Narodil se 13. ledna 1955 v Jedovarech u Českých Budějovic v rodině vojáka. Po vystudování práv v Brně se vrátil do Budějovic, kde působil jako právník ve státním podniku Sfinx až do roku 1992.

Ženatý je od roku 1979, manželka Ludmila je lékařka - stomatoložka, která má od roku 1993 vlastní soukromou praxi. Spolu mají dvě děti, syna Robina a dceru Darinu.

Od mládí se politicky angažoval nejdříve v Socialistickém svazu mládeže, v roce 1983 vstoupil do KSČ, za kterou byl v roce 1990 zvolen poslancem Federálního shromáždění. Ve Federálním shromáždění setrval až do zániku Československa v roce 1992.

Po rozpadu federace a zániku federálního parlamentu se do vrcholné politiky vrátil ve volbách v roce 1996. Stal se poslancem české Sněmovny za KSČM a svůj mandát od té doby obhájil ve všech parlamentních volbách. V roce 2002 se stal místopředsedou dolní parlamentní komory. Tento post zastával i po volbách v roce 2006.

V předčasných parlamentních volbách v říjnu 2013 obsadili komunisté v čele s Filipem třetí místo se ziskem 14,91 procenta hlasů. Tím si polepšili proti minulým volbám o 3,64 procenta. KSČM získala křesla v Poslanecké sněmovně pro 33 poslanců a Filip se v listopadu 2013 stal opět místopředsedou dolní parlamentní komory.

Vojtěch Filip v roce 2000

Vojtěch Filip v roce 2000

FOTO: fotobanka Profimedia

V záznamech komunistické Státní bezpečnosti (StB) je Filip evidován od roku 1986 jako spolupracovník pod krycím jménem Falmer. Tři roky podával hlášení o svých spolupracovnících, kteří jezdili do zahraničí. Podle rozsudku okresního soudu v Českých Budějovicích Filip spolupracoval vědomě se zpravodajskou službou, o níž však nemusel vědět, že spadá pod StB.

Ve svých názorech je Filip ortodoxním komunistou. Přestože odmítá neostalinismus podporovaný extrémním křídlem v KSČM, nepřipouští na druhé straně žádnou kritiku předlistopadového režimu.

Předseda KSČM Vojtěch Filip

Předseda KSČM Vojtěch Filip

FOTO: Dorian Hanuš, Právo

V roce 2007 se policie zabývala jeho výroky, které pronesl na zasedání ústředního výboru strany. Při svém projevu 24. února uvedl, že by se komunisté mohli postavit "do čela eventuálních revolučních procesů". Vyzval také k návratu marxismu a Vladimíru Iljiči Leninovi, chválil reálný socialismus a odvolával se na možnou revoluci.

Politickou scénu rozvířilo jeho vyjádření k úmrtí jednoho z čelních představitelů předlistopadové KSČ Vasila Biľaka. Filip tehdy řekl, že se „dnešní doba na zvací akt, který Biľak v roce 1968 podepsal, dívá různými pohledy”.