Washington, D.C

Washington je hlavní město USA a nese jméno prvního amerického prezidenta. Již od prvních plánů se s ním počítalo jako se sídlem vlády a jako administrativní a politické centrum dnes také funguje. Sídlí v něm nejvýznamnější americké i mezinárodní instituce. V roce 2001 se stal terčem teroristických útoků.

Washington, D. C. je autonomní jednotkou a nepatří k žádnému státu, ačkoli by se nabízel vztah se stejnojmenným státem, jenž leží na západním pobřeží při hranicích s Kanadou. Hlavní město nemá ani status státu, a tak nemá své zástupce v Senátu a je pod přímou kontrolou federální vlády.

D. C. nebo Distrikt, jak městu zkráceně říkají tamní obyvatelé, leží poblíž východního pobřeží na území federálního okresu District of Columbia mezi Virginií a Marylandem. O jeho poloze rozhodl samotný George Washington v roce 1790 poté, co se jednotlivé státy nemohly dohodnout, kam umístit hlavní město. Metropole se rozkládá na ploše 177 kilometrů čtverečních a protíná ji řeka Potomac.

Plány na výstavbu byly v gesci francouzského architekta jménem Pierre Charles L'Enfant. Ten ji pojal v duchu neoklasicismu a nalinkoval město do pravidelných pravoúhlých struktur. Svým vzhledem se výrazně odlišuje od ostatních amerických sídel, a to zejména zásluhou netradiční vyhlášky, která ve Washingtonu zakazuje stavbu jakýchkoli staveb vyšších, než je tamní Kapitol. Naopak se ve městě architekti snaží udržet velké množství zeleně. Téměř pětinu města tvoří parky. Také tam nenajdeme žádné výhradně průmyslové oblasti.

Od Kapitolu, pomyslného i geometrického centra města, sídla vlády a dvoukomorového Kongresu, se táhne několik kilometrů dlouhý park National Mall, kde se často konají nejrůznější setkání a akce. Podél něj se nachází komplex muzeí, jejichž návštěva je bezplatná, a na jeho konci se tyčí 170metrový Washingtonův monument, největší obelisk na světě.

Severně od něj se nachází hlavní turistické lákadlo, prezidentská rezidence Bílý dům, která byla postavena v gregoriánském stylu v roce 1792 a může se pochlubit 132 pokoji, 35 koupelnami a prezidentskou Oválnou pracovnou.

Za zmínku stojí také sídlo amerického ministerstva obrany Pentagon. Obrovský pětiúhelník o výměře 116 tisíc metrů čtverečních je největší kancelářskou stavbou na světě a chodby v každém z jeho sedmi pater dohromady měří 30 kilometrů. V roce 2001 se stal terčem teroristických útoků.

Ve Washingtonu mají své sídlo i další významné instituce, jako je FBI, CIA, Světová banka, Mezinárodní měnový fond a dále více než 180 velvyslanectví a stovky mezinárodních organizací. Nachází se tam i dlouhá řada vzdělávacích institutů.

O hlavním městě USA se nezřídka mluví ve spojitosti se špatným stavem silničního provozu a častými dopravními zácpami. V tomto ohledu je dokonce druhým nejhorším ve Spojených státech, a to i přesto, že mu ulevuje hojně využívaná hromadná doprava. Ve Washingtonu slouží například druhé nejvytíženější metro v zemi. Pro vzdušnou dopravu jsou k dispozici tři hlavní letiště.

Washington je kromě politiky především obchodním centrem. V roce 2008 jeho HDP činilo téměř 100 miliard, což by jej zařadilo na 35 příčku mezi americkými státy. V roce 2010 měla metropolitní oblast 6,9% nezaměstnaných, celý okres 12%. Mnoho velkých firem má ve Washingtonu své sídlo. Město je lídrem na poli investic do zahraničních nemovitostí.

V hlavním městě USA žije přibližně 600 tisíc obyvatel, ačkoli celou urbanistickou oblast obývá více než pět miliónů lidí. Poslední průzkumy ukazují, že jen malou část obyvatel tvoří rodilí Washingtoňané. Mnoho lidí do města přichází za prací a jejich zásluhou je Washington výrazně kosmopolitní.

Jeho populaci tvoří téměř ze dvou třetin Afroameričané, což je nejvyšší podíl ze všech amerických měst. Necelých 10 procent jsou Hispánci. V roce 2007 město evidovalo kolem 75 tisíc imigrantů, a to zejména ze Salvadoru, Vietnamu a Etiopie. Tři čtvrtiny všech obyvatel se hlásí ke křesťanství, 10% k islámu a 4 procenta populace tvoří židé.

V devadesátých letech probíhala ve Washingtonu vlna násilí a zločinu a město si tak vysloužilo přídomek „vražedné“. Dokonce se drželo na špici žebříčku měst s nejvyšším počtem násilných smrtí, v roce 1991 toto číslo dosáhlo hodnoty 479. Během let však rapidně kleslo.

Město i celý Distrikt spravuje třináctičlenná rada, v jejíž čele stojí starosta. Hlavní moc nad metropolí ale drží Kongres, který má právo veta nad přijatými zákony. Každý z osmi městských obvodů má v radě jednoho zástupce, zbylých pět včetně starosty se volí volně.

Jelikož Washington, D. C. nemá oficiální status státu, jsou tamní obyvatelé znevýhodněni vůči jiným občanům USA, nemají totiž prakticky možnost zapojit se do politiky státu. Distrikt nemá žádného zastupitele v Senátu a pouze jednoho nevolícího delegáta v Kongresu, který se sice může zúčastňovat zasedání a debat, ale nemá právo hlasovat.

Až 23. dodatek ústavy v roce 1961 umožnil obyvatelům volit prezidenta. Náleží jim nejvýše tolik volitelů, kolik má nejméně lidnatý stát. Dosud vždy šlo o tři volitele z celkového počtu 538. V 70. letech byl navržen další dodatek, který měl hlavnímu městu dopřát zastoupení v Kongresu, jako kdyby byl státem. Ale během sedmileté lhůty jej ratifikovalo jen 16 států, potřeba bylo 38 – tři čtvrtiny všech.