Hlavní obsah

28. října - Den vzniku samostatného Československa

Foto: Jaroslav Soukup, Novinky
Článek

V Česku si 28. října připomínáme státním svátkem vznik Československa. Prezident v tento den uděluje státní vyznamenání a na mnoha místech republiky probíhá tradiční pokládání věnců.

V České republice se na rozdíl od Slovenska i po rozdělení federace slaví 28. říjen jako státní svátek na počest vzniku Československa v roce 1918. S ohledem na tento fakt ale také hodně Čechů argumentuje, že není třeba oslavovat založení dnes již neexistujícího státního útvaru.

Mnozí - zejména odborná veřejnost - však nadále označují 28. říjen 1918 za klíčový moment ve formování českého národa. "Je to nejdůležitější státní svátek v roce. Rozhodně by neměl zevšednět. Samostatný stát se nám může zdát jako samozřejmost, ale naši předci o něj museli usilovně bojovat," řekl před lety Václav Klaus při tradičním pokládání věnců v Lánech.

Foto: Michaela Říhová, Právo

Státní svátek 28. října každoročně doprovází slavnostní kladení věnců. Na snímku z roku 2009 pokládá prezident Václav Klaus věnec k soše T. G. Masaryka na Pražském hradě.

To patří k obvyklým projevům oslav státního svátku. Stejně jako jmenování generálů prezidentem, účast hlavy státu na vojenské přísaze Hradní stráže či udílení státních vyznamenání ve Vladislavském sále na Pražském hradě.

Masaryka a spol. podporovala z domova tajná Mafie

Vyhlášení samostatného Československa předcházela léta strávená v područí Rakouska-Uherska a intenzivní snaha českého státu o posílení vlastní národní identity a emancipaci v rámci monarchie. Varianta úplného odtržení a osamostatnění získala reálné obrysy teprve během první světové války, která celý proces formování nového státu uspíšila. V posledních měsících války byl ustaven Národní výbor, který se začal otázkou odtržení zabývat.

Foto: archiv, Novinky

Tomáš Garrigue Masaryk

Na vzniku Československa se zásadní měrou podílelo několik významných československých osobností v čele s Tomášem Garriguem Masarykem. Ten společně s Milanem Rastislavem Štefánikem a Edvardem Benešem založil v Paříži prozatímní československou exilovou vládu. Podařilo se mu mimo jiné dohodnout příslib uznání nezávislosti od států Dohody.

Z domova podporovala Masaryka a jeho kolegy Mafie, tajný orgán, v němž se soustředil vnitrostátní protirakouský odboj.

Andrássyho nótu si lidé vyložili jako kapitulaci monarchie a začali slavit

Důležitým momentem v procesu osamostatnění byla generální stávka 14. října. Reflektovala bídný stav zásobování potravinami a jejich vyvážení z Čech na frontu. V Písku se navíc v ten den rozšířily letáky oznamující vznik samostatného státu. Tamní rozvášněný lid si však na nový stát počkal ještě dva týdny.

Foto: Profimedia.cz

Tomáš Garrigue Masaryk podepisuje 31. května 1918 tzv. Pittsburskou dohodu, která Čechům a Slovákům přislíbila vznik společného samostatného státu.

27. října odeslal rakouskouherský ministr zahraničí Gyuly Andrássy nótu americkému prezidentovi Wilsonovi, který ve svých 14. bodech požadoval autonomii pro státy monarchie. Andrássy pak v nótě vyjádřil podmínky nutné k mírové dohodě. Její text, který byl zveřejněn na druhý den, si však lidé v Čechách vyložili jako kapitulaci monarchie. Následovaly bujaré oslavy, které se neobešly bez likvidace symbolů padlého mocnářství.

Foto: Profimedia.cz

28. října 1918 se lidé shromáždili na Václavském náměstí v Praze.

Tou dobou probíhalo v Ženevě setkání delegace Národního výboru vedené Karlem Kramářem s představiteli exilu o vytvoření a následné podobě nového samostatného státu. Večer pak byla na Václavském náměstí oficiálně vyhlášena samostatnost.

Slováci se připojili po dvou dnech

K moci se dostal Národní výbor v čele s "muži 28. října" Antonínem Švehlou, Aloisem Rašínem, Václavem Klofáčem, Jiřím Stříbrným a Vavro Šrobárem. Národní výbor vydal 28. října večer první zákon: zákon o zřízení samostatného státu československého.

Dva dny od vyhlášení samostatnosti v Praze se k Čechům Martinskou deklarací připojili také Slováci. O rok později se stát rozrostl o Podkarpatskou Rus a v této podobě vydržela První republika až do mnichovského diktátu v roce 1938. Na jeho území se hovořilo několika různými jazyky.

Prvním prezidentem nového státu byl jmenován Tomáš Garrigue Masaryk. Do čela nové vlády, která vznikla v listopadu na základě Československé národní rady, usedl Karel Kramář.

Otevírací doba obchodů 28. října: Kde nakoupíte během svátku

Ekonomika

Články k tématu

Pavel jmenoval 16 nových generálů

Prezident Petr Pavel v sobotu na Pražském hradě jmenoval do generálských hodností 16 mužů. Jsou mezi nimi třeba bývalý šéf zpravodajských operací BIS Petr...

Pavel vyznamená více než 60 osobností

Prezident Petr Pavel v sobotu 28. října udělí vyznamenání více než 60 osobnostem. V pátek o tom informovala hradní kancléřka Jana Vohralíková.

Miloš Zeman vyznamenal 78 osobností

Prezident Miloš Zeman v pátek udělil 78 státních vyznamenání, což je přibližně dvojnásobek počtu obvykle oceňovaných. Ze seznamu bylo 32 ocenění uděleno in...

Zemanovy medaile budily vášně

Během deseti let v úřadu vyznamenal prezident Miloš Zeman přes tři stovky osobností. Poslední slavnostní ceremoniál u příležitosti státního svátku 28. října ho...

28. říjen: omluvy ministrů i hejtmanů

Ani letos se oslavy 28. října na Pražském hradě neobejdou bez sporů. Dusno vyvolal výběr prezidenta Miloše Zemana, který se rozhodl na slavnostní udílení...