Článek
Velkokapacitní stroj s dlouhým doletem je prakticky identický s modelem A330. Na rozdíl od něj je ale osazen čtyřmi motory. Díky nim zvládá překonávat extrémně dlouhé vzdálenosti a neplatí pro něj stanovy ETOPS. Pro vysokou spotřebu však zájem o něj brzy klesl.
Letoun Airbus A340, jehož premiéra přišla již v roce 1991, vznikal společně s modelem A330. Rozdíl mezi nimi je v podstatě jediný, avšak důležitý. "Čtyřicítka" má čtyři motory, tedy o dva více než "třicítka".
Díky těmto dispozicím nepodléhá pravidlům pro dvoumotorová letadla ETOPS, která strojům nařizují maximální vzdálenost od nejbližšího letiště, jíž se musí během letu držet, aby v případě výpadku jednoho z motorů dokázala nouzově přistát. Airbus se tak léta oháněl zvýšenou bezpečností právě v závislosti na dvojnásobném počtu pohonů. Dvojnásobně víc však stála také spotřeba těchto letadel, a tak když později vzrostly ceny paliva, poptávka po A340 rapidně klesla.
Stejně jako jeho „bratr“ doznal nejmodernějších technických vylepšení té doby. Konstruktéři zdokonalili aerodynamiku, aviatiku letadla a vybavili kokpit systémem fly-by-wire. Ten pomocí postranních joysticků oproti klasickým kniplům blíže spolupracuje s elektronikou, čímž lze mimo jiné zabránit překročení letových limitů. Rovněž při výrobě hojně užívali kompozitních materiálů, díky kterým se snížila hmotnost a tím pádem náklady na spotřebu.
K základní variantě řady A340-300 přibyly dále verze -200, -500 a -600. Model -500 se svého času mohl chlubit titulem civilní letadlo s největším doletem na světě. Dokázal překonat vzdálenost větší než 16 tisíc kilometrů. Předběhl ho v roce 2006 Boeing 777-200LR. Posledně jmenovaná verze -600 se zase se svými pětasedmdesáti metry mohla honosit označením nejdelší dopravní letoun.