V minulosti se svátek nazýval Den osvobození či Den osvobození od fašismu a slavil se až 9. května, jak je tomu dodnes v zemích někdejšího Sovětského svazu.

Podpisu kapitulace předcházela porážka německých vojsk na všech frontách. Rudá armáda počátkem května dobyla po několika měsících bojů Berlín, kde pár dní před tím spáchal nacistický vůdce Adolf Hitler sebevraždu. Ve stejné době stáli západní spojenci na vytyčené demarkační linii poté, co zlomili odpor vojsk v Porůří a dosáhli kapitulace německých sil v Itálii.

Válka na starém kontinentu skončila podpisem bezpodmínečné kapitulace, kterou v Remeši za německou brannou moc podepsal generál Alfred Jodl, aby byla později v Berlíně parafována dalšími německými i spojeneckými představiteli. Do půlnoci 8. května měli Němci složit zbraně, což se ve většině případů skutečně stalo.

Jednotky Rudé armády při osvobození Prahy v květnu 1945

Jednotky Rudé armády při osvobození Prahy v květnu 1945

FOTO: Profimedia.cz

S výjimkami se bylo možné setkat i na našem území, které z části stále nebylo osvobozeno. Pražské povstání tak fakticky skončilo až 9. května příjezdem tanků 1. ukrajinského frontu, které se střetly se zbytky nacistických sborů, které se snažily dostat  na západ do amerického zajetí. U Milína na Příbramsku se odehrály ozbrojené střety ještě 12. května, které bývají označovány za poslední větší bitvu 2. světové války v Evropě.

Válka však v květnu neskončila na východě, kde se bojovalo dále a konflikt vyvrcholil svržením dvou atomových bomb na japonská města Nagasaki a Hirošima. Japonský císař Hirohito oznámil kapitulaci 15. srpna. Podepsána byla 2. září, které je jako Den vítězství svátkem ve Spojených státech.

V šest let trvajícím konfliktu zahynulo podle odhadů zhruba 60 miliónů lidí, přičemž ze dvou třetin se jednalo o civilní oběti.