Taková území jsou například na západě Ameriky, ve východní Asii a blízkých ostrovech, v Austrálii, na Kavkaze, v Íránu nebo ve Středomoří.

Místo vzniku zemětřesení se nazývá ohnisko neboli hypocentrum, jeho kolmý průmět na zemském povrchu se nazývá epicentrum.

Zemětřesení je zpravidla vázáno na geologicky mladé, tektonicky neklidné oblasti, okraje litosferických desek, nebo okolí velkých hlubinných zlomů.

Podle příčin je možné rozlišit zemětřesení na:

Řítivá zemětřesení vznikají zřícením stropů podzemních dutin nejčastěji krasového původu, někdy i dutin vzniklých hlubinným dobýváním ložisek. Lokálně může mít toto zemětřesení katastrofické účinky.

Sopečná zemětřesení bývají průvodním jevem vulkanické činnosti. Zpravidla předcházejí vlastním výbuchům nebo výlevům lávy. Zemětřesení je vyvoláno pohybem ker pod tlakem vystupující lávy nebo plynů a par.

Tektonická zemětřesení jsou způsobována tektonickým pohybem ker na zlomových spárách. Vznikají náhlým uvolněním nahromaděné energie v tektonicky aktivních oblastech. Je to nejčastější a nejzhoubnější typ zemětřesení.

 Zdroj: geotech.fce.vutbr.cz

Většina zemětřesení trvá jen pár sekund, ale některá mohou trvat jednu minutu nebo více. Za hlavním zemětřesením často následuje několik otřesů.

Co je Richterova stupnice:
Určuje velikost zemětřesení.
Vytvořil ji v roce 1935 americký seismolog Charles Francis Richter.
Je založena na množství energie v ohnisku zemětřesení a udává intenzitu pohybu země měřenou ve vzdálenosti 100 kilometrů od epicentra zemětřesení.
Je logaritmická.
Nemá horní hranici.

K vyjádření síly otřesů se používají dvě rozdílné veličiny, magnitudo a makroseismická intenzita. Magnitudo se určuje z maximální výchylky seismometru, zatímco makroseismická intenzita se určuje ze statistického vyhodnocení účinků zemětřesení na osoby, budovy a krajinu.

Každé zemětřesení je charakterizováno jednou hodnotou magnituda, ale více hodnotami makroseismické intenzity v závislosti na poloze vůči hypocentru.

Magnitudo navrhl Japonec Kijoo Wadati ve 30. letech 20. století

Existuje několik magnitudových stupnic. Jednu z nich vytvořil Charles Francis Richter. Je to pak tzv. velikost zemětřesení podle Richterovy stupnice.

Richterovo magnitudo
 Následky 
1 až 2 Není cítit, lze pouze měřit přístroji
3 Nejmenší hodnota, kterou člověk rozpozná; bez poškození
4 Slabé zemětřesení
5 Slabé poškození budov blízko epicentra
6 Vážné poškození špatně postavených budov
7 Velké poškození budov
8 Může způsobit vážné škody i ve vzdálenosti stovek kilometrů

Více jak 75 procent  tektonických zemětřesení se odehrává v pásmu ohraničující Pacifik v oblasti nazývané Ohnivý kruh. Tam, konkrétně poblíž ostrova Okinawa, došlo k poslednímu zemětřesení na konci února 2010. Seismologové se obávali vlny tsunami, ta však naštěstí neměla výraznou sílu. [celá zpráva]

Epicentrum zemětřesení u Japonska - únor 2010

FOTO: yahoo maps, Novinky

V Chile přes 700 mrtvých

K velmi silnému zemětřesení došlo na konci února 2010 v Chile. Mělo sílu 8,8 stupně a zemřelo při něm přes 700 lidí. [celá zpráva]

FOTO: Ondřej Lazar Krynek, Maps.Yahoo.com

Zemětřesení v Česku

V Česku bývají citelná zemětřesení zaznamenána několikrát do roka, ale otřesy bývají jen slabé, obvykle do 4. stupně Richterovy škály. Například poslední silné zemětřesení v Chile z konce února zaznamenaly i seismografy v Česku. [celá zpráva]

Dálniční mosty padaly na projíždějící auta.

Následky zemětřesení v Chile

FOTO: Jose Luis Saavedra , Reuters

K výraznějším otřesům půdy v Česku došlo v říjnu 2008. Na Chebsku se několikrát po sobě zachvěla země. Přístroje ve 21 hodin zaznamenaly otřes o síle 4,1 Richterovy stupnice. Lidé ho cítili desítky kilometrů od epicentra. Tyto otřesy byly nejsilnější od zemětřesného roje z roku 1985. [celá zpráva]

Tragédie v Itálii

K poslednímu velkému zemětřesení v Evropě došlo v Itálii v dubnu 2009. Region Abruzzo zpustošilo zemětřesení, jež si vyžádalo 278 obětí.

Italský záchranář se psem prohledává sutiny po zemětřesení ve městě Aquila.

Italský záchranář se psem prohledává sutiny po zemětřesení ve městě Aquila.

FOTO: Lukáš Táborský, Právo

Jednotlivé zdroje se lišily v síle zemětřesení, uváděly od 5,8 do 6,7 stupně Richterovy škály. Epicentrum bylo v hloubce 10 000 metrů asi 85 kilometrů severovýchodně od Říma, kde bylo otřesy také cítit. Středověké centrum Aquily bylo v troskách.  [celá zpráva]

Nejsilnější zemětřesení ve světové historii
Stupeň Richterovy škály Datum Místo a počet obětí
9,522. května 1960 Chile: oblast Santiaga a Concepciónu byla zničena mohutným zemětřesením a následnými sopečnými erupcemi a přílivovými vlnami; 5 000 mrtvých.
 9,228. března 1964USA a Kanada: rozsáhlá území Aljašky a kanadského Yukonu a Britské Kolumbie poničilo zemětřesení a tsunami; 125 mrtvých.
 9,15 26. prosince 2004Indonésie: otřesy na mořském dně na pobřeží provincie Aceh vyvolaly vlnu, která zdevastovala pobřeží Indonésie, Indie, Srí Lanky, Malediv a Thajska; zahynulo nejméně 228 000 osob, včetně stovek cizinců a osmi Čechů.
 9,013. srpna 1868Peru/Chile: zemětřesení kolem, dnes chilského (tehdy peruánského) přístavu Arica vyvolalo tsunami; asi 25 000 mrtvých (někdy se uvádí až 40 000).
8,8 31. ledna 1906 Ekvádor: zemětřesení s epicentrem u břehů Ekvádoru a Kolumbie vyvolalo vlnu, jež poničila pobřeží obou zemí a doputovala až k americkému San Francisku a do Japonska; 1 000 mrtvých.
8,8 27. února 2010 Chile: postižena byla oblast jižní Chile poblíže města Concepción (epicentrum bylo v Tichém oceánu); úřady hlásí zatím 214 mrtvých, číslo může narůst, stejně jako počet zraněných.
 8,71. listopadu 1755Portugalsko: otřesy země s epicentrem v Atlantickém oceánu asi 200 kilometrů od portugalského pobřeží a následné tsunami zničily tři čtvrtiny Lisabonu; zemřelo přes 60 000 lidí.  
 8,728. března 2005Indonésie: zemětřesení s epicentrem západně od pobřeží ostrova Sumatra si vyžádalo asi 1 000 obětí, zejména na ostrově Nias.  
8,6 16. srpna 1906 Chile: zdevastováno bylo město Valparaíso; zemřelo 20 000 lidí.
8,615. srpna 1950Indie/Tibet: severovýchod Indie a Tibet poničen zemětřesením, jež si vyžádalo na 1 500 obětí. 
 Zdroj: ČTK