čele stojí člen vlády. Těchto ministerstev je 14:

  • Ministerstvo financí,
  • Ministerstvo zahraničních věcí,
  • Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy,
  • Ministerstvo kultury,
  • Ministerstvo práce a sociálních věcí,
  • Ministerstvo zdravotnictví,
  • Ministerstvo spravedlnosti,
  • Ministerstvo vnitra,
  • Ministerstvo průmyslu a obchodu,
  • Ministerstvo pro místní rozvoj,
  • Ministerstvo zemědělství,
  • Ministerstvo obrany,
  • Ministerstvo dopravy,
  • Ministerstvo životního prostředí.

Součástí vlády obvykle bývají i ministři bez portfeje – členové vlády bez vlastního ministerstva. Kabinet Petra Fialy obsahuje tři takové funkce: ministr pro evropské záležitosti; ministr pro legislativu; ministr pro vědu, výzkum a inovace.

Foto: Vít Šimánek, ČTK

Prezident Miloš Zeman (uprostřed v dolní řadě) při společném fotografování s novými členy vlády v Lánech 17. prosince 2021. Chybí Zdeněk Nekula, jehož jmenování ministrem zemědělství odložila izolace

Činnost vlády

Kabinet rozhoduje podle Ústavy ve sboru, tedy jako celek. K přijetí usnesení je zapotřebí nadpoloviční většina všech členů.

K provádění zákonů a v jeho mezich vláda vydává nařízení. Podepisuje je předseda a příslušný ministr. Například nařízení stanovující počáteční a koncové dny letního času v letech 2022–2026 podepsal premiér Andrej Babiš (ANO) a ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).

Prováděcí smysl mají také vyhlášky ministerstev. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) mj. prostřednictvím vyhlášky určila, jak mají vypadat české národní průkazy průvodce cestovního ruchu.

Senát a jeho funkce: ústavní pojistka i protiváha Sněmovny a prezidenta

Volby do Senátu

Pokud je Poslanecká sněmovna rozpuštěná, přísluší vládě navrhovat tzv. zákonná opatření. O jejich schválení rozhoduje Senát, fungují stejně jako zákony. Poslanci se jimi následně zabývají na své první schůzi a pro každé opatření určí, jestli se stane zákonem, nebo bude zrušeno.

Historie vlád samostatné ČR
Předseda vlády: Václav Klaus
První vláda Václava Klause (2. července 1992 – 4. července 1996), koalice ODS, KDU-ČSL, ODA – 105 křesel z 200.
Vznikla po volbách do České národní rady v červnu 1992. ČNR se po vzniku samostatné České republiky stala Poslaneckou sněmovnou. Stejně tak vláda pokračovala v řízení.
Volby do PS – květen/červen 1996
Druhá vláda Václava Klause (4. července 1996 – 2. ledna 1998).
Koalice ODS, KDU-ČSL, ODA – 99/200 křesel. Důvěru PS vláda obdržela, protože všech 61 poslanců ČSSD opustilo jednací sál a snížilo nezbytný počet hlasů pro její vyslovení.
Předseda vlády: Josef Tošovský
Vláda Josefa Tošovského (2. ledna – 22. července 1998), přechodná vláda. Aby ji Tošovský vedl, prezident Václav Havel jej nejprve odvolal z funkce guvernéra České národní banky. V červenci jej do této funkce opět jmenoval.
Vládu tvořili nestraníci a členové KDU-ČSL, ODA a také členové ODS, kteří oponovali Václavu Klausovi a poté založili novou stranu – Unii svobody.
Aby zemi nevedla tato vláda 2,5 roku do nejbližších sněmovních voleb, byl přijat ústavní zákon, který funkční období Poslanecké sněmovny jednorázově zkrátil. Volby se tak konaly o 2 roky dříve.
Volby do PS – červen 1998
Předseda vlády: Miloš Zeman
Vláda Miloše Zemana (22. července 1998 – 15. července 2002), menšinová vláda ČSSD – 74 křesel; tolerance ODS – 63 křesel (spolupráce dle tzv. opoziční smlouvy).
Volby do PS – červen 2002
Předseda vlády: Vladimír Špidla
Vláda Vladimíra Špidly (15. července 2002 – 4. srpna 2004), koalice ČSSD, KDU-ČSL, US-DEU – 101/200 křesel.
Předseda vlády: Stanislav Gross
Vláda Stanislava Grosse (4. srpna 2004 – 25. dubna 2005), stejné složení o koalice, obsazení vládní funkcí se mírně změnilo. I tato vláda se opírala o 101 hlasů v Poslanecké sněmovně.
Předseda vlády: Jiří Paroubek
Vláda Jiřího Paroubka (25. dubna 2005 – 4. září 2006). Pokračování stejné koalice, složení vlády mírně omběněno.
Volby do PS – červen 2006
Předseda vlády: Mirek Topolánek
První vláda Mirka Topolánka (4. září 2006 – 9. ledna 2007), menšinová vláda ODS (81 křesel) a nestraníků.
3. října 2006 poprvé Poslanecká sněmovna nepřijala žádost vlády o vyslovení důvěry. Přítomno bylo všech 200 poslanců, návrh vyžadoval 101 hlasů pro, obdržel pouze 96 (od poslanců ODS, Zelených a většiny KDU-ČSL).
Druhá vláda Mirka Topolánka (od 9. ledna 2007 – 8. května 2009), koalice ODS, KDU-ČSL, SZ – 100/200 křesel
Při plné účasti Poslanecké sněmovny by 100 hlasů nestačilo pro udělení důvěry. Zásadní je ale počet přítomných, ten snížili poslanci Melčák a Pohanka (oba ČSSD), aby vládě byla vyslovena důvěra.
Pětkrát Poslanecká sněmovna později hlasovala o vyslovení nedůvěry vládě, uspěla v březnu 2009 a Topolánkův kabinet podal demisi.
Předseda vlády: Jan Fischer
Vláda Jana Fischera (8. května 2009 – 13. července 2010), složená z nestraníků navržených ODS, ČSSD a Stranou zelených.
Měla vládnout jen do „předčasných“ voleb na podzim 2009, jejich konání ale Ústavní soud zrušil jako protiústavní.
Volby do PS – květen 2010
Předseda vlády: Petr Nečas
Vláda Petra Nečase (13. července 2010 – 10. července 2013), koaliční vláda ODS, TOP 09 a VV. Z Věcí veřejných se v dubnu 2012 odpojila část strany a založila LIDEM. Kabinet tak působil na půdorysu ODS, TOP 09 a LIDEM.
Petr Nečas podal demisi vlády po vypuknutí tzv. kauzy Nagyová.
Předseda vlády: Jiří Rusnok
Vláda Jiřího Rusnoka (13. července 2013 – 29. ledna 2014), přechodná vláda, členové převážně nestraníci.
Poslanecká sněmovna odmítla vládě vyslovit důvěru. Sněmovna poté schválila návrh na vlastní rozpuštění. Prezident Miloš Zeman ji rozpustil a následovaly volby.
Volby do PS – říjen 2013
Předseda vlády: Bohuslav Sobotka
Vláda Bohuslava Sobotky (29. ledna 2014 – 13. prosince 2017), koaliční vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL – celkem 111 poslanců ze 200.
Volby do PS – říjen 2017
Předseda vlády: Andrej Babiš
První vláda Andreje Babiše (13. prosince 2017 – 27. června 2018). Menšinový kabinet složený ze členů ANO a nestraníků navržených za ANO.
Neobdržela důvěru Poslanecké sněmovny a podala demisi.
Druhá vláda Andreje Babiše (27. června 2018 – 17. prosince 2021).
Kabinet složený ze členů ANO a ČSSD. Tyto strany měly v dolní komoře jen 93 poslanců. Vláda se po většinu svého funkčního období opírala o toleranci poslanci KSČM.
Volby do PS – říjen 2021
Předseda vlády: Petr Fiala
Vláda Petra Fialy (od 17. prosince 2021)
Kabinet je složený z členů a nominantů ODS, TOP 09, KDU-ČSL (trojice kandidovala ve volbách jako koalice SPOLU), Starostů a nezávislých a České pirátské strany (tyto dvě strany rovněž kandidovaly jako koalice). Vládní strany mají v Poslanecké sněmovně 108 poslanců.

Články k tématu

Poslanci vymezili dostupné nájemní bydlení

Nájemníci v dostupném bydlení by měli mít smlouvu zpravidla až na dva roky s možností prodloužení na dobu určitou, schválili v pátek ve třetím čtení poslanci....

Rada vlády přijala definici anticikanismu

Rada vlády pro záležitosti romské menšiny přijala v pondělí pracovní definici takzvaného anticikanismu. Uložila vládní zmocněnkyni Lucii Fukové, aby tuto...

Česko migrační pakt v EU nepodpoří

Česko nepodpoří současnou podobu migračního paktu, na které se shodl Evropský parlament. Po jednání vlády to oznámil ministr dopravy Martin Kupka (ODS)....

Rakušanova strategie může narazit

Ve strategii, jak zaujmout voliče, se ministr vnitra a lídr STAN Vít Rakušan chová, jako by se inspiroval u Andreje Babiše (ANO). Je možné, že se mu podaří...

Babiš označil Rakušany za magory

Poslanci ve středu v 9 hodin začali v úvodním kole na mimořádné schůzi projednávat koaliční návrh na zavedení korespondenční volby pro Čechy žijící...

Francouzská premiérka podala demisi

Francouzská premiérka Élisabeth Borneová podala demisi, prezident Emmanuel Macron ji přijal. Do jmenování nástupce povede Borneová kabinet v demisi. Šéf...

Němcová z ODS: Jsem pro euro

Senátorka Miroslava Němcová (ODS) letos slaví 30 let v politice. Medaile Karla Kramáře, kterou v prosinci dostala od premiéra Petra Fialy (ODS), ji však...

Koalice oživí výbušná témata

Do roku 2024 si vládní strany nesou hned několik břemen, která se jim v uplynulém roce nepodařilo setřást. Je to například třaskavé téma korespondenční volby...

Jurečka: Uvažuji o rezignaci

V souvislosti s večírkem na ministerstvu práce a sociálních věcí během střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy uvažuji o rezignaci, přiznal v neděli...

Fiala: To nejhorší máme za sebou

Věřím, že to nejhorší máme za sebou, řekl v úterý ve svém tradičním projevu k přelomu roku premiér Petr Fiala (ODS). Připomněl nedávnou střelbu na Filozofické...

Vláda vyhlásila na sobotu státní smutek

Vláda vyhlásila na sobotu 23. prosince den státního smutku za oběti čtvrteční tragédie na pražské filozofické fakultě. V poledne by se měly rozeznít zvony...

Pavel podepsal rozpočet

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na příští rok se schodkem 252 miliard korun. Proti letošnímu schválenému schodku je to o 43 miliard korun méně....

Babiš zaútočil na Fialu. Nutella nechyběla

Destruujete život všem, zaútočil šéf hnutí ANO Andrej Babiš na premiéra Petra Fialu (ODS) v neděli v pořadu Za pět minut dvanáct na Nově. Jako dárek mu přinesl...

Důvěra ve vládu i prezidenta klesla

Nejvyšší důvěře z ústavních institucí se podle šetření CVVM těší tradičně starostové s podporou 67 procent lidí a obecní zastupitelstva, jimž důvěřuje...

Vláda schválila změny v platech lékařů

Vláda schválila změny v platech lékařů, zubařů a lékárníků, potvrdil ve středu po jednání kabinetu ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL)....

V Polsku se ujímá moci dosavadní opozice

Konzervativní Právo a spravedlnost (PiS) ztratilo v Polsku po osmi letech moc. Strana Jaroslava Kaczyńského sice 15. října vyhrála parlamentní volby v Polsku,...